Zakládal jednu z prvních smeček tuzemského thrash metalu, brněnský SAX. Natočil debutovou desku s jednou z nejvýznačnějších formací českého technothrashe, bzeneckým TERMINATOREM.  Předskakoval britské legendě URIAH HEEP. Na své hudební cestě se potkal s Jiřím Big Bossem Valterem, Milošem DODO Doležalem či Radimem Pařízkem. Dnes se baví ve výborné hard rockové kapele STEJŠN a jako moderátor baví posluchače rockového Rádia Čas. Zpěvák, kytarista, skladatel, textař, podnikatel, moderátor, motorkář, fejetonista a autor nedopsané (životní?) knihy Luděk Savana Urbánek.

Zde je rozhovor s ním, o všech věcech a o všech lidech zmíněných výše - a samozřejmě o spoustě dalších.

Tvojí první velkou metalovou štací byl brněnský Sax, který jsi zakládal a kde jsi hrál i s bratrem Pavlem Urbánkem. Sax byl ve své době velmi populární a záhy patřil k tuzemské thrash metalové elitě. Jak jsi ten úspěch tehdy prožíval?

Já bych to jenom trošku upřesnil, aby nevznikly řeči. Sax vznikl na základě školní kapely mého bratra, Miloně Nahodila a Aleše Měchury Mikuláška. Jejich Detail přejmenovali na Sax ještě sami. Pravda je, že to bylo „pokojové“ hraní. Já v té době končil vojnu a zaujal mne bubeník. Řekl jsem si, že by se s tím dalo něco dělat. No a začalo se zkoušet. Obvolal jsem svoje známé z branže, reklama, propagace, nasmlouval koncerty a už to jelo. Jednoduchý, ne? :-) I když tak jednoduchý to zase nebylo. Aby sis mohl zahrát opravdu oficiálně, musel jsi mít přehrávky. Ale to už je zase jiná kapitola.

Ty osobně jsi se Sax natočil v roce 1989 demo With Satan In The Body, které bylo velmi dobře hodnoceno fanoušky i kritikou, před natočením desky Zóna strachu jsi ale odešel. Proč, a nelituješ toho, že jsi na debutu nehrál, když Sax byl na solidním vzestupu?

Dobrá tedy, vrátím se k tomu ještě jednou. Toto téma bylo propíráno hodně často a také dvoustranně interpretováno. Věřte – nevěřte, příčinou byl opravdu Piják. Jednou jsme hráli na nějakém festu a on tam byl v jakési bigbítové kapele. Byl tak hroznej, až jsem si řekl, že by se do toho našeho masakru hodil jako maskot. Nechal si ušít plášť, vymysleli jsme image a řekli mu, že má řvát. To splnil bezezbytku. Jenže získal půdu pod nohama a postupně si omotával jednotlivé členy kolem prstu. No a také dva kohouti na jednom smetišti nikdy nedělají dobrotu. Jednoho dne džbán přetekl a já oznámil, že půjdu buď já nebo on, ať si vyberou. Vybrali si ho. Nechci už rozebírat to, že mne to docela zasáhlo, bylo to přece jen tak nějak moje dítě. Je hodně jednoduchý naskočit do jedoucího vlaku, notabene když jede tím správným směrem. Já mu to vlastně hezky připravil. Horší bylo, že texty a část hudby byla moje a on se neštítil se pod to na desce podepsat.

Následně se v nedobrém rozešel Pavel Piják se zbytkem Saxu, v němž stále působil Tvůj bratr Pavel, a vznikl nový Sax (bez Pijáka) a Sax Piják. Konzultoval jsi s bráchou tehdy tu situaci, která dost zahýbala českým metalovým děním, a radil jsi mu nějak, co a jak dál?  

S bráchou jsem se rozešel tím pádem docela ve zlém. Nemohl jsem mu tu situaci zapomenout. Opravdu to bolelo. Tolik úsilí, starostí a peněz mne to stálo a najednou nic a nezastane se mne vlastní bratr. Nejhorší na tom je, že v hudební scéně jsem byl ten, co to všechno způsobil.

