Rozhovor s blues rockovým kytaristou a zpěvákem Tomem Jegrem

„NEMÁM RÁD VELKÉ KONCERTY,
NEJRADĚJI HRAJU NĚKDE V KLUBU“

&

„JENOM PŮL SE NÁM NAŽIVO
SNAD NIKDY NEPODAŘILO ZAHRÁT DOBŘE“,

říká brněnský blues rockový kytarista a zpěvák Tom Jegr, frontman skupin Charlie The Bomber a Tom Jegr & Gang, v rozhovoru pro náš web.

Tom Jegr - kytara, zpěv, blues rock... Ano, těch otázek možná mělo být raději bluesově symbolicky 12, jenomže – poručte si. Jsem docela nerozhodným introvertem, a nikdy bych těchhle 10 otázek pro Toma dohromady asi nedal, kdybych se jednou v noci na sobotu odvážně neprobudil, nepustil si jeho CD a - - - a pak jsem jenom koukal, jak mi ještě ten den přistály v mejlu Jegrovy odpovědi. On toho tenhle skromnej chlapík moc nenamluví, to je fakt (zkrátka asi radši hraje), ale co řekne, tomu se dá prostě věřit.  

Vážím si všech rozhovorů, které jsem kdy udělal, ale tohoto obzvlášť. Pojďme na to, chcete-li.

Ahoj, Tome.

Na podzim vydáváš svoje další CD, už celkově čtvrté. Dle mého názoru tím dramaturgicky kompletuješ svoji tvorbu, když dva kotoučky byly s Charlie The Bomber, jedna sólovka, a teďka placka s Gangem. Jaký to vůbec je, hrát se dvěma kapelama, když v obou jsi lídr a lidi si je občas „pletou“?

Ani jedna sestava nehraje profesionálně. Dá se to zvládnout. Teď preferuju sestavu T. J. & Gang. Muzika téhle party je umělecky nejdál.

Můžeš prosím nové CD trochu přiblížit? Vím, že na něm budou skladby, které už hrajete (Koukám nějak to nejde, Blíženec, Kainarův Můj kabát...), ale bude tam i nějaká starší skladba?

Na novým CD bude 15 písní. Žánrově od hardrocku přes country blues až do jazzu. (Do jazzové kuchyně bude jen nakouknuto, je to pro mě nejtěžší hudební žánr). Jednu píseň tam má Martin Kudlička ze skupiny Lidopop a jeden song Pavel Řehoř.

Když jsme u toho složení Tvých CD – některé skladby jsou velmi velmi staré. Třeba když jste v roce 2011 vydali s Charliem Šťastný dny přijdou, řada fans věděla, že skladba Zavírací doba sahá až do 80. let minulého století - existuje například záznam  ze Šlapanic, kdes ji hrál s hard rockovým Dettem.  Jak Tě vidím na koncertech, užíváš si starší věci bez rozdílu s těmi novými...?

Mám rád některé staré písně, občas nějakou zařadím do playlistu, ale nejraději dělám nové věci. I když mně bude za rok 50, tak se pořád učím něco nového.

Proč jste při nahrávání CD Šťastný dny přijdou zvolili docela odlišný sound od debutu Jenom půl? Furt je to sakra dobrý blues, to je fakt, ale zatímco Jenom půl vyznívá velmi hard rockově, tak Šťastný dny přijdou jsou takové až skoro „popové“, klidné blues. Tedy, v druhé půli začínáte výrazněji řádit...

Se zvukem je problém. Charlie i skupina Detto patří zvukově do 80-tých let. Dnes se dělá zvuk trochu jinak. Hlavně všechny studia u nás jsou dnes digitální.

Ty jsi zpěvák, kytarista,  a taky textař. Ovšem textař jsi takřka výhradně na své sólovce Jukebox 2010, protože na Jenom půl jsi složil jediný text, na Šťastných dnech nic, ale zato na sólovce Jukebox 2010 skoro všechno. Tím dle mého soudu dokazuješ, že texty skládat umíš. Záměrně skládáš jenom „pro sebe“, ne pro Charlieho?

Já jsem moc textů nenapsal, nejsem básník. Je pravda, že občas nějaký text napíšu, ale cítím se nejvíc jako kytarista. Pro Charlie už věci neskládám, dnes jen opravdu pro sebe.

Největším hitem Charlieho je asi song Jenom půl. Po znovuzrození Bombera v roce 2011 jste ho ještě docela pravidelně hrávali, poslední dobou prakticky nic. Po Brně koluje zvěst, že máš vůči té skladbě nějaký důvod, proč ji přestáváš hrát, je ta zvěst pravdivá?

Jenom půl hraju nerad, protože původní aranž je tak náročná, že se nám snad nikdy nepodařilo naživo píseň zahrát dobře.

Tento rok docela slušně vystupuješ. Jaké to je, těšit se po skvělé Kamenné kolonii na vystoupení ve Slavkově před Deep Purple?

Nemám rád velké koncerty, nejraději hraju někde v klubu. A role předskokana je vždy velmi nevděčná. Hrát před Deep Purple je ale samozřejmě pro mne pocta.

Jsi známý tím, že na leckterých svých koncertech hodíš do publika k rozebrání krabice se svými cédéčky. Prosím Tě, jak tu svoji tvorbu vlastně financuješ?

Peníze, to je problém. Naštěstí mám 2 vynikající sponzory, ale stejně jsem musel prodat svýho starýho Stratocastera, abych zaplatil náklady na CD.

Já jsem skromný člověk, ale na výrobě CD šetřit nechci. Věř, že je to velmi drahá záležitost.

Trošku zpět k historii: nemrzí Tě, že už nehraješ se svým kámošem Pavlem Řehořem? Třeba v Dettu, které byste snad mohli obnovit? Vlastně – co pro Tebe DETTO znamená? A co pro Tebe znamená Pavel Řehoř?

Já už nechci hrát hudbu jako Detto nebo Kern nebo Titanic. Miluju AC/DC a občas si je asi s Pavlem Řehořem od podzimu zahrajem. S Pavlem se znám od 13 let. To jsme založili první školní kapelu. Dnes jsme přátelé, občas mi udělá laskavost, že mě nechá zahrát v klubu Metro Music Bar, který vlastní.

Kdybys měl tu možnost, a mohl sis pozvat kteroukoliv kapelu, s níž by sis chtěl zahrát na jednom pódiu, která by to byla? Jednu jedinou...

Nemám vyhraněný názor na nějakou speciální kapelu. Baví mě hrát a baví mě komunikace s kolegy na podiu. Někdy je to velká legrace.

Tak toť vsjo.

Tome, děkuju za rozhovor.

Tady Dědek

Bonus:

Rozhovor s Tomem Jegrem z roku 2011 na Rock.cz

Profil Toma Jegra od Petra Gratiase na progboard.com