V Brně za Lužánkami... ...trefa do černého: METALLICA!

Píše se rok devadesát tři

Píše se rok 1993, mnozí z nás ještě takřka nebyli na světě (viď, webmastře Míťasi?). On ten svět byl zcela nedigitální, pouhej analog. Když jsem chtěl najít kamarády, jel jsem do Bástru, obešel všechny hospody, a voni v jedný seděli. Když jsem chtěl někomu zavolat, šel jsem do budky (jako do telefonní budky, pro ty nejmladší), vhodil mincu a volal. Když jsem chtěl někomu podat zprávu, zvedl jsem tužku a papír, a napsal dopis. Jediný, co zůstalo dodneška stejný (zaplaťPámbu), že když si chcu votevřít lahváča, škrtnu votvírákem a pivo sykne. 

V čerstvě „ovdovělé“ - ta „Slovenka“ se nám nějak ztratila - České republice ještě neexistovala komerční TV Nova ani jiné soukromé stanice, ČT měla pouze 3 kanály (kromě jedničky a dvojky byl novinkou OK3, kde kupodivu vysílali i erotické filmy), počítače jsme znali akorát ± 486, textový editor T602, neexistoval Internet, Google ani Facebook, nebyly mobilní telefony ani digitální fotoaparáty, DVD přehrávače, MP3, 4, 5, 6, 7 :-)... existovaly pouze černý vinyly nebo kazety, ti zámožnější už si kupovali cédéčka, no a taky byly páskový VHS :-). 

A představte si, že v týhle době, tři járy po tý revoluci, přijela Metallica né do Prahy, ale do Brna! A rovnou na dnešní Švancarův stadion za Lužánky. Kterak pod videem napsal marek4774: „First Metallica show in Czech Republic!“

Maestro PaeDr. Lubomír Hrstka

Zcela zásadní zásluhu na tom má PaeDr. Lubomír Hrstka, tehdejší majitel Zbrojovky Brno (v oné době pod názvem FC Boby Brno), který Metallicu do Brna pozval a jemuž to pozvání vyšlo! Pamatuji si onu informaci, že samozřejmě zcela logicky on sám tehdy vítal Metallicu po příletu na letišti. Neskutečná práce pro Brno, a nejen pro brněnský metalisty. (Pro úplnost podotýkám, že Zbrojovka v tu dobu nehrála druhou ligu jako dnes, ale byla v ještě dohravší se federální lize na 7. místě, a to s třemi plusovými body v tabulce pravdy).

No ale zpět k dobové muzice – přívlastek dobové chápejte prosím doslovně. Aneb s dovolením budu citovat z tištěného programu k fotbalovému zápasu FC Boby Brno Unistav – DAC Dunajská Streda, neděle 4. dubna 1993, cena 2 Kč, str. 7: 

„V rámci oslav otevírání nového společenského a sportovního areálu Boby se uskuteční na fotbalovém stadionu za Lužánkami 24. května koncert americké skupiny Metallica. Začátek koncertu bude již o půl šesté, neboť Metallica má dvě vynikající předskupiny: Alice in Chains a The Cult.“

V kontextu s touto informací nemohu nezmínit odpověď Jury Big Bosse Valtra v rámci našeho rozhovoru pro fanzin California Gold Pages 1/93: 

„Když jsme u těch koncertů, nemohu si odpustit aktuální otázku: Jak se ti líbila hudební show na fotbalovém stadiónu za Lužánkami? 

„Na koncertě jsem nebyl, nejsem zase až tak čistokrevný příznivec Metallicy. Sice bych se tam šel podívat, ovšem kdyby to bylo za cenu, za niž Metallica opravdu stojí, a ne za cenu, kterou si určil Pragokoncert. Ale já jsem tam byl až večer po skončení, jelikož se mi naskytla možnost dostat se až k nim a položit jim možná dvě či tři otázky. Asi stokrát jsem byl ujištěn, že se na příslušném seznamu mé jméno nachází, ale přesto jsem se k Metallice nakonec nedostal, zásluhou skutečnosti, že to někdo spletl. Sice se hned žhavily telefony, jenže už bylo pozdě. Takže na Metallice jsem nebyl, zato jsem s ní mohl mluvit, ale nemluvil jsem. Ohledně samotmého koncertu ještě poznámku: Kdyby tam bývaly byly Alice In Chains, tak bych šel určitě, to bylo jediné, co ještě přesvědčovalo. Když jsem se dozvěděl, že nepřijedou, tak mne tam nemělo co lákat.“

A aby těch mimořádností nebylo málo, víte, že kvůli vystoupení Metalliky za Lužánkami musel být den předtím, tj. nedělní zápas Boby se Spartou přeložen na dnešní Městský stadion v Králově Poli (tehdejší stadion druholigového, ano, druholigového LeRKu? – taktéž viz foto). 

Černá přečerná Metallica? - Nejen hadi syčí: Seek And Destroy!

Metallica v Brně vystoupila v době největší slávy, když si naprosto famózně troufla zpomalit thrash, a zatímco na albu „...and justice for all“ jej pouze „zmelodizovala“, a to i bubny Larse Ulricha, tady to ze sto dvacet stáhla na šedesátku, ale ty černý dálniční gumy nejenomže zůstaly černý, ony se staly ještě černější. 

Nedotknutelný černý album „bez názvu“, nicméně hudebně rajský jako ten had na okraji, stejně jako na paravanech brněnských Lužánek, to je prostě mazzec!    

Brněnský trávník, brněnská tribuna, skotská tribuna, a žádný tribute – originál! Metallica, s pověstným kotlem fans uprostřed pódia, jak o něm nedávno hovořil Brian Johnson s Larsem Ulrichem v 1. díle cyklu Rock na cestě (ČT ART), totálně hrozící dav vně, klasické skladby protkávané impozantními (bas)kytarovými sóly, kdy třeba Jason Newsted se vsedě docela rozdováděl, ha ha, to všechno nabídla i pobídla lužánecká potemnělá atmosféra

Harvester of Sorrow, The Unforgiven, Fade To Black, Master of Puppets, Seek and Destroy, Nothing Else Matters a tak dál a tak dál - jistý Maximiliano Gimenez napsal pod video celej playlist lužáneckýho koncertu (tomu říkám prdel, brněnský Lužánky a Maximiliano Gimenez! Ale zase na druhou stranu, logiku to má vpravdě i na druhou, viz rakousko-uherský císař a Mexiko). 

Přibližně v 1:46 času záznamu nastává mrazivý historický okamžik: frontman James Hetfield sestupuje v brněnském lužáneckém stadionu naprosto a zcela do úrovně publika a za hřmotu hymny Seek & Destroy, jednoho z největších hitů debutové desky Kill ’Em All, tj. Zabij Je Všechny, si vědom hodnoty míru podává ruce s těmi nejbližšími fanoušky. To jsou paradoxy! :-) Ale kdo zná metal, tak ví, že vlastně vůbec nejsou, protože metal nikdy nebyl agresivní (až na některé hnusné výjimky), a obrazy násilí, násilné smrti a podobně, vždy používal pouze jako výrazové prostředky právě k tomu, aby tyto jevy kritizoval a odradil od nich. Kdo je metalista, ten to ví – metal je krásně čistej!  

A nejen že za hřmotu zmíněné skladby James podává lidem ruce, ale též jim nastavuje mikrofon, a jedna mařka do něj krásně zpívá, co zpívá, vlastně řve: „Seek And Destroy!“ Ano, Bůh ani Ďábel by nevymyslel lepší lidské, (ne)lidsky dobré představení. 

OrganizatiON ON!

Mně osobně tehdejší vstupné čítající více než 400 Kč připadalo předražené, no vždyť si vemte, že tehdejší čtyři stovky byly zhruba něco jako dneska čtyři tisíce. Já vím, dnes za Metalliku taky tři litry dáme, jenomže dneska už to chápeme jako normální, za ty zahraniční grupy, zatímco tehdy krátce po revoluci ne, v tom byl rozdíl, rozdíl a šok. Ale zase na druhou stranu je pravda, že ještě větší šok bylo hraní Metalliky v České republice, nota bene v Brně! 

No nicméně musím zmínit dva lidi, kteří mají s vystoupením Metalliky v Brně souvislost. 

Za prvé sebe :-): V době koncertu jsem seděl v kuchyni na Veveří, společně se svojí maminkou (R.I.P.), měli jsme otevřený okno do dvora, bylo krásně, ve dvoře rozkvetlý stromy, a jelikož vítr vanul zřejmě správným směrem, slyšeli jsme i na tu dálku kytary z Lužánek, nesly se jak mraky. Jenom jsme se s mamkou na sebe podívali a usmáli se. Moje maminka metalu také rozuměla, neboť vychovala čtyři děti, který mají rády rock (a leckterý metal k tomu). Mami, tam do nebes, děkuju!  

Za druhé: Nevím, kdo je ten člověk, který pořídil tento videozáznam. V té době, kdy neexistovaly...no viz první odstavec, natočit toto totálně unikátní video, při kterým jsem teď po letech jako v tranzu, při kterým mi běhá deset tisíc mrázů po zádech a chvěju se jako prvnička, pak ho převést z pásky VHS do digital formátu, no to zaslouží pořádnej metalovej vejprask, na tu dobu nebývale obrazově i zvukově kvalitní, no prostě se všemi velkými písmeny: DÍKY! 

Mimochodem, když jsem shora zmínil tu pověstnou metallikovskou myší díru, víte, co to bílýho běhá na videu dole, tak říkajíc pod obraz? „Bílý myšky“! :-) Ty jsou pod obraz docela stylový, a navíc, to je standardní převod z VHS na DVD... Kdo nemá bílý myšky, neměl VHS! 

Hej Hej Hej Hej, řvaly Lužánky

„Hej Hej Hej Hej“, řvaly Lužánky aj ohňostroj nad Brnem. Závěr šou je noční, hudební i světelnej, a třebaže se tady můžu slovy všemožnými mocnými i nemocnými snažit jak chci, ten obraz nikdy nevytvořím. Je to jak pohled do bran, do bran bez zábran, do bran, který se rozsypou muzikou, a jak se rozsypou, na závěr, na poslední dvě tři skladby pustí pořadatelé fanoušky, čekající před těmi branami. Což se pod lužáneckou tmou opravdu stalo. 

Kdysi krátce po revoluci jsem v Melodii četl, že nějakej redaktor jel na Metallicu do Maďarska (pominu tradiční předrevoluční výjezdy, třeba  80. letech na Iron Maiden, a spaní v budapěšťským parku...), ale kurwa, teď to fuckt nemůžu v tom svým archivu najít. Nicméně co je podstatné, onen dotyčný tam zmínil to nejdůležitější z nejdůležitějšího: „Vidět Metallicu a zemřít!“

Tož sa koukněte na video a žijte! 

Tady Dědek.

P.S.: Bylo to cool cool cool, a já su vool vool vool, že jsem tam nebyl – na rozdíl od mých rozumnějších soukmenovců z naší tehdejší kapely Christoffer, v níž jsem bubnoval, a přesto jsem se na Larse vysral... no, myslím, že jasně vidíte, kde je dneska Lars a kde su já, ha ha.

Fotogalerie