SOKOLNICKÁ TROJKA aneb CO NÁM DALO ZABRAT? LORETTA – KERN – KRABAT! aneb TO SE NEDÁ ZBABRAT…

Report / Saň Day Fest 2021: Loretta, Kern, Krabat / sobota 28. srpna 2021 / Sokolnice, areál u rybníka

Dedikace: Tento report s dovolením věnuji YT kanálu Jindřich Bíža a YT kanálu Jaroslav Zemánek, protože chlapci, tolik toho v Sokolnicích poctivě natočit a publikovat, to si zaslouží obdiv i uznání!   

„Kobyla má malý bok“ a „Sedí sokóóól na javórííí“, tož takhle nějak bych mohl ilustrovat začátek naší rockové poutě krásnou procházkou po pěší cyklostezce z Kobylnic do Sokolnic, kde nás pak čekala mimořádně zdařilá kombinace v podobě brněnské trojky LORETTA – KERN – KRABAT; v kteréžto souvislosti mne napadá podezřele vtipná myšlenka, jak je strašný, že za brněnskejma kapelama „musíme“ chodit až do – naštěstí ne dalekých, ale nedalekých Sokolnic…

Z minulých akcí dobře známý pitoreskní areálek na hřišti u rybníka nás vítal vůní chmelů a gulášů, neboť se zde celý den konal GulášFest – my si dali jeden famózní hovězí a jeden mastnější ostřejší, zalili to otlíčnou Kutnou Horou a bylo nám fine, tedy fine nikoliv jako konec (byli jsme přece teprve na samotném začátku), ale fine jako fajn. „How are you?“ – „I am fine, thanx.“

Jako první se na place zjevily cvičenky – sokolky z LORETTY a řeknu Vám, jedna hezčí jak druhá. První kapela z dnešní sokolnické trojky tak předvedla Dariiny bujné šestky (nebo že by osmičky?) a muziku na jedničku. Ano, dalo se na to krásně dívat a dalo se to i krásně poslouchat. Ať už se hrálo ze slavné debutové desky anebo z dvojky, pod „lorettánskými“ zvony bylo v sobotu krásně. Toť muzika, při níž vás přejde veškerá případná Zlost, toť muzika, kdy „pan Teofil, který je pedofil a nekrofil“, se jmenuje Hrobník, a kdy celá kapela šlape (ahoj, Dario!) jako jeden z jejích největších hitů – prostě jako Loret(t)a.

Z druhé desky, příznačně pojmenované Návrat, na níž by měla logicky navázat ta třetí, se již dávno staly hity pecky jako Nos do vlasů, Už žádný slzy (pozor, tuhle skladbu nezpívá Daria, tuhle skladbu zpívá samotná smrt!) či Svítání, jež je zajímavá tím, že ji s odlišnými texty nahrála logistickým nedopatřením jak Loretta, tak následující Kern (u nějž se jmenuje Tvá síť).

Produkce Lorety je tvrdá, svěží, melodická, příjemná. Takhle se má hrát babská muzika, to je ono, a žádná Coca :-). Jen škopek, tvrdej riff a božskej hlas jak z opery. Fakt Hrubá mjůzik!!! Týjo, to je podtitul, to je slogan: LORETTA – Hrubá muzika! Tak to mne teď samotného docela dost pobavilo. Anebo ještě lépe: LORETTA – Hrubá muzika, co šlape! Anebo zkráceně? LORETTA – Hrubá šlape! No, už radši končím, ať se nedočkám předžalobních výzev…-  

Zpátky do KERNU si po krátké pauze pospíšila jedna z nejkrásnějších maminek na světě Iva Pospíšilová; no ono bylo myslím už dopředu jasný, že tenhle andílek s ďáblíkem v těle bez aktivní muziky dlouho nevydrží. A zejména my muži jsme moc rádi, neboť k Ivě chováme lásku nejenom hudební, ale též tu vpravdě chlapskou nemateřskou :-). Ono vždyť na Ivu se dá určitě dívat mnohem „lübezněji“ než na škaredýho Karáska, ha ha (ahoj, Slávku, srdečně Tě zdravím!).

