SNAKE BITE WHISKY – Black Candy /2021/ Sliptrick Records

Tohle album je tak stylové, že ani více stylové býti nemůže, i když jeden nikdy neví. Začíná to motivem obalu, pokračuje vzezřením umělců samotných, názvy skladeb a končí obsahem textů. Tady se zkrátka už na základě letmého pohledu na grafiku obalu nemůžete seknout - SNAKE BITE WHISKY jsou rock´n´roll se všemi atributy, které jsou s ním spojeny - syroví, oprsklí a nespoutaní. A především kolem toho prvního přídavného jména v pořadí se to celé bude točit.

Australani SNAKE BITE WHISKY nejsou jako kapela žádní veteráni, „Black Candy“ jsou jejich druhým albem, ale je nutno poznamenat, že to nemá na výsledek pražádný vliv. SNAKE BITE WHISKY působí dojmem starých zkušeňáků, kteří to do lidí perou s naprostou jistotou a pod řádným tlakem – nejedná se o pokus vyjukaných absolventů střední školy, kterým teče testosteron z uší, ale jinak se jim klepou končetiny trémou. Tohle jsou sebevědomí týpci, kteří sakra dobře vědí, zač je v Brisbane flaška kořalky. Ale zpět k přídavnému jménu „syrový“. Tak by se jedním slovem dala popsat šmahem celá deska, nic naleštěného, z čeho byste dočasně oslepli. Syrová klasika (v promo materiálech označovaná jako „sleaze“, no budiž, ani se nesnažím zjišťovat co to znamená) prostá jakéhokoliv inovativního přístupu, jak to přijde pod ruku, tak si to sviští kupředu a žádný s..ní s mladou paní… popravdě nedovedu si představit prznění rock´n´rollu těžkým uměním, tak to prostě nefunguje. Od první skladby je nad slunce jasné, o co se jedná a kalba může začít. „Thunderbird“ je jako otvírák ideální skladbou, příjemně burácí a já pro sebe očekávám velké věci (přec jsem se nikdy netajil faktem, že syrový rock a heavy metal jsou mou srdeční záležitostí). „Raise In Hell“ je energeticky průplach dutiny lební a jeden z důvodů, proč SNAKE BITE WHISKY dopřát pozornosti, syrový kus čiré energie podle prověřených not, ale co je třeba podtrhnout a k čemu bych se stejně dostal, tak proč se s tím mazat – SNAKE BITE WHISKY jsou poměrně vyhraněnou a osobitou kapelou, v rámci jednoznačně postavených mantinelů stylu jsou výrazní a originální, což se záhy naplno projevuje úměrně s tím, jak se do alba hlouběji zavrtávám. Nezůstává u jedné polohy, výraz SNAKE BITE WHISKY je sympaticky pestrý – viz. čtvrtá „Choke“, groove rytmus a občas zaskřípající kytary, výbušné sólo. Následující pomalejší „Bones In The Fire“ se pro změnu noří do chmurnějších nálad, řekl bych možná že i letmo koketuje s grunge. Na každý pád je to neskutečná pecka, přes svou odlišnou náladu skvěle pasuje mezi ostatní skladby. „Reload, Aim And Kill“ znamená návrat ke klasickým postupům, heavy riff, halekaný refrén, mohutný zvuk, nemám námitek. Do punku lehce hozená a svižná „Sweet Cocaine“ aspiruje na ústřední hitovku, velice dobře se bavím, energie obsažená v tomhle kousku je velmi nakažlivá a až se Vám dostane do hlavy, jen tak ji odtamtud nedostanete. Skočná „Hammered“ mě baví velmi, už jen pro silný nápad a koňskou dávku energie, když už nic jiného, a že toho je…skladba má parádně dekadentní atmosféru, až by možná mistr Cooper koukal.

Tak to někdy dopadá, když myslíte, že už vás máloco překvapí, zvlášť u stylu, který máte nastudován dá se říci včetně seznamu zkratek, vysvětlivek a rejstříku pojmů. Pak se neočekávaně zjeví parta v podstatě neznámých smradů z druhého konce světa a nakope vám prdel tak, že ani nevíte kam sáhnout pro heřmánkovou mast.  Ani bych se nedivil, až se mi za týden zjeví u vrat, že mi to jdou vysvětlit osobně. Tohle jedovaté lízátko mě vážně velmi baví!!!

Medyed

snakebitewhisky.com/

facebook.com/snakebitewhisky/

instagram.com/snake_bite_whisky/

youtube.com/c/SnakeBiteWhisky