Sabbath Rusty Sabbath aneb když rez zčerná
Report / Black Sabbath Revival: Vilda Majtner (voc, g), Jara Buček (bg), Michal Kusmen Kusák (dr) / sobota 7. prosince 2019, od 20 hodin / Brno, Rusty Nail Club
Můj milovaný Karel Kryl v písni Martina zpívá, že si smaží vejce na špeku. Já tady nad ránem smažím na oleji řízek, který mi dalo duo Veroušek & Pepoušek. A když jsme u těch řízků, tož musím řécť, že ti blicíííí sabatííí byli fakt good řízci!
Psala se dlouhá noc, a netroufám si tvrdit, zdali Helenka náhodou nesmutnila, že cca pět desítek lidí nespatřilo ni neslyšelo její souběžně hraný koncert. Nicméně sladké mámení a chvíle zázraků jsme bezesporu (málem jsem napsal „beze posru“) zažili i v Rezavým hřebíku.
Black Sabbath svým názvem matou, neboť z hlediska dnešní terminologie vzbuzují dojem, že jsou jejich písně black metalové. No, oni vlastně představují zakladatele tohoto žánru, nicméně stejně jako někdejší tvrdí rokenroloví Beatles jsou dnes žánrově pop (a taky ahoj Kájovi), Sabbathi si dnes musejí vystačit se škatulkou pouhého heavy metalu, a v leckterých očích dokonce „jen“ hard rocku.
Leč jelikož já do šuplíku nepíšu, pryč se šuplíky, a pojďme otevřít celou skříň – slávy síň!
...olízni to tmavé zákoutí / hradby tón, co nikdy nermoutí / stavení a zvláštní postava /dobrá hudba právě povstává!
Jak jinak, než stejnojmennou skladbou Black Sabbath ten Rusty Nail Club rozBouřit - temné tóny pekla začaly tančit v nás, Lucifer donesl světla dost a hudba byla most - dycky.
Lídr souboru, zpěvák a kytarista Vilda Majtner je takový brněnský Ferda Mravenec – práce všeho druhu. V kolika kapelách celkem hraje (a v kolika hrál), nikdo nespočítá: The Madmen, RH Band, Creedence Clearwater Revival, Black Sabbath Revival, ex-Krabat, ex-Maxon, ex-Detto... já osobně celkem nechápu, jak si může jeden maník pamatovat tolik zonek. Mně by z toho rupla gula a možná i gule.
Jeho hlas je fenomenální, člověk by ani nevěřil, že to nezpívá sám Mistr Ozzy. A zatímco Mistr Ozzy má na triku tyhlety světové písně, Mistr Majtner měl na triku pro změnu Ozzyho.
Vildu si navíc pamatuju i z kultu (a zde prosím kult nikoli jenom jako kult, ale kult jako kultura) jménem Brooklyn - jó to byla Bašta - z rockového hudebního klubu, kde Vilda obětavě běhal a chystal, a když se nachystal do důchodu, odešel s ním do důchodu i klub. V brněnském Brooklynu jsme zřeli hafo kapel jako Second End, Stejšn, Rattle Bucket, Amon, slyšel jsem tam svůj první varhanní koncert Death on Arrival, pil jsem tam kromě klasickýho škopku vynikající Kormu, tzn. pivo s medovinou, před policajtama schovával půllitr mýho nezletilýho synovca Míťasa, bylo to prostě Doupě Poupě! A vzal ho ďas (rozuměno ne Míťasa, ale Brooklyn)...
Vypalovačka Paranoid trhala a řezala všechno na kousky, a pravděpodobně nařezala i tu veku, z níž pak paní provozní Věrka nadělala ty výborný chlebíčky, který můžete vidět i v naší fotogalerii (sorráč, šunkový jsem nestihl – ani vyfotit, ani sníst). Zmíněná skladba je i po desítkách let od svého vzniku více než aktuální: naposledy jsme bohužel jednoho paranoida zaregistrovali v ostravské traumatologické čekárně...
Jestli je Vilda Majtner Sekorův Ferda Mravenec, pak baskytarista Jara Džeryk Buček je evidentní Brouk Pytlík. Krásným výrazem, krásným bříškem, krásnou postavou. Stejně jako brouk Pytlík, i Jara Buček je děsně skvělej kluk a kamoš. Totální pohodář, kerej když za to vezme (třeba za ty struny), tak je to tam. Borec, kterej když roztáhne křídla, tak je z něho nádhernej motýl - tož jsem toho motýla párkrát vyfotil.
Po pauze začal Wizáááárd, já se koukal z boku, ale šlehy šlehaly všude, zejména dopředu, podupával jsem si botou do rytmu, k čemuž musím připojit drobnou poznámku. Když jsme v devadesátých letech navštěvovali ještě s kapelou Christoffer různé koncerty, kořeni si ze mne dělali srandu ve smyslu tom, že když si Dědek podupává nohou, tak se fakt odvázal. No tak jsem se teda odvázal i teď.
Jestli je Vilda Majtner Ferda Mravenec, a baskytarista Jara Buček Brouk Pytlík, pak bicmen Michal Kusmen Kusák je jednoznačně Kuře Napipi. Mladej, čerstvej, svěží, růžovej. Kobyla má malý bok. Kusmena jako jedinýho jsem před Rusty-startem BS-rakety znal osobně, a sice z divokých koncertů Toma Jegra. Jednou jsem takhle přišel do Metra, a Tom zařval, že má novýho bubeníka. Rozezněly se totální blány, totální virbl, totální kopák, totální šlehy, totální kouře a dýmy k tomu, no a von za bicíma totální Kusák! Samá ruka, samá noha, samý tělo, samá duše. Živel jménem Vše.
U Black Sabbath je sice Kusmen trošku klidnější, ale zase si aspoň stíhá posouvat brejle. No vážně, nekecám, bouchne paličkou, švih, bouchne paličkou, švih, bouchne paličkou, švih, a teď zrovna nebouchne paličkou a posune si brejle. A zase bouchne paličkou, švih, a zase - posune si brejle! No je vidět, že má švih, takže toho evidentně nemá plný brejle, což je dobře.
Ó, jak krásný to byl Sabbath Bloody Sabbath, pardon, Sabbath Rusty Sabbath. Majitel klubu Pepa Trumpeš mi do kamery ukázal nějaký ty letitý hodnoty jako třeba 18 YO Glenfiddich, whiska jako prase (kurwa který prase se dožije 18 let – ach ty domácí zabíjačky).
Snowblind alias Sněžná slepota je skladba proslavená arakainovským albem Legendy, kterýho se v roce 1995 prodalo přes 50 000 kusů! V dnešní době stahování nemyslitelná věc, i když, na druhou stranu, některá vyspělá zpěvačka by klidně mohla cosi stáhnout... Což mi připomíná onen kreslený Jiránkův fór, kdy ta mařka má na sobě kalhotky s nápisem SUNDAY, a tomu natěšenýmu kořeňovi říká, že se to nečte sundej, ale sandy. - Tož konec srandy.
Případné stahování čehokoli prosím až po desáté hodině, kdy už se nedívají děti, anglicky children ... třeba Children of the Grave, řek’ Iron Man.
Celej bohatej plejlist máte vyfocenej v galerce, bohatý chlebíčky taky, ty tři bohatýry taky, tak proboha co byste chtěli víc?!?
Já vím, přídavek. To je to, co se přidává, když si Vy sami přidáte ještě jeden chlebíček. Takže spolkněte šunku, okurku a vajíčko, přidává se přídavek, přidává se track, co změnil svět: Paranoid!
Text + foto Dědek.
Komentáře