A  Sax Piják? To, že si někdo v podstatě ukradne jméno, název, co mu nepatří a chce na tom vystavět svoji kariéru, komentovat nehodlám, z toho je každému normálnímu člověku špatně od žaludku. Já si tehdy v duchu říkal, do roka a do dne. A tak se také stalo. Piják Sax rozežral jako rakovina.

Jak oceňuješ aktivitu vydavatelství Lubora Kolaříka UNDERGROUND RECORDS, které na letošek přichystalo remasterovaná dema Saxu, včetně With Satan In The Body, na 2CD s názvem Re-kapitulace 1989-2003, které je prostřednictvím webu ugr.webnode.cz k dostání od 10. června 2009?  

Přiznám se, je mi to docela jedno. Pokud půjde výtěžek na dobrou věc, je to O.K. Pokud se na tom chce někdo zase obohatit, nelíbí se mi to. Neznám ale podstatu, nemohu se k tomu vyjádřit. Pamětníci CD jistě ocení. Jsou –li ještě nějací.

Ty jsi po odchodu ze SAX působil v pardubické bandě Kraken, kde jsi podle mých informací už nehrál na kytaru, ale zpíval. Prosím Tě, jak se Brňák dostane do pardubické kapely?

To bylo zase docela jednoduché. Byli to mí kamarádi a Sax s nimi občas hrál. Tedy nebylo těžké pro ně zvednout telefon, že? Střídal jsem tam tehdy Jardu Slonka – můžeš zapátrat a dozvíš se další pikošku a u Jandy jsme točili singl s textem Marka Kukly v angličtině. Tam to bylo hodně vysoko našlápnuté. Bohužel opět bratrské vztahy v kapele způsobily rozklad (v Krakenu v tu dobu působili na kytaru a bicí bratři Alexandr a Petr Langrovi - pozn. Dědka). A to mi už sehnali dům v Pardubicích.

Aha, tak jestli tu pikošku z Tebe nevytáhnu, tak se ji asi nedozvím...prozraď ji, prosím, už kvůli naším čtenářům...

O.K. tedy pikošky jsou od toho, aby byly pikantní, a proto se musí dostat na veřejnost, že áno? Kdo si myslíš, že je Jaroush z Innocens? Jasně, Jarda Slonek, můj předchůdce v Kraken. To je svět malej, co? Jsme v kontaktu a jsme kamarádi. Tak stejně s kluky ze Sax. Petr Laga z Terminátoru, se u mne občas stavuje.

A ještě něco: ten singl Krakenu bohužel asi nikdy nevyšel, že?

Jo, ne :-), ten singl nevyšel... jednou Ti ho třeba pustím, tak jako možná i ostatní, nezveřejněný materiály z koncertů, studií a tak...

Posléze jsi dostal lano od slavného bzeneckého Terminatoru, kde jsi také nehrál na kytaru, ale byl sólovým zpěvákem. Jak ke spolupráci došlo?

To je tentýž případ, vlastně jakoby podle šablony. S tím rozdílem, že se točila deska pro Monitor. Měli nás pod křídly s tehdy se také rozjíždějícím se Kabátem. Jezdili jsme tedy společné štace. V Rakousku jsme bojovali o českou prestiž v evropské soutěži Heavy Metal Battle. Tam jsem obsadili 4. místo.

Tvoje pozice sólového zpěváka v Terminatoru asi nebyla úplně lehká. Skupina se údajně za podivných okolností rozešla s dosavadním zpěvákem Dušanem Šurýnem, který byl u fans dost oblíbený, a přítomnost nového člena nebyla veřejností přijímána zcela vlídně. Jak jsi to vnímal Ty?

