VĚŘTE – NEVĚŘTE… …ale spíš (ne)věřte

Všechno se to odehrálo už ani nevím kterej den (asi loni 25. září), ale je fakt, že jsme se Zbyňkem Zemánkem a Michalem Kupkou proseděli celej večer v Rytířské krčmě na Lidické, hluboko ve sklepě a v hlubokém hovoru. Pili jsme Kormu, Jantarovej ležák a povídali si o tom, co bylo, je a bude. A z toho všeho vznikl tenhleten divokej článek, kterej je z poloviny pravda a z poloviny ne. Aneb…

… Vzduch plný včel a kouřového spadu / a tučný krčmář nese nový chod / opilé mraky letí od západu / emigrujíce - blbci - na východ...")

Karel Kryl

VĚŘTE – NEVĚŘTE…

…ale spíš (ne)věřte

Blansko, leden, zhruba 3 hodiny ráno. U Zemánků zvoní vytrvalý zvonek. Po cca hodině zvonění vylézá Zbyněk, ve slušivém thrash metalovém pyžámku, a lká: „Co je, co je, co je co je co je?“

„No máte tady tu dodávku, jak jste chtěli.“

Zemánek na Kupku: „Tys chtěl nějakou dodávku?“ Kupka na Mistra Szabó: „Tys chtěl nějakou dodávku?“ Szabó zpět na Zemánka: „Tys chtěl nějakou dodávku?“ Zemánek na řidiče: „No jasný, my jsme chtěli dodávku!“

„No hurá, tak tady mi to podepište.“ Zemánek píše na lejstro jméno Post a příjmení Mortem, řidič to nekontroluje a odjíždí vstříc dalšímu životu, zatímco objednaná dodávka odjíždí vstříc západu, aby se brzy vrátila na východ.

Z kufru zaparkovaného auta koukají bledé nohy s visačkou DOA, nad Blanskem krásně svítá a rodí se nový den.

TENKRÁT NA ZÁPADĚ?

Jó, tak to byla bašta, jó, tak to byl teda doslova koncert!

Kluci měli od pořadatele limit 7 piv na osobu, ale sežrat mohli, co chtěli. Takže každej z nich vypil 7 piv a sežral, co mohl. Vím, že to bylo Německo, ale jestli to byl Frankfurt nad Mohanem, tak je jasný, že kucííí sežrali veškerý párky (včetně polívky). Kluci odehráli desku a návštěvníci sežrali i ty smrtící pistáciový (tzv. Pistachio Death). Jó, hochu, Frankfurt, tam se jinak žije!

Tož ze Západu na Východ jak jinak než přes Prahu. Kdo přijel na Jawě 250, měl vstup zdarma. Špinarka kdyby ještě žila, tak taky. Kluci z DOA teda taky. Jinak byl vstup 250, ale to je už teďka myslím docela jedno.

TENKRÁT NA VÝCHODĚ

Cestou z Krakova zapůjčená dodávka vykřikla že už né. Uprostřed lesa. Zatímco na koncertě skoro nikdo, tady kolem samý víly. Na temných talířích kolem lítalo polský maso, sejry, ale když sis na to chtěl cobyžto hladovej českej chasník sáhnout, ihned to zmizlo. Naštěstí se dodávku podařilo zprovoznit a ráno jedu dál, jak by řekl Kája.

Budapešť byla zajímavá nejenom tím, že se ty celý východní kilometry jelo do hospody na irský pivo, ale také tím, že se sem jezdily kupovat rockový desky, který se pak prodávaly na nelegálních burzách třeba u Janáčkova divadla nebo za Lužánkama. Občas to sice rozehnali a zabavili esenbáci, ale furt se to študákům jako přivýdělek vyplatilo. No a klukům se to nakonec v roce 2023 taky vyplatilo, panč byla pěkná docházka.

RUMUNI, RUMUNI, VŮČI SVĚTU IMUNNÍ…

Přes Maďarsko do rumunské Kluže; v Rumunsku kolem silnice, psi, bordel a kurvy. Musíte uznat, hezký výčet – člověka až napadá, že kvůli tomu ani nemusí jezdit do Rumunska, že.

Hmmm, ve vesnicích chlapce předjíždějí náklaďáky, taky dobrý. Tedy asi jak by řekl Kryptor, Rychlost vítězí. Koncert byl moc fajn a zážitky taky – vzpomínka zejména na toho Rumuna, co kdysi studoval u nás, a proto uměl česky. A proto s ním byl docela hezkej popovídanec. Nebudete možná věřit, ale – moc jsme si rozuměli.

A teď děcka pozor! WACKEN METAL BATTLE je fakt hodně renomovaná soutěž, Sibiu nevyjímaje. Mají tady starověk, říčku a šéfa motorkářskýho gangu. Totální kápo, každej kdo přišel, ho políbil. DOA tam měli strašidelný ubytování (Drákulu holt nejde jen tak vymazat) a taky koncert. Moc fajn zážitek, a proto jedeme dál – až do Bulharska!

DOA čekal přejezd Dunaje trajektem a koncert na venkovním podiu u sympaťáka, co uměl česky (pracoval v Česku a vzal si Češku) a hostil kluky jako krále. Jeho manželka kapelu na snídani přivítala česky se slovy: "Vy musíte být určitě Češi, já to poznal podle očí a barvy pleti". Tuto manželku chlapci sice – snad jakoby biblicky řečeno – až tak úplně nepoznali, ale aspoň mají důvod se do Plevenu zase vracet, he he.

Éj, Vitoša Vitošááá.. Absolutně nejlepší koncert z celýho tour čekal trio v Sofii, jak známo hlavním to městě Bulharska. A protože není dalších slov, je tato stať bez komentáře – pusťte si hudbu, představte milion diváků a hned jste spolu s námi všemi v Sofii, matce moudrosti!

A hurá zpět k hraběti od Temešváru, aneb ať žije Drákula! Daleká cesta sice nebyla nijak odměněna, a ještě delší cesta dom už vůbec ne, ale zase na druhou stranu, proč se někdy nevypravit na druhou stranu, že.

Tak zcestovali jsme západ a hlavně východ, tož příště si dáme sever a jih. Válka to bude věru pořádná, ale nebojte – jižanskej rock fakt neuslyšíte!

„Report“ z Tour DOA sepsal Dědek. Tak, a teď mě kluci můžete žalovat. :-)