ZDEŇKOVI DO NEBE aneb OBRAZY Z METALOVÝCH DĚJIN

Když jsme se se Zdeňkem Černým domlouvali na předání CD ON, snad jenom o pár minut jsme se pak ve Vinné mušce v Brně na Slovákově minuli (jak říkala paní za pultem, jež mi kotouček předávala). Naštěstí jsem se ale v životě neminul s jeho muzikou, která mi dělala a dělá radost už od 13 let věku – věku a navěky. A jelikož objektivně známých informací bylo, je a bude napsáno dost a dost, já zkusím připojit pár svých osobních zážitků a vzpomínek, který nikde jinde nenajdete.

Dost dobře si pamatuju tu frontu, která v roce 1989 stála před podnikovou prodejnou Opusu na galerce v 1. patře brněnské Alfa pasáže, neboť ten den vycházely dvě desky. Řada lidí si kupovala jak Team 2: Prichytený pri živote, já chudší žák „jenom“ Titanic: Metal Celebration.

Na téže galerce se o něco později konala rovněž autogramiáda, a dodneška v paměti hledím do očí jak Milanu Hanákovi, tak Zdeňku Černému. Vidím ten okamžik i po letech pořád, jak si mou desku přehodili a všichni se mi podepsali. Ty fixky se sice už trošku smazaly, ale ta muzika je nesmazatelná.

Vidím Rondo (koncert, kvůli němuž jsem neodjel na výroční pionýrský sraz), jak Titanici začali svůj set zadkama k publiku a já na ten nápad jenom panicky (od slova panic) zíral. Pak se kluci otočili a pěkně s náma zatočili.

Dodneška slyším z rozhlasových vln Větrníku a jeho platformy Metal Top Ten už po revoluci nestora Oskara Gottlieba, dnešní TV hvězdu Michaelu Jílkovou a hlavně Titanic – Ábel. Demosnímek zněl éterem ještě před vydáním druhého alba a já si pak musel odlepovat ucho od kazeťáku.

Jistý medailon tehdejší Čs. televize, v němž zazněly 3 skladby z Ábela (určitě Tchyně, instrumentálka Viva Musica a myslím že i Stále tě chci), je rovněž nezapomenutelný. Jó, to byly metalový časy, stejně jako předtím v bratislavském Triangelu hit Simulant.

Po jisté odmlce se nedá nevzpomenout na unikátní vystoupení platformy nazvané TNC (Hanák, Enčev, Fric) v Zastávce u Brna dne 25. 7. 2009. Tam tehdy ještě Zdeněk Černý chyběl a nikdo moc nevěřil, že se do Titaniku ještě někdy vrátí. Paradoxně se pak po smrti Milana Hanáka stal jediným stále zde hrajícím zakládajícím členem kapely.

Velkolepý návrat dokumentován jest alby Double Time, Metalovej svátek Živě, Soumrak Titánů, Soumrak Titánů Živě, poslední řadovkou On a reedicí Double Time 10th Anniversary s několika bonusy včetně nového songu Vetřelec.

Zdeňku, děkuju Ti za veškerou radost, kterou jsi mi svou hudbou v životě dal. My pomíjiví z ní budeme mít radost pořád, dokud se s Tebou nesetkáme tam, kde teď mají z Tvé hudby radost i andělé … v čele s bratrem Ábelem. 

Tvá věčná hudba bude navěky znít nejen na věčnosti… tady Dědek.