Tohle zase taková tragedie nebyla. Prostě on měl nějaké fandy, ale přicházeli zase jiní a přibylo koncertů, takže pohoda.


Navíc jsi zpěv v thrash metalovém Terminatoru pojal dost novátorsky a zpíval jsi úplně jinak než Šurýn: čistě a řekl bych dost recitačně, chvílemi snad až "rapově":-), resp. jaksi výkřikově. Přitom např. v písních Takhle?! nebo Jenom jednou jsi nepochybně dokázal, že umíš klasicky zpívat. Co Tě tedy vedlo k tomuto originálnímu pojetí zpěvu?   

Víš, já tu hudbu prostě nějak cítím a nejsem jen ten, co by tam měl zařvat. Jednak mi to řvaní až tak zase nejde a jednak si rád hraji se slovíčky a melodií. Což mi bylo někdy v Terminátoru vyčítáno. Já si tu melodii ale občas prosadil. Také jsme s Takhle?!, která je vlastně velmi melodická, bodovali několik měsíců na první příčce v Janaray Hard Show.

Debutové album jste s Terminatorem natáčeli v roce 1991 ve Studiu Citron pod vedením Miloše DODO Doležala. To Ti bylo 26 let. Bylo to Tvoje první setkání s velkým studiem a touto velkou osobností tuzemského metalu? Jaká byla s DODEM spolupráce?  

Tehdy jsem se s Dodem seznámil. Řešili jsme právě texty, které zněly příliš moravsky, ten Bzenec tam prostě byl znát, a také muziku. Bylo to nové pro nás pro všechny. Takže kluci se učili jak nahrávat kytary, jak nazvučit bubny a já, jak se správně vyslovuje. Nakonec se jejich texty stejně přepisovaly a tvořily se alternativy v podstatě na místě. Také jsem si na desce střihl sólo na kytaru s Dodem, věděl jsi to?

(Dědek: zde se musím čestně přiznat, že tohle jsem nevěděl. Navíc na moji doplňující otázku, ve které skladbě Terminatoru to bylo (na obalu o tom není ani slovo...), mi Luděk odpověděl: Schválně hledej to nejhezčí sólo :-)

S Terminatorem jste byli dost úspěšní - deska s dobrou prodejností, klip Takhle?!, televize... ale pak to nějak usnulo, stejně jako začal upadat celkový zájem o metal. Byl to důvod, proč jsi odešel, a kdy to přesně bylo? - u druhé desky Terminatoru Plugged! z roku 1994 už jsi nebyl...

Ne, tam byl důvod zase jiný. Jak už jsem řekl, zase bratři v kapele (v Terminatoru hráli na kytaru a bicí Petr a Miroslav Lagovi, dnes kapela Flood - pozn. Dědka). Tentokrát to ale nebylo tak, že by se ti poškorpili, ale ti právě měli určitou představu o tom, co chtějí dělat. No a já zase trošku jinou. Tedy jsem odešel. V zápětí i Luděk Zelinka, který dnes už bohužel nežije (kytarista Luděk Zelinka zemřel po dlouhé těžké nemoci v únoru 2008 v pouhých 38 letech - pozn. Dědka).

Na kterou z jmenovaných metalových kapel vzpomínáš nejraději - na Sax, Kraken nebo Terminator?

Tak to nevím, zkusím se z toho vykroutit. Sax – moje dítě, Kraken – moje rodina, Terminátor – moje profi působení.

Tvoje hudební štace ovšem nebyly jen metalové. Například ještě za totáče jsi hrál v underground-rockové Třetí vlně bavlně, kde ses mimo jiné potkal s Jiřím Big Bossem Valterem, dnes Root. Kdy to vlastně přesně bylo a jak vzpomínáš na toto období, a konkrétně pak na osobnost Big Bosse?

