Rozhovor: RAMCHAT - o novém albu a dalších věcech rozličných a neobyčejných
Pátého ledna roku letošního jsme navečer hodili řeč s ústřední postavou RAMCHAT, Pavlem „Hiraxem“ Baričákem. Hlavní téma, kterým bylo aktuální album „Znelo Lesom“, na sebe spontánně nabalilo další věci, které sice nebyly původně v plánu, to ovšem rozhodně nebylo na škodu. Z tematického rozhovoru se stal neformální pokec o muzice, jehož písemnou podobu Vám přinášíme:
Medyed: první co mě napadlo po poslechu alba – naprosto spontánní nahrávka…
Hirax: Album sme nahrávali nadvakrát... mali sme trochu strach o zvuk, aby to sedelo, netrčalo to zvukovo. Ale nahrávali sme našťastie v tom samom štúdiu, s tými istými aparátmi a rovnakým zvukárom. Poprvýkrát sme nahrali štyri pesničky, potom sedem, dokopy jedenásť kusov. Na album sme nakonec vybrali deväť pesničiek. Nahrávacie „sejšn“ oddeľoval rok, ale išli sme do štúdia pripravení. Boli však aj nepríjemné nálady, ale všetko sme zažehnali a k zdaru úspechu dokončili.
Medyed: já na to hned navážu, hned během první otázky mě napadl film „Bohemian Rhapsody“, (na který jsem v podstatě musel jít, dcerka konstatovala, že ho prostě musím vidět), kdy Freddie komentuje svou sólovou kariéru slovy: „Všichni udělali do puntíku, co jsem po nich chtěl, byla to hrozná nuda“. Hovořím o tom proto, že bez nepříjemných nálad, výměn názorů a trochy toho hluku se kapela posouvá dopředu obtížněji a některé věci by v chladné atmosféře ani nevznikly…
Hirax: Povedal si to pekne, lebo presne tak to bolo, Freddie nakonec na tých svojich dvoch sólovkách nemal jediný hit…
Medyed: album na první letmý poslech lze vnímat jako black metal, nicméně já mám pocit poněkud jiný. Slyším ducha vypravěčských alb BATHORY a vůbec nemálo vlivů z jiných metalových stylů. Za ty tři dekády a kousek, kdy klopýtám kolem metalu, se mi tak nějak podařilo již leccos neposlouchat, hranice padly.
Hirax: Sme na tom podobne, ja sa tiež nedržím iba jednoho štýlu... Gitarista Viktor a spevák Walki sú skôr death metalisti, ja osobne počúvam veľa štýlov, množstvo avantardného a progresivného,a le aj black metalu, ktorý obľubuje aj basák Richardus. Ono na Znelo lesom znie všetko – od blacku, deathu, doomu až cez heavy metal, stoner rock elementy... my sa neobmedzujeme. Už som to v jednom rozhovore prozradil - máme pokope nové album a na ňom bude aj skladba v silnom duchu Bathory. Ale je to pre nás pocta, ak aj na Znelo lesom slyšíš Bathory...
Medyed: u Bathory se krátce zastavím. K syrovým albům jsem se dostal zpětně, po mnoha letech a dlouho si zvykal na zvuk a dlouho trvalo, než začala u mně fungovat.
Hirax: Je blbosť hneď súdiť kapelu... Ja som to tiež spravil niekoľkokrát, napríklad pred dlhými desaťročiami som split album Emperor / Enslaved poslal rovno pod holú zem... pomyslel som si – toto je nepočúvateľný primitívný black metal so zlým zvukom... Po rokoch som sa nova dostal k EMPEROR a neskôr aj k ENSLAVED a musel som uznať, že sú to parádne kapely. Aj Quorthon si robil, čo cítil, jeho sólový album bola čistá NIRVANA a on sa za to nehanbil. Podobne Nergal z BEHEMOTH a jeho sólové albumy, robí to své black country, nebere si žiadne hranice. Je to znak slobodného človeka. Mám osobnú skúsenosť, že keď človek čosi počúva, číta dajakú knihu alebo pozerá nejaký film, obrovský vplyv na celkový dojem z diela má vplyv, ako je v danej situácii naladený, kým vlastne v tej dobe je, akým je človekom. Kedysi som písal recenziu do slovenského Metal Hammeru a strašne som tam sprdol aktuálny album SINISTER. Album som potom asi ôsmich rokoch počul znova a najradšej by som sa opľul, lebo ten album bol skvelý, výborný zvuk, parádne riffy... Už si dávam veľký pozor, kým vyslovím nejaký súd.
