Silvestrovské pásmo webu METAL-LINE: SILVOUŠ ONLAJN S METAL-LINE

Vážení metaloví přátelé,

je poslední den roku, pátek 31. prosince 2021, a tak Vás zde metalově vítáme. Vidíme, že jste tady skutečně všichni – heavysti, thrasheři, blackmeni, speedmeni, gothici, doomisti a tak dál a dál a dál. Tož děkujeme a přejeme Vám krásný silvestrovský DEN & NOC s webem Metal-Line!

Celý silvestrovský den se totiž dá tak trochu přirovnat k vývoji rock/metalové hudby jako takové: nejprve jemnější tóny, v průběhu říznější akordy, až po ty nejbrutálnější riffy v závěru.

A poněvadž toto naše pásmo startuje již dopoledne (někdo tomu může říkat i ráno), v souladu s výše napsaným začněme symbolickým vývojem od Beatles přes Michala Prokopa, čili je tady slavný, v tomto kontextu příhodný slogan „To bejvávaly na kolejích časy / když ráno začal večírek“:

Hmm, fakt krásný!

A jelikož jsme jako děcka skoro všichni vyrůstali i na kapelách typu Olympic, Elán anebo Team, a poněvadž Silvestr je vždycky docela slušný průvan v peněžence, tak tady je na úvod silvestrovského večera jedna úžasná předělávka Prievanu v peňaženke – je tady slovenský ORKRIST:

A po písničce se sluší jeden slušný vtip. Sejdou se na mejdanu u rybníka metalista, depešák a dechovkář, a najednou ejhle, zlatá rybka, a že jim každému, když jsou ty Vánoce,  splní jedno přání.

Dechovkář: „Ať depešák zdechne.“

Depešák: „Ať zdechne dechovkář.“

Metalista: „Tož já už jenom škopek.“

No a valíme v silvestrovským proudu dál, dáme si pro změnu zase jednu písničku, a to více než stylovou, anžto na Silvestra většina jedinců nebývá úplně střízlivých, a to i napříč dějinami. Je tady skupina KABÁT a Opilci v dějinách:

A než si dáme další vtip, tak nejprve jednu malou scénku k povánočním výprodejům. Mistři Holzmann a Šimek sice samozřejmě hovoří o koupi dárků před Vánoci, nicméně kontext s letošními zrušenými vánočními trhy i s aktuálně tradičními povánočními výprodeji je nesmírně zajímavý, a hlavně je to pořád sranda, jíž je na silvestra potřeba:

Do ordinace u praktického lékaře přijde metalista:  „Dobrý den, pane doktore. Já mám nějak divně modrý varle.“

Doktor ho prohlídne a říká: „Hmm, hmm, no to budeme muset amputovat.“

Za dva měsíce: „Dobrý den, pane doktore. Já mám nějak divně modrý i to druhý varle.“

Doktor ho prohlídne a říká: „Hmm, hmm, no to budeme muset taky amputovat.“

Za tři měsíce: „Dobrý den, pane doktore. Já mám nějak divně modrý úd.“

Doktor ho prohlídne a říká: „Hmm, hmm, no promiňte, ale to budeme muset taky amputovat.“

Za půl roku přijde již totálně kastrovaný metalista opět ke svému praktickému lékaři a říká:

„Dobrý den, pane doktore. Já mám nějak divně modrý stehna.“

Doktor ho prohlídne a říká: „Čoveče a nebarvěj vám džíny?!?“  ▪

Vážení diváci, jelikož každý z nás nemusí rum, tak si dáme něco, co k Vánocům a Silvestru neodmyslitelně patří – než nastane půlnoc, dáme si Svařák, co Vy na to?

Medvědovi přišel povolávací rozkaz…medvědice pláče, medvíďata taky, chudák medvěd přemítá, jak se z branné povinnosti vykroutit. A jak to v takovýchto situacích bývá, potká hajzlíka zajíce. A ten samozřejmě disponuje radou: „Medvěde, snadná pomoc, zajdi za liškou, ta tě vykouše a máš po starosti, medvíďata máš, tak co??? Vykousaný na vojnu neberou!“ Důvěřivý huňáč toho debila poslechl, zašel za liškou a ta ho za mírnou úplatu zbavila reprodukční schopnosti. A tak nadešel den, kdy na paseku dorazila odvodová komise. Zvířátka se seřadila do úhledné fronty a čekala na odvod do lesní army. Jak se medvěd objevil na pasece, již z dálky komise mává a huláká: „Medvěd !!! Plochý nohy, neschopen - ODCHOD!!!

Během zimní války CCCP proti Finsku, ráno, v třicetistupňovém mrazu, v kasárnách rudé armády probíhá nástup útvaru. Najednou se z davu ozve hlasité kýchnutí jednoho z vojáků. Generál zařve: „Kdo to byl?!!!, okamžitě se přihlaste!!!“…ticho. Generál zařve: „První řada zastřelit!!!“ První řada odchází k popravčí četě. Generál huláká znovu: „Ptám se podruhé, KDO TO BYL?!!!“ Zase ticho… „Druhá řada zastřelit!!!“ Generála to evidentně po ránu baví a tak řve opět: „Ptám se potřetí, KDOO TOO BYYYYL?!!!“ Ve třetí řadě se jeden strachy smrtelně bledý vojín zvedá ruku: „Zde, vojín Galošnikov, soudruhu generále…“ A generál hbitě reaguje: „Na Zdaróvije!!!“

To jednou lovil sovětský ÚV v tajze a ztratil se jim Brežněv. Hledali soudruzi den, dva dny, tři dny a prd…Tudíž začali zpovídat zvířátka. „Soudruhu sobole, ztratil se nám soudruh Brežněv, neslyšel jsi něco nebo jsi něco neviděl?“ Sobol neví, ale  poslal soudruhy za zajícem. Ten ovšem neví také nic, ale poslal je za liškou, místní agentkou KGB a předsedkyní místního výboru strany. „Soudruzi, já nic určitého nevím a ztracený soudruh Brežněv mě znepokojuje, ale něco se přece jen stalo. Jak mi hlásila konfidentka sojka, medvěd je nějaký chabrus, nějak nám marodí….již čtrnáct dní sere medaile!!!

Končí hodina přírodopisu, a paní učitelka dětem zadává úkol na další hodinu: „Milé děti, kdo máte doma nějaké zvířátko, které jste něco naučili, vezměte jej na příští hodinu a ukažte ostatním spolužákům, co jste ho naučili“. Příští hodinu opravdu některé děti do školy přinesly cvičená zvířátka - Jarušky morče panáčkuje, aby dostalo piškotek a pak se překulí na zádíčka a nechá se drbat na bříšku. Anetky veverka umí krásné kotrmelce, Evičky andulka umí odříkat vyjmenovaná slova po -B… Ale tu najednou se hlásí repetent Pepíček z poslední lavice: „Pančitelko, pančitelko, já mám s sebou taky zvyře!!!“, a vytahuje z aktovky třímetrovou krajtu. „Ale Pepíčku“, diví se pančitelka, „co ten had umí?“ Pepíček nelení, popadne hada, zatočí s ním nad hlavou a majzne s ním o lavici…“SSSSS…“ a nic. „No Pepíčku, vždyť tomu hadovi můžeš ublížit!!!“ „Ale nééé, pančitelko, ten je zvyklej, to chce pořádně roztočit a jebnout a bude to!!!“ Jak Pepíček pravil, tak udělal. Roztočil hada a znovu s ním praštil o lavici…a hle!!! „SSSSSSSS…ssskákal pesss…“ ….jo… a ten had byl bílej .

Pohádky jsou věcí, která se koncepci silvestrovských programů poněkud vymyká, ale tahle pohádka je výjimkou – jediná objektivní a hodnověrná verze Sněhurky :

Promiňte, aktuálně musíme přerušit silvestrovský program!!!

Před půl hodinou: Správní budova byla uzavřena v důsledku jedince, který do ní hodlal vstoupit se semtexem, antraxem a nějakou bombou. Byl okamžitě povalen na zem, spoután, zneškodněn a následně vyveden mimo budovu, včetně své igelitky. Budova je však z preventivních důvodů veřejnosti stále nepřístupná. 

Aktualizace zprávy: V důsledku operativního vyšetřování bylo zjištěno, že zmíněný semtex je energetický nápoj, antrax je deska Anthrax a ona bomba zní:

Stojí takhle krásná metalistka hned v první řadě na koncertě své nejoblíbenější kapely s názvem FUCKER, když k ní najednou zezadu přistoupí krásný metalista, ve vteřině jí vyhrne minisukýnku a ohne přes zábradlí. Ona: „No toto?“ – On: „Mám snad přestat?“ – Ona: „No to neříkám, ale ta drzost!“

Ehm, nálada se stupňuje, je Silvestr, je pátek, je flám. Páteční flám!

Vážení, nastává čas 22.15, a proto přepínáme na ČT ART, kde v deklarovaný čas startuje záznam koncertu skupiny KABÁT: Noc v Edenu, rozuměno v Ráji. A nebojte, ve 23.40 se tady zase sejdeme, resp. co to kecám, vlastně úplně neodcházíme. 

A jelikož vtipů není nikdy dost, tak i v průběhu sledování záznamu koncertu skupiny Kabát si můžeme některé vyslechnout.

Je vánoční čas, jsou svátky a supermarkety mají bohužel zavřeno. Poněkud skleslý metalista Ozík telefonuje metalistovi Lemíkovi: „Čoveče, já nevím jak ty, ale já mám asi problém s alkoholem…“ A metalista Lemík mu na to říká: „Fááákt? No tak přijeď, já ho mám tady dost!“

A další sváteční telefonát - Americký metloš telefonuje svýmu kámošovi do Ruska: „Ty, Půťo, poslouchej, já teď koukám na zprávy, a vy tam máte prej teďka na Silvestra strašlivou zimu.“

Půťa: „Ale nééé, to né, to vůbec není tak hrozný, Joe, to neměj strach.“

Joe: „No né, počkej, u nás ve zprávách říkaj, že prej tam máte až mínus 70 stupňů.“

Půťa: „Cha cha, Joe, to sou ty vaše americký zprávy, tý wole, panč tady je tak maximálně mínus 20.“

Joe: „Hele, nejseš wožralej? To se mi nezdá.“

Půťa: „No wožralej su, ale je to prostě kravina.“

Joe: „Ty wole, Půťo, mínus 20, to je blbost. Tady teď ukazovali ty vaše auta, stromy úplně celý pod ledem, až nebyly vidět, prostě samej totální led.“  

Půťa: „Jo ahá, ty myslíš venku!!!“

No a vážení přátelé, blíží se nám Novoroční i novoroční přípitek, tak pozvedněte prosím svoje Skleničky!!!

A jelikož vládne noc, pustíme si k tomu i nějakou další příhodnou hudbu, co říkáte? Aneb chystáte se teď na noc ven? Pokud ano, je tady příhodná písnička pro Vaši procházku! 

A tou tajemnou nocí klouzáme vstříc novému roku, možná trochu přemýšlíme nad světem i osudem, proč tady vlastně jsme; inu, je to jako v tom vtipu:

Sedí chlap doma a říká si: „Tož tady tak nějak sedím, přemýšlím, přemítám, rozjímám, proč tady vlastně su, proč tady vlastně jsme, odkud a kam jdeme a proč, prostě spousta otázek… A pak si naleju odpověď a je mi fajn.“   

S kterýmžto filozofickým rozmýšlením souvisí i dějinná záhada: Co bylo dřív – slepice nebo vejce? Tady je „odpověď“ slavného mima Jaroslava Čejky á la „Já jsem tvrdá, metálová slepice.“ To se na metalovej web docela hodí, ne? :-) Poznámka: sledujte zejména od času 2:45.

Tož lidi, rok 2022, více dvojek v našem životě jakožto označení letopočtu už nestihneme zažít, a tak si dejme ty symbolické tři dvojky sektu, sexu anebo čekoholi jiného nám příjemného (dle vkusu každého jednotlivého „sou-druha“): 

Všechny Vás, naše ctěné čtenáře, srdečně zdraví, a připíjí na zdraví našeho zdraví, abychom byli zdraví, Váš web METAL-LINE. Protože jak praví lidové moudro, zdravý člověk má tisíc přání, nemocný jenom jedno – být zdravý.

No a jelikož jsme byli v souvislosti se zdravím v podstatě už skoro dva roky „masakrováni“ hroznými statistickými čísly, tak tady je drobné silvestrovské odlehčení předmětné problematiky – opět Felix Holzmann a jeho naštěstí nesmrtelná Statistika:

No a na úplně samotný závěr našeho ztřeštěného silvestrovského pásma musí pivopitelně zaznít opět nějaká úderná píseň…takže naše pásmo sice končí, ovšem Vaše i Naše noc nekončí, a tak teda Popojedem! A že budem nad ránem Karikatury sebe sama? No to už přeci k Silvouši patří!!!

A až se rozhodneme jít si konečně lehnout, tak vzhledem k tomu, že tentokrát nás po Silvestru nečeká jenom jeden den volna, ale (zřejmě jako bonus za to, že Novoroční svátek „schlamstla“ sobota) ještě druhé volno v podobě neděle, tak nás čeká opravdu moc pěkný a dlouhý Vááálenííí!!!