Skupina Heblo: Tolika příběhů můžeš se ptát

Motto: „Poslouchal jsem Heblo, až mi z toho jeblo.“

(produkt lidové slovesnosti z úst pasivního účastníka domácnosti permanentně reprodukující hudební produkci uskupení Heblo)

V rámci našeho nepravidelného nemetalového okénka bych dnes rád vysvlékl (v rámci omezeného prostoru alespoň do spodního prádla) zajímavou folk-rockovou kapelu z Ostravy s názvem HEBLO. Ano, skutečně se jedná o zcela nesrozumitelný název Heblo, který nedává smysl ani pozpátku, ani do černého. A proto jsem si pomohl slovy samotného orchestru: „Podle ostravsko-českého slovníku znamená Heblo výraz neurčitý pro věc neurčitou ... A to jsme my jak z praku.“ - Ano, tak po této definici ju mám fakt jak z praku, děkuji uctivě.

Skupina vznikla v roce 2015, a mne velice zaujala jména jednotlivých členů, v prvé řadě ta dvě zvířecí: Kozelská a Zajda, a to nepočítám porost v podobě hosta Březiny. Co v tom lese dělá Honus, lze publikovat až pozdě večer, zejména v kontextu s grafičkou Dudovou; hmm, celkový ansámbl bude zřejmě příjemného přírodního charakteru. Co se týče Müllera, tedy mlynáře, tak mlýn je taky jasná přírodní entita, kam si můžete vyrazit na výlet nejlépe v Nedělu, a co tam bude na přilehlé mezi praktikovat třeba Dybal s Vyležíkem, to už nechávám čistě i nečistě na nich, ha ha. Holt některý věci se musej vyležet, i kdyby do tebe kdochce dybal! ;-)

Při prvotním poslechu ve mne autorská nálada tvorby Heblo (skloňovat nebudu) evokovala atmosféru první desky AG Fleku ještě bez Vlasty Redla, s Blankou Táborskou - Blázni umírají nadvakrát. A s tím AG Flekem možná nejsem úplně od pravdy, neboť jak členové sami praví, jsou „odkojení Nerezy, Marsyasy, AG Fleky, Stromboli, Pražským výběrem, Nohavicou, Stingem, Kašpárkem v rohlíku, J.A.R., rockem, popem, Včelkou Májou a punkem ... Husákovy děti.“

V roce 2019 vydává skupina debutové album Mezičasí, jehož název vystihuje situaci, kdy původní kdysi-dávní mladí, začínající hudebníci (ani nevím, proč jsem vynechal přívlastek nadějní) se stali muzikanty spícími, kteří ovšem stihli spoustu jiných, zřejmě zejména rodinných věcí, a teprve po tomto mezičasí stihli Mezičasí („Být sama sebou / být sama s Tebou“). Pravda, lepší být než bát, a nejlepší beat.

Pominout nemohu obal, jehož bestiálně vířivé barevné kruhy připomínají buď Ignis Brunensis (aha, pardon, jsme vlastně v Ostravě) anebo karneval v Riu bez Ježíše, ovšem já osobně tam mám ještě jednu lehce brutálnější asociaci: obal alba death-jazzových holandských Pestilence Spheres. Ta podoba! (No jak vidno, špetku metalu jsem sem přeci jen propašoval.)

CD, jež vzniklo díky projektu www.startovac.cz, obsahuje 12 skladeb, mne ovšem zaujaly i dodatečné výhradně bookletové „skladby“ Poděkování a Total. Tomu říkám totální poděkování! ...překlepem jsem napsal toitální, ovšem to by mohlo evokovat koitální, takže jsem to zase rychle smazal.

Hudba Heblo se Vám ovšem jen tak rychle z hlavy nesmaže – viz motto tohoto profilu. Mimo jiné z důvodu onoho, že krom příjemných hudebních nápadů jsou zde přítomny i textové fórky: kupříkladu v písni Blůza jsem samozřejmě čekal tak říkajíc nějaká vrtošivá zobrazení vyšších ženských sinusoid (nota bene když to složil Honus, ha ha), leč ona ta žena je vtipně celá pod dekou, a název Blůza je „pouze“ roztomilou slovní hříčkou na užitou hudební platformu ve stylu blues (čti „blůz“).

Vrcholem pro nás může být cokoliv, já sám nevím, nicméně za velmi silný song považuji Kudy teď kráčíš?, stejně jako třeba Pro sebe. Tedy ne jako že kráčíš pro sebe, ale že další zonka Pro sebe. No pro koho jinýho, kurnik šopa, nééé? I když je vlastně pro nás Pro Všechny...

„Andělé nehrají“? – „Andělé ZAHRAJÍ“, protože „tolika příběhů můžeš se ptát“.

A příběh další začal se psát...

Závěrečné motto: „Lepší by mi jeblo, než by mi to zheblo.“

Srdečně zdraví Dědek.

www.heblo.cz
www.bandzone.cz/heblo
https://www.facebook.com/kapelaheblo

Poznámka: Citace převzaty z Bandzone profilu skupiny Heblo.