Vzpomínám na něj dobře. Měl jsem, vlastně mám ho rád. I když už si téměř nevoláme, každý jsme jinde. Časová zaneprázdněnost a tak. Čekal na mne jak přijdu z vojny a řešili jsme v dopisech  všechny možné problémy. Jak jsem se vrátil, ptal se mne, jestli jdu k němu, že dal dohromady Root. Já to nějak nemoh pochopit tu hudbu. Tedy jsem odmítl.

A naopak mnohem později, dne 30. 9. 2005, sis s brněnskou power bluesovou kapelou Rusty Nail zahrál v Boby Centru jako support Uriah Heep. To musel být velký zážitek...

To už bylo po letech a já si řekl, že po té cca osmileté pauze něco podniknu. Aparát jsem měl, tak jsem kouk do novin a oni zrovna hledali kytaristu. Hráli takové vlažné blues. No a já, metalista z něj udělal PowerBlues. Přišlo mi to vtipný drtit bluesové riffy metalovým feelingem. Bylo pár dobrých koncertů a jeden i v Bobycentru s britskými Uriah Heep.

V roce 2006 zakládáš jako svoji současnou skupinu STEJŠN, brněnský hard rockový svižník. Jak vznikl jeho název?

V Rusty Nail mi neseděla rytmika, já potřebuju aby mi ty šlapáky třepaly s nohavicema. Také přístup k hraní byl velmi laxní. Já chápu, že hraní v hospodě má jiná kriteria než na stadionu, ale musí to mít úroveň. Tam chyběla. Tak jsem si řek, že to ještě jednou zkusím. Založit kapelu. Stalo se. Název Stejšn mi přišel na mysl úplně náhodou a jiný význam v tom nehledej.

Se Stejšnem máte poměrně stabilizovanou sestavu, po natočení první desky Objížďka - DEMOlice však bubeníka Míru Stráňu Stránského vystřídal Martin Krejča (dále též MK - pozn. Dědka), kterého jsi přetáhl ze Zapomenuté minulosti (dále též ZM - pozn. Dědka). To museli mít z Tebe kluci radost, nota bene když v Zapomenuté minulosti už tou dobou působil jako kytarista syn Vašeho basáka, stejnojmenný Mirek Tomšík... nebylo u Tomšíků a potažmo ve Stejšnu kvůli tomu divoko? :-)  

Tak tady bych si dovolil trochu oponovat. Původně měl hrát už v začátku MK, jen když jsme řešili bubeníčky ve zkušebně, zeptal se nás syn Mirkovýho kamaráda, který měl ve zkušebně zrovna bicí, jestli by s námi nemoh hrát. Byl šikovný, pamatoval si už naše nápady, tak jsme to neřešili. Jen hrál ještě v zábavovce. Jednou zkrátka dal přednost hraní na zábavě v Horní – Dolní, před koncertem s Tublatankou. Podotýkám, že to věděl půl roku dopředu. Tak jsem musel řešit docela narychlo náhradu, protože MK byl už u ZM. Stráňa nám vytrhl trn z paty. No a jak se MK vrátil ze Států, kam mezitím odletěl, vrátil se k nám. Navíc v ZM, se v tu dobu nějak poškorpili, takže to bylo bezbolestný. Divoko nebylo.

A též prosím přibliž, jak jsi do kapely zlanařil půvabnou klávesistku Růženku Horákovou?

Když jsme s Mirkem dávali dokupy Stejšn, řekl, že má klávesistku. Já v zásadě nebyl proti. Tedy je tu.

Se Stejšnem jste nyní natočili druhé CD Pomotaná. Můžeš jej posluchačům trochu přiblížit?

No, je dost pomotaný, ale slibuju, že 3. CD bude zase masakr :-)

Očekával jsem, že CD Pomotaná na koncertě dne 28. 5. 2009 v brněnském klubu Bigbít oficálně pokřtíte, ale nestalo. Vy svoje desky nekřtíte?

Křtíme, jenže MK vymyslel, že nám je počůrá Paula Wild, no a ta domluva s ní nějak dlouho trvá.