Medyed: já takto během studií měl alergii na zvuk klasických rockových a metalových alb z raných osmdesátých let, přišlo mi to vyčpělé, řídké, co prostě už jako fosilie co nemá co říct…hlavně brutální a ještě brutálnější. Během vojny jsem potkal jednoho kluka, který zase zhusta drhnul klasiku. Poslouchali jsme poslouchali, a já si říkám „blbče blbej, co jsi to kdákal za nesmysly? Na čele se mi vyrazil pot a s hubou dokořán jsem musel zpytovat svědomí za svou předchozí hluchotu.
Hirax: A to hovoríš o várke ako BLACK SABBATH, AC/DC alebo IRON MAIDEN?
Medyed: BLACK SABBATH, URIAH HEEP a LED ZEPPELIN jsem sjížděl nahusto od třinácti let zásluhou tatínků jednoho z mých spolužáků, tady se jedná o kupříkladu CREEDENCE CLERWATER REVIVAL, staré „Stouny“, připadalo mi to hrozně nedotažené, že si s tím nedali tu práci, ale potom jsem objevil to kouzlo v syrovosti, otevřely se do té doby ignorované ušní kanály a hleďme, začalo to bezvadně fungovat.
Hirax: Ja som začal ešte na základke počúvať ACCEPT „Balls To The Wall“, potom ANTHRAX „Fistful Of Metal“. My sme rovnako tak nechceli prijať staršie kapely, k tým som sa dostal taktiež spätne. Moje silné prezretie prebehlo, keď so nastúpil do rockového rádia Rebeca ako zvukár, kde sa hrali art rockové kapely ako EMERSON LAKE AND PALMER, ASIA, KING CRIMSON, YES a povedzme aj GENESIS. Ja som na to vravel, to sú staré blbosti... A potom som sa zamiloval do art rocku. Pochopil som, že tie kapely boli skvelé. Často v rozhovoroch spomínam aj kapelu ABBA, možno to bude znieť divne, ale ABBA je proste skvost čo sa týka kompozícií, ako dokázali výborne aranžovať, majú vzorovo vystavené spevy, nástroje... Hovorím chalanom v RAMCHATe, že nalepiť na seba štrnásť riffov v technickej dvanásťminutovej skladbe je to najmenej, toho som nahral v živote veľa. Ale spraviť dobrú pesničku umne kompozične vystavanej, to je asi najväčšia výzva pre muzikanta... aby to malo hlavu a pätu, riffy a melódie boli správne použité, postupom aj počtom. Pre mňa za mňa, nech má tá pieseň aj osem minút...
Medyed: já zase již nedělám moc rozdíl mezi promakanou dvacetiminutovou skladbou (viz PINK FLOYD a „Atom Heart Mother“) a krátkou tříminutovou jednoduchou peckou, tam není prostor a čas na to zakamuflovat žádný přehmat, tam to prostě je a nebo není…a tím to stojí a padá.
Hirax: To je stará muzikantská múdrosť, najvätší kumšt je napísať pesničku, aby tam toho bolo akurát. Nehovorím že hit, ale dobre vystavanú pesničku, aby všetko navzájom pasovalo. Žiaden muzikant nevie, ako pesnička či album bude úspešný, v hudbe sa nedá nič vykalkulovať. Možeš mať skvelý pocit z napísanej skladby a v štúdiu to zakape... a naopak, dajaká iná skladba rozkvitne. Kapela nemá šancu odhadnúť, či píše dobrý album alebo pesničku, či to bude úspešné, môže mať tak jedine tušáka... Veľakrát si myslíš, že si napísal hit a nakonec to je inak a ľudia si vyberú inú skladbu. Vždy je to o nadaní tvorcu, o dobrom nápade, dobrom riffe, je to dobre zaranžované a vyprodukované, a niečo medzi nebom a zemou rozhodne, že "áno, toto áno, tomuto dáme zelenú a podporíme to"…
Medyed: teď bych se zastavil ani už u hudební stránky alba, ale u té textové. Aniž bych texty studoval z bookletu, je jim krásně rozumět přímo z alba i pře hrubý vokál. Kromě toho obsahují mnoho témat, které mě jako osobu oslovují, dotýkají se mnoha zásadních otázek lidského bytí vůbec…
Hirax: Ja už som nechcel ostať na tom istom bode ako pri albumoch Atrana, Bes či karpaty. Túžil som sa posunúť ďalej, do takých tém, ktoré ako ty vravíš, sú "ľudské". Téma vzťahu "muž - žena" (pieseň „Neodpúšťam“).... medziľudské vzťahy - neustále sa medzi sebou hádame, bijeme, snažíme sa niekoho dostať dole, víťaziť („Spanšteli sme“). Korona to jasne ukázala, kto vlastne skutočne sme, ťažké chvíle odhaľujú charaktery ľudí.... Taktiež téma prírody, Matky Zeme, už si to rovnako tak pýtalo song. Som rád, že sa ti texty páčia. Nechválim sa, že viem písať texty, to nech posúdia iní. Už som počul názory, že sa vokál podaril, že Walkymu je skvele rozumieť a spevák sa veľmi zlepšil. A pritom sme oproti starším albumom spev viac utopili do hudby, tolik netrčí ako tomu bolo v minulosti. A vidíš, reakcie sú opačné...
