Retro-recenze: FACTORY OF ART - Grasp!!! /1996/ AFM Records
Devadesátky byly
v metalu velmi turbulentní doba, do popředí se (nechám stranou rozbory příčin, proč tomu tak bylo) protlačily grunge, neopunk a spol. a nejrůznější vizionáři prorokovali metalu brzký konec. Nebýt nového rozdělení sil, nevěřím ani za mák tomu, že vznikne tolik velezajímavých alb a sem tam i řada obskurních experimentů. Zpětně proto devadesátky nehodnotím jako dekádu pro metal nepříznivé období - velmi rychle totiž nastalo podstatné oživení scény, kterážto získala na barevnosti a zajímavosti.
Půlka devadesátých let se v mém případě nesla mimo jiné ve znamení vzájemného oťukávání se s progresivními směry nejen v metalu. Pozdě (ale přece) jsem pro sebe objevil RUSH, staré GENESIS, YES a progresivní metal tyto mé tendence logicky doplnil. Nabízelo by se, že se podívám na zub veličinám žánru jako DREAM THEATER, případně SAVATAGE nebo SYMPHONY-X, nicméně nošení dříví do lesa se tentokrát záměrně vyhnu a představím vám kapelu, jejíž jméno dovolím si tvrdit krom encyklopedických znalců v našich končinách bude znát málokdo. FACTORY OF ART z Lipska si světské slávy moc neužili, ovšem obsah dvou studiových alb a dvou EP hovoří jinou řečí. Od posledního alba „The Tempter“ letos uplyne dvacet let, proto se velmi šikne tuto neprávem mimo Německo neznámou kapelu uvést alespoň o trochu více ve známost.
Plnometrážní debut FACTORY OF ART šikovně spojuje několik světů - progresivní metal, noblesu art rocku a německý rukopis klasického heavy metalu (v „Until The End Of Time“ hostuje Chris Boltendahl, kterého v „Live Fast“ ještě doplňuje Alex Krull, ústřední persóna ATROCITY), již v této době pozvolna stoupající vlivy power metalu, jak jej známe nyní. FACTORY OF ART si proto mohou dovolit nechci říci všechno, ale řadu věcí určitě - kupříkladu znít v americkém stylu a přitom se americkým progresivním matadorům zas tolik nepodobat. „Grasp!!!“ má na dobu vzniku velmi moderní zvuk, který není příliš uhlazený a vyjímal by se i na albech řady podstatně ostřejších kapel té doby. Produkce alba je sympaticky civilní, otázkou zůstává, zdali to byl záměr kapely nebo je to důsledek limitovaného rozpočtu. Ať je to tak nebo onak, tohle zpracování kapele neubírá na kouzlu, řekl bych že právě díky méně vyleštěné produkci vyniká specifický styl kapely v maximální možné míře a rozhodně skvěle vyniká autentická atmosféra alba, nezatlačená do kouta technickou rovinou.
Již na debutu FACTORY OF ART nehledají sami sebe - kapela působí velmi jistým dojmem a široký záběr stylových vlivů napříč metalovým spektrem a mimo něj zvládá s naprostým přehledem. Přirozené a nenásilně spojují technické pasáže s těmi řekněme více písničkovými a neotřelými výlety do drsnějších metalových vod. Vedle kytar oděných do hutného a ostrého zvuku vaší ctěné pozornosti doporučuji vynikající klávesovou sekci. Jejich kouzlení s náladami je velmi podstatným momentem napříč albem. „Grasp!!!“, ačkoliv se jedná o komplexně pojaté, mnohovrstevnaté album, působí vřele a posluchačsky velice přívětivě. Jak se to může zdát jako celkem samozřejmé, funkčně skloubit tyto dva mnohdy nesourodé světy není zase taková sranda a docílit toho s takovou elegantní fazónou již na debutu, to se nestává příliš často.
Medyed
Komentáře