Trochu si rejpnu - není vydání druhého CD Stejšnu svým způsobem historická událost ve Tvém životě? Pokud se nepletu, je to první kapela, s níž jsi natočil více než jednu desku... :-)

Nejsi drzej? :-)

Podle toho, jak Tě vídám na koncertech Stejšnu, působíš dost v pohodě a zdá se, že Tě Stejšn dost baví. Mám pravdu?

Jo hochu, peníze za to nejsou, hlavně, že nás to baví, ne?

Ty jsi velmi činorodý člověk. Kromě působení ve Stejšnu podnikáš, jsi aktivní motorkář, moderuješ různé akce a mimo jiné působíš též jako moderátor Rádia Čas (www.casradio.cz), jehož ředitelem není nikdo jiný než další slavná osobnost českého metalu, bubeník Citronu Radim Pařízek. Jak dlouho už v rádiu spíkruješ a jak k této spolupráci vůbec došlo?

Jasný, trochu brouk Pytlík. Doslech jsem se, že tu nějaké rádio začíná. Tedy jsem napsal mail, kdo jsem, co jsem a co umím a jestli chtěj, ať mi napíšou. Volali asi za dvě hodiny. Dali jsme kávu, pokecali a jsem tam. Konkurz, zvukovky….baví mne to. Tedy jsem v brněnské redakci od začátku. To je od února.  A Pařez? Však jak mi jej představovali, mne poznal. Chápeš to? Po tolika letech.

A tak řekni, kdy Tě v rádiu můžeme slýchat?

Vzhledem k tomu, že mám ještě svůj job, chodím vysílat pravidelně pondělí, středa, pátek od 6 do 9 hodin. Někdy i neděli 6-10. Fajn je to po koncertu, když se vrátím v cca 4 ráno a mám jít o půl pátý do rádia.

A to není všechno. Na svých stránkách savanoviny.cz publikuješ pravidelně fejetony a jsou tam zveřejněny rovněž ukázky nazvané "Úryvky z nenapsané knihy". Myslím, že Tvoje články jsou hodně zajímavé, a tak dovol, abych se zeptal, jednak co Tě na psaní tak baví a jednak co jsi měl ve škole z češtiny? - aby nedošlo k omylu, žádné pravopisné chyby jsem neobjevil...:-)

To zase vzniklo tak, že na našem motorkářským webu neměl kdo psát ty „zápisky z porad“ No a já se toho ujal. Tak jsem psal a psal. Tolikrát už jsem někomu slíbil, že to do Vánoc dopíšu, ale nikdy k tomu nedošlo. Teď je toho času navíc ještě míň. Tedy to snad do těch Vánoc dopíšu. Jen nevím do kterejch. Z češtiny jsem měl vždycky trojku, páč nevím co je podmět, předmět ani příslovečný určení, natož věta holá.
 
A máš ještě nějaké další aktivity, na které jsem zapomněl? Přiznej se :-)

Ani nevím, nestraš.

Prozraď mi, které kapely nebo desky jsou Tvoje nejoblíbenější? Můžeš klidně jmenovat i alba, na kterých zpíváš nebo hraješ... :-)

To se taky přiznám bez mučení, že nemám žádnou TOP. Jsou období kdy poslouchám blues, hard i reggae.

Co Tě v životě hodně štve a co Tě naopak nejvíc těší?

Fakt to chceš slyšet? Štvou mne lidi. Strašně. A naopak mne dokáže potěšit milej člověk. No není to pomotaný?

A chceš na závěr dodat ještě něco, co jsem nezmínil a co myslíš, že by mělo zaznít?

Hymna?!

A na úplný závěr mi prosím prozraď, od kdy a proč se Ti říká Savana?

Od dob motorkářských…… přijel jsem na sraz a pozdravil: Savanáááá!!!

Otázky položil a za rozhovor Luďkovi Savana Urbánkovi velice děkuje jménem webu METAL-LINE Dědek.