(Retro) Recenze: CREAM - Disraeli Gears /1967/ Reaction / Atco

O CREAM byly popsány stohy papíru a natočeny kilometry filmového materiálu a nedělám si iluze, že bych já přispěl něčím, co ještě nabylo napsáno o jedné z nejzásadnějších kapel rockové historie. Omezím se proto jen na svůj pohled na desku, která mi spolu s prvními dvěma zápichy LED ZEPPELIN zamotala hlavu někdy zjara roku 1988. Tenkrát na sklonku reálného socialismu mě jako třináctiletého přestal bavit režimový i globální pop a v podstatě přes noc jsem zcela spontánně prodělal snad nejrazantnější otočku ve svém životě. Netýkalo se to jenom muziky, ruku v ruce s tím šla i změna mého vnímání okolního světa. Že za to mohla byť zčásti tato alba, je více než jisté.

Trio Clapton, Bruce a Baker pohromadě nevydrželo nějak závratně dlouho, nicméně co po jejich působení zůstalo, jejich otisk do vývoje rockové scény a vliv na budoucí události jim již dávno zajistilo nesmrtelnost. Psychedelie a žánrová volnost druhé poloviny šedesátých let dostala v CREAM osobitý tvar na základě blues, na druhém albu rozkvetl do rozměrů do dnešních časů se statusem legendy a neochvějného rockového gruntu. Ke slovu se ve výraznější míře jako autor dostává Eric Clapton, což jsem samozřejmě nerozšifroval hned tenkrát, to se mi poštěstilo až postupem let. Deska mi v porovnání s debutem přijde rockově ostřejší při zachování mlžného narkotického oparu a psychedelie, typických právě pro toto období. Jeden se ani nemusí pídit při pohledu na obal, aby měl potíže časově „Disraeli Gears“ zařadit do příslušné epochy. Obsah alba je minimálně stejně tak barevný jako je grafika. Jedenáct pecek, z toho jeden zpracovaný tradicionál „Mother´s Lament (chcete-li lidovka) bez ohledu na fakt hitovosti a umístění v žebříčcích, vedle druhého jména pro CREAM „Sunshine Of Your Love“ a „Strange Brew“ a „SWLABR“ tvoří erupci spontánní invence a absolutní tvůrčí svobody. To, že zbývající skladby nemají takovou auru megahitu pranic neznamená, tohle album je pro mě při vší úctě k dalším dvěma řadovkám a jednomu živáku, naprostým vrcholem krátké životní dráhy této výjimečné kapely. Přes třicet let se k „Disraeli Gears“ neustále vracím dobít si baterky, k němu si přihodím „Jedničku“ a „Dvojku“ od „Zeppelínů“ a ani nepotřebuji nějaký veselý matroš. Obsah desky dokáže uvolnit tolik přirozených chemikálií, že další podpory netřeba.

Kouzlo doby, spolu s následující dekádou té nejpodstatnější pro definici rockové muziky jako celku, je toho příčinou, že atmosféra nejen „Disraeli Gears“ je neopakovatelná. A nejen dobou je způsoben dotek geniality mnoha alb z tohoto období, je to především kreativitou jejich tvůrců. „Disraeli Gears“ reprezentuje zlatý fond konce šedesátých let, ve skvělé společnosti „The Doors“, „Are You Experienced“, „The Velvet Underground & Nico“ a dalších, na které si na první dobrou nevzpomenu. Po více než padesáti letech je se stále k čemu vracet a znovu prožívat magii „Disraeli Gears“. Činím tak pravidelně a na konec to rozhodně nevypadá.

Medyed