Umřela duše blues - umřel Petar Introvič
V noci z pátku na sobotu mne probudily zprávy. A jestliže to vždycky poslouchám tak zhruba na půl ucha, a znovu lehce usínám, tak tentokrát jsem se těžce probudil.
Ano, nejenom metalem živ je člověk, a bohužel nejenom živ. Vzpomínám zejména na krásné setkání s Petarem a Chosém na brněnské Leitnerce, to už jsme měli za sebou první report, a Petar se prý hrozně (ale krásně) smál, že mají článek na metalovým webu. A pak přišla druhá reportáž, a Petar cosi jako – „Už jsme tam podruhý!“ - To se prostě nezapomíná.
Pravdou jest, že reporty blues rockový kapely na portálu heavy metalu nejsou asi příliš běžný. Jenomže já jak miluju metal, tak blues mám taky moc rád (naučil mne to Tom Jégr). A fakt su šťastnej, že jsem tohodle chlapíka Petara osobně poznal. Byl osobnost, a proto se ke mně, úplně neznámýmu, choval jako ke kamošovi, naprosto vstřícně, přátelsky, jako kdybychom se znali od pravěku. Od pravěku blues rocku. (A Chozé taky, abych teda nezapomněl, ha ha.)
Zatímco Petarovo blues jsem životně naprosto chápal, tož to jak mu dali nakládačku na koncertě Johna Mayalla, to mi utkvělo v palici už od toho roku 2015, kdy byl článek zveřejněn na webu, a samozřejmě jsem absolutně nechápal. Bohužel, i takhle modrý, i takový modřiny může mít blues...
Ale naštěstí, naštěstí štěstí mi přineslo Blues Bluesberry: třeba tehdy 2018 v brněnském Metru, kde mne naprosto dostala ta Petarova důvěra, kdy mi dolů z pódia strčil do ruky svůj foťák a řek’ udělej nám pár fotek. Třásl jsem se v tu chvíli jako Emgeton páska v přehrávači a udělal pár fotek – snad sto, panč jsem nedokázal v tý euforii přestat.
Ale taky jsem udělal pár snímků na svůj foťák, a jelikož report z Metra ode mne z jakýchsi osobních důvodů nevyšel, tak fotky u tohodle článku jsou vlastně premiérový (viz galerka).
Jak se dá zakončit? Zakončit se dá jedině blues. Třeba síla po koncertu na Moravským náměstí byla tak veliká, že jsem složil jakousi parafrázi hymny Co je to blues, a tehdy se líbila nejenom mně...
Blues je usnout v parku, hnedka vedle Moulin Rouge.
Blues je pocit Tebe, když nemůžu Ti slíbat růž.
Blues jsou všechny chvíle a ještě víc ty některý.
Blues je noční Brno a taky koncert Bluesberry...
A teď hodně odvážná parafráze:
Blues je usnout v nebi, hnedka vedle ničeho,
Tvoje ucho slyší, co kvetlo tu skvělého
Zmodralo i nebe, obloha je růžím pryč
Pocem moje stará – kde je Petar Introvič...?
Petare a Chozé, děkuju. Tady Dědek.
Metal-Line/ Bluesberry Brno - Moravské náměstí
Metal-Line/Bluesberry Brno - Klub Leitnerova
Komentáře