SNAER – Frozen Alchemy /2021/ vlastní vydání
Již dávno tomu, co nevěřím tvrzením zvenčí, že black
metal je monotónní hluková koule, styl, kde pestrost a kreativita bídně zašly v prachu na kraji okresní komunikace. Jako každý jiný styl, i black metal lze uchopit mnohými způsoby s dosti odlišným výsledkem. SNAER z Pittsfieldu ve státě Maine (USA, toliko pro úplnost) čapli metalovou temnotu z tradičního konce, s inspirací u „otců zakladatelů“ a nejsou jim cizí svěží výlety do heavy mokřadů včetně ozvěn starých dobrých „Sabatů“. Černá kůže se blyští leskem cvoků a pyramid, nazujmež těžkou obuv, na packy stahováky, rozpusťme dlouhé háro a vzhůru pravověrní vyklepat si kebule a servat si hlasivky!
„Frozen Alchemy“ je sice takový osmdesátkový archaismus, který má absolutně na háku veškeré trendy, ve své zakalené bažině si však rochní s uspokojením a požitkem. Nejedná se o překvapivý přístup, black metalová archeologie nám tu už pár let bují a SNAER „pouze“ doplňují stavy. Ty uvozovky v předchozí větě volím zcela záměrně, to doplnění stavů není vůbec pouze do počtu. SNAER skrze syrovost sedmdesátých let zručně přimíchali do primárního lektvaru black metalu a vznikl z toho určitě ne nezajímavý výsledek. Předně se nejedná o typické black metalové album, jak bychom i byli zvyklí u dnes již klasických stylových alb ze severu Evropy z první půle devadesátých let. SNAER se na dohled míjejí s pozdními DARKTHRONE, ale i to je velmi hrubé srovnání. Pořád tam slyším hrubost a syrovost ranných BATHORY v kombinaci s kultovní a nesmrtelnou atmosférou prvních řekněme čtyř alb BLACK SABBATH (odtud patrně plyne názor, že SNAER do svého projevu zařadili i doom metalové prvky – já bych šel ještě dál do hlubin metalové historie). „Black Stain“ v sobě nese onu zatěžkanost v kombinaci s temnotou v poměru, který dohromady vytváří vcelku originální propletenec nálad. Finální ždibec ve prospěch black metalového výrazu přidává typický skřehotavý vokál a druhá půle skladby, kdy se temné mraky přece více zatáhnou, syrový rockový (možná i stoner rockový) odér však nemizí úplně, výsledek je každopádně svou nejednoznačností velmi zajímavý, tedy pro mě každopádně. „Rise Of The Sea Ghouls“ přidává na důrazu, zde lze již hovořit o black metalu, ale odteď opouštím kategorie. Jednotlivé zdroje inspirace se spolu spontánně mísí v poměru, jak ta která skladba vyžaduje a nikdy nelze s naprostou jistotou tvrdit, že je to tohle nebo támhleto. „Black Bear Mauling“ obsahuje krom poutavé fosilní atmosféry velmi výživnou a pro mou osobu velmi návykovou pasáž ve valivém tempu, která celou skladbu háže do úplně odlišné polohy, než kterou okupuje ta předchozí, byť jsou uhněteny z totožných surovin. „Endless Suffering“ se pouští do průzračnějších vod, kontrast je pak o to výraznější až dojde na ostřejší momenty s nádechem do metalové klasiky, tahle kombinace à la SNAER mě začíná vcelku dosti bavit, zvlášť když se vše v závěru překlápí do pomalé beznaděje. Temná titulní skladba „Frozen Alchemy“ vystřídá vícero temných odstínů včetně přechodu do dynamické části, celou stopáž se nad skladbou vznáší zvláštní magie - neobvyklé ale účinné. Zpočátku jsem dosti dobře nechápal, proč kapela na album zařazuje hned dvě instrumentálky za sebou („Snaer“ a „March Of The Ovens“), po čase mi to zas tak divné nepřijde, jedna do druhé plynule vplouvají a dotváří svébytnou atmošku, vlastní komplet celému albu. Když byla řeč o BATHORY...taky na ně dojde. Závěr obstarává cover kultovní „Return Of Darkness And Evil“, citlivě udělaná verze nepopírající původní kus se sympatickou porcí přidané hodnoty.
Tedy ne, že bych byl totálně odrovnán, tak drsně si mě zase SNAER nepodali. Je ovšem třeba zcela vážně ocenit originalitu, s jakou SNAER pojali svůj styl, postavený na staré škole – tupě neopisují, vytvořili si svůj vlastní rukopis a na míle daleko se vyhnuli riziku laciné a nevěrohodné kopie. SNAER rozhodně nejsou druhořadé retro ani laciný revival. „Frozen Alchemy“ patrně neosloví každého, naproti masovému publiku nejde, ovšem z těch posluchačů, co se vydají k němu, se jistě najde významný počet takových, kteří si tu kebulí vyklepou do sytosti.
Medyed
Komentáře