Medyed: už pře nějakým časem jsem zjistil, že recenze píšu většinou ne o skladbách (občas ano, ale ne moc často), ale o albu jako celku, o pocitem a emocích, které ve mně album probouzí. „Znelo Lesom“ je naprosto typický případ.
Hirax: Čo čítam recenzie, ľudia píšu o silných emóciach. Bol to náš zámer, aby album a každá skladba mala silnú atmosféru a šiel z nej pocit. V jednej srbskej recenzii autorka na "Znelo lesom" uviedla, že po dvoch rokoch po vydaní albuma ARKONY „Khram“ konečne opäť počuje takto silný a emotívny album, že je to čudesné, čarodejné, divotvorné, majestátne, ani jej to nešlo slovami popísať. To je aspoň pre mňa veľká pocta, lebo "Khram" mám veľmi rád.
Medyed: zmínil jsi Metal Hammer CS, ten jsem si jako devatenácti, dvacetiletý pravidelně kupoval. Takže jsem četl Tvé recenze…a celkem pravděpodobně i ty SINISTER.
Hirax: Tak sme rovnaká generácia, ja som sedemdesiatjednotka, ty sedemdesiat päťka, prešli sme rovnakým. Boli to krásné časy... Moju prvú metalovú kapelu EDITOR zahral Petr Hanzlík na Gung-Ho, a zrazu nám chodila kopa objednávok. Poštárka ani nedokázala napratať tie listy do schránky. Krásny čas, ktorý sa nebude opakovať. Dnes je toho mrte, mesačne vyjde okolo sto rockových a metalových albumov. To je bez šance napočúvať a presekať sa tým.
Medyed: pomalu docházím k poznání, i když se mi blíží padesátka, a tvrdí to i žena moje drahá, že jsem hudebně větší blázen, než když mě poznala…historie se motá dokola
Hirax: Prekonali sme to obdobie, keď deti odrástli a vraciame sa k tomu, na čom sme vyrastali.
Medyed: když zavzpomínám na svou vojenskou službu, jeden můj spolubojovník přitáhl kazetu LUNATIC GODS, což je kapela, kde jsi zanechal výraznou stopu…
Hirax: Aký album?
Medyed: na obalu byl indický asketa…
Hirax: To je album Sitting By The Fire, druhý v poradí. LUNATIC GODS boli vtedy technická kapela s dôrazom na atmosféru, tam sme toho motali veľmi veľa. Aj sa to na koncertoch zle hralo, bolo treba dôkladne všetko naskúšať a byť poriadne rozohratý. Ak ktosi nemal svoj deň, bola to patália. Časom som z toho vyrástol smerom k tomu, čo robím teraz s RAMCHATom. To je pre mňa teraz akurátny pomer techniky, jednoznačne chcem tvoriť jednoduchšiu muziku, ale o to so silnejším nábojom.
Medyed: děkuji za příjemně strávený podvečerní čas, a hodně zdaru Tobě a RAMCHAT!!!
Hirax: Vďaka za priestor, Hirax / Ramchat
RAMCHAT
BandCamp: ramchat.bandcamp.com
Merchandise Ramchat (s možnosťou podpisu CD, LP atď): https://www.hiraxshop.sk/search?q=ramchat
YouTube: https://www.youtube.com/channel/UCaRIUBTexDpGQCvq5mG11Ow/videos
Foto: FB profil Ramchat, promo materiál Slovak Metal Army.
Jo! Dědek (1. 5. 2021 22:29)
Konečně jsem se k tomu pořádně dostal. Majestátní rozhovor, "nestátní" upřímnost. Můj osobní TOP výběr - cit.:
"Mám osobnú skúsenosť, že keď človek čosi počúva, číta dajakú knihu alebo pozerá nejaký film, obrovský vplyv na celkový dojem z diela má vplyv, ako je v danej situácii naladený, kým vlastne v tej dobe je, akým je človekom.
...nalepiť na seba štrnásť riffov v technickej dvanásťminutovej skladbe je to najmenej, toho som nahral v živote veľa. Ale spraviť dobrú pesničku umne kompozične vystavanej, to je asi najväčšia výzva pre muzikanta...
Dnes je toho mrte, mesačne vyjde okolo sto rockových a metalových albumov. To je bez šance napočúvať a presekať sa tým. ..."
A taky se mi dost líbí, jak se v jednu chvíli prohodila funkce tazatele: "A to hovoríš o várke...?" Tohle je fakt ROZHOVOR.
Řečeno slovní hříčkou: "Znelo. Len som." Díky moc, tady Dědek.