Atmosféra na Kern byla parádní, trčel jsem v první řadě vedle sympatické fanynky Jiřiny (ahoj, Jiřino!), lidi skotačili jak kamzíci v Tatrách, zpívali spolu s orchestrem a aplaudovali vestoje. To je překvapení, že - standing ovation na rockových open-air(bus)ech! :-)

Od Kernu se sice jen tak honem nějaké nové písničky asi nedočkáme (a zas si ten Dědek rejpnul!:-), nicméně ony ty davy lidiček stejně čekají na starý pecky jako Ty se mi vdáváš, Fernetový oči, V sobotu ne, Milion týdnů loučení, To jsme my, Exploze a samozřejmě hlavně Blízko nás, místo máš, jít domů teď s tím se nepočítá. No nevím jestli je to svatá pravda, leč pravda určitě, jít domů, s tím se teď opravdu nepočítalo, mimo jiné třeba proto, že nás čekal ještě Čarodějův učeň. 

Kern, to je dobře seřízená banda, která šlape jak švýcarský hodinky a chutná jak ementál téže provenience, akorát že ty „hodinky“ utekly nějak moc rychle a najednou nastala díra jak v onom slavným sýru – díra mezi Kernem a Krabatem, což symptomaticky ilustruje i jeden ze snímků osiřelého pódia v naší fotogalerii pod článkem.

No a když osiřelost, tak to něčím vyplníme, ne? - Je tady Čarodějův učeň, a tentokrát nehudební originál (velmi čerstvý a uležele magický):

Sice nevím, jaký má kapela KRABAT z koncertu rabat, ale přidaná moravská hodnota tam bezesporu je, aneb DPH v tomto případě znamená Děsně Poctivá Hudba! Krabat se na stejdže navrátil před nějakým tím rokem u Sosny, a s ním i basák Jirka Navrátil, a od té doby jej sosáme sosáčkem hladovým po DPH, a „schillenou“ ministryni vem čert – to je fér, ne? Fér fér Lucifér. 

V pořadí poslední z celé sokolnické trojky disponuje šikovnou autorskou dvojkou Řehoř – Jégr, která v 80. letech složila úplně jedničkový šlágry. Mimochodem, víte, co je zajímavý? Že tihle dva jsou fakt asi fest (nejenom sokolnický fest) propojený, neboť když si vezmete příjmení Jegr, a k tomu Řehořovu přezdívku Gregory, tak vám dohromady vyjde JEGREGORY… Jé, Gregory, anebo balkánské hory.

Sympatická i symptomatická kanonáda jménem Co bude dál? (kdo to vlastně i po těch letech vůbec ví), Na nic se neptáš, Fialový gatě anebo Strýček Véna, to všechno burácelo nadšenými Sokolnicemi, a nejen to.

Protože co je zřejmě absolutně největší událost nejen sokolnického GulášFestu (tedy krom toho, že jsme se slušně picli), ale možná veškerých tuzemských hard rockových dějin, že Krabat po 37 letech představil první novou skladbu, zovanou Osmdesátky! Naprosto tak parádně propojil rok 1984, kdy jeho život v 80. letech skončil, s rokem 2021! VIVAT KRABAT! A tady to máte naživo – ať žijó skvělý Sokolnice:

Mistr Tom Jegr měl krásnej druhej koncert po páteční Pekárně, a nejenom on, myslím, že všici jsme si to užili totálně a parádně. Konferoval mladej Ondra Fric, kterej o tatovi Slávkovi mluvil strašně krásně, což je dobře, protože vemte si, co ten jeho tata ve svých letech „stíhá stíhat“: bubnuje v Kernu, bubnuje v Krabatu a ještě skládá všechny texty pro Titanic - klobouk dolů, to je ON!

Skončily krásné Sokolnice, odpařila se vůně gulášků, vychladl chlad noci, autobusem o půl třetí ráno se vracíme domů. Těším se na Rockovou Noc na Špilberku a vím jedno: zaplať Bigbítový Pánbu za ty písničky, který stále zní!

Tady Dědek.

YT kanál Jindřich Bíža:

https://www.youtube.com/channel/UCTGfbSJa9kM5UFv_K9fngxg

YT kanál Jaroslav Zemánek:

https://www.youtube.com/channel/UCFlLuFMhkUpd4_WkgkdS6Gg

BONUS: KRABAT – VIDEOKLIP Osmdesátky:

Fotogalerie

Zobrazit celou galerii