Report / Death On Arrival (DOA), Protector / sobota 11. června 2022 / Brno, M13 Rock Hell
COŽ TAKHLE DÁT SI ŠPE…..ŠPETKU THRASHE?
Motto:
„Začalo to v pátek / jako správnej fór / kluci hudbou zblázněný / všichni měli svůj vzor“.
Arakain s Alešem Brichtou, Nesmíš to vzdát (Cesta).
Proč jsem použil slavné motto Áček s pátkem, když koncert byl až v sobotu, vysvětlím vzápětí. Teď musím ovšem říct, že všechno začalo ještě dřív, a sice v úterý, když mi v mejlu přistála rachejtle od DOA, že hrajó v sobotu v M13. „Jestli nemáš do koho píchnout, nebo jiné plány, tak Tě rádi uvidíme!“, píše můj milovaný Zemánek. Liška jedna podšitá, musel vědět, že mne má v metalový hrsti! ;-)
Ano, jelikož další moje oblíbená skvadra D.O.P. odpadla, majitel klubu Marťas operativně zajistil náhradu. Nyní bych ovšem rád vysvětlil ten pátek. To jsme totiž měli jakousi přátelskou oslavu v Podnebí, a v sobotu ráno jsem (nechci psát totálně namrdanej, tak napíšu po časově náročnější degustaci) fakt myslel, že to nedám. Nicméně v průběhu dne nade mnou stál zřejmě jakýsi pomyslný „PROTECTOR“, a tudíž se večerem ocitám v dobře známém brněnském klubu M13 ROCK HELL.
Lehce posunutý start obou raketoplánů měl svoje výhody hned ve dvou rovinách: jednak nakonec přišel (ne na konec) už na začátek kus mas, a druhak jsme v rámci „metalového diskusního pořadu“ mohli s DOA probrat řadu důležitých témat, jako je třeba čeština vs. angličtina, krásné dívky, a prachy, no prostě skoro všechno, co k metalu patří.
START!!! Dělbuch 
značky DOA odpálen jest a země jménem M13 třese se thrash metalovým orgasmem. Nesvatá trojice Liška - Zemánek… ehm, pardon: Zemánek – Szabó – Kupka (všimněte si prosím vzácného úkazu galaktického, že chlapci nikdy nezměnili sestavu - sic!) nám předvádí to nejlepší z deathrash malířské palety a na plátně brněnské emtřináctky svými kytarovými štětci čaruje. A kdybych to chtěl říct lehce slovní hříčkou – prostě chlapci jako obrázek!
Skladby se jmenují různě: třeba latinsky (Post Mortem), třeba anglicky (The King), jenom ne česky, jak už to u těch mladých nerozvážných metalových kluků bývá, ha ha. U Kinga se musím trochu zdržet. Kapela jej na některých svých dávnějších koncertech úmyslně opomíjela, třebaže jsem ji neustále přesvědčoval, že je to song jak Brno. Dnes opět zazněl – sice jak známo v novější úpravě – ovšem ta síla onoho monstrózního kytarového riffu tam je! I poklesl jsem, jak se sluší a patří před Panem Králem, a pokorně si vychutnával sílu vlády, která snad jediná na světě má smysl: síla vlády dobrého metalu.
Skupina DOA má za sebou mezi fanoušky ceněné EP Death Is Coming (a to ceněné nejen u nás, ale i v zahraničí – viz např. screen), co je však v tuto chvíli ještě důležitější, že připravuje plnohodnotné album. No konečně, kluci! Jasný, kluci museli především dostudovat, panč muzika je bude živit až cca od Wembley, aneb všechno má svůj čas ;-)
A právě jedna z novějších kompozicí jménem Jekyll & Hyde, v M13 pivopitelně též hraná, měla dát full-lenght kotoučku název, jenomže mezitím Arakain vydal svoje stejnojmenné snad už tisící řadové CD, a tož sa obávám, že tím pádem se deska DOA bude muset jmenovat King! ;-)
„Sanitka“ Death On Arrival je neuvěřitelně šťavnatá jízda, plná mimořádných hudebních i rytmických nápadů, a kdo neumře tak říkajíc „death on arrival“, tj. před příjezdem do nemocnice, ten už přežije každou metalovou operaci - díky moc, DOA!
A nyní pozor, vážení přátelé, zatímco předchozí stať tohoto reportu se týkala nezvedených juhanů, v tuto chvíli začíná zasedání rady starších…protože přichází Golem!!!
Když jsem kráčel do útrob klubu M13, já bloud jsem fakt netušil, jak slavná ta kapela PROTECTOR je. Já vím, že se mi teď smějete, ale já su radