Second End v Brooklynu

PO ČERTECH DOBRÁ MUZIKA

...A ZAŘÍDIL TO DUCHÁČEK a spol.

 

Když jsme v pátek, v mikulášský předvečer koncertu, seděli v oblíbené hospůdce většinu času sami, jen ve dvou, uvědomil jsem si, že v Brně je před vejplatou. Což se bohužel možná projevilo i na sobotním brooklynském vystoupení skupiny Second End, kde byla atmosféra z hlediska počtu přítomných spíše komorní, ekomicky odpovídající počínající světové hospodářské krizi. Nicméně i skromné osazenstvo dokázalo v průběhu vystoupení vytvořit pohodu jako hrom.

V plánu byly skupiny dvě, nicméně Streetfighters z nějakého důvodu, údajně souvisejícího s bubeníkem, nedorazili, takže to celý večer táhli Sekáči sami. Ale táhli to výborně a já osobně jsem si koncert fantasticky užil.

Playlist této skupiny byl tvořen skladbami z posledního CD Tváře (Sekáči z něj hrají všechny věci kromě intra, instrumentálky a písně Toužím), doplněnými songy z předchozího promo CD Vše co mám a dvěma covery. V tomto výčtu samozřejmě nemohly chybět největší hity posledního alba, jimiž podle mne jsou Za černou zdí, Ve jménu slávy a Hra stínů, které řadím k nejzdařilejším českým metalovým kompozicím vůbec.

Nápaditý heavy metal se silnými melodickými linkami a svěží rytmikou se přítomným líbil, navíc vystoupení, sympaticky rozdělené přestávkou na dvě části, bylo okořeněno rozličnými bonusy, jako např. přáním zpěvákovi Bořovi k jeho minulým narozeninám, dle doplňujících slov samotného oslavence asi k těm, které měl před osmi lety, což mi tak trochu připomnělo nedávnou esemesku jednoho mého kamaráda, který mne na svou oslavu Kristových let zval slovy "při příležitosti osmého výročí mých 25. narozenin...".

Anebo musel potěšit odvážný, takřka kaskadérský kousek Romana Švantnera, který se nechal jedním fanouškem vyzdvihnout "na koníka" a chvíli hrál na kytaru v této kuriózní poloze (viz cenný snímek ve Fotogalerii).

Rovněž obdivuhodný tělocvik některých fans na parketu byl velice sympatický - inu, dotyční mají narozdíl ode mne asi dobrou fyzičku, já už se dneska unavím, i když si jen podupávám...

Naprosto profesionální výkon Standy Boři Peřinky, Petra Ducháčka, Radka Miklici, Romana Švantnera a Milana Veleckého, na jejichž hře a nasazení nepoznáte, zda hrají zrovna v komorním prostředí malého klubu anebo v hale pro stovky fanoušků, byl zakončen jedním přídavkem. Z publika se sice ozývaly "Vody", tedy žádost o parádní ploužák Vody jsou hluboké ze shora zmíněného Promo CD, tato prosba však zřejmě z "technických" důvodů vyslyšena nebyla. Jo, to bývá potíž, když má kapela příliš mnoho dobrých songů... :-).

Byl to příjemný večer, byla to příjemná noc. Potkal jsem se s bandou, kterou mám rád, poslechl skvělou muziku, dal si dobré pivko a bylo mi fajn.

A pak jsem kráčel nočním městem, když už byl na světě nový den, a pozoroval hru brněnských tváří a stínů, a zanechával jsem za sebou pomyslné stopy ničeho jiného než parádních zážitků z parádní muziky.

Dědek, 7. 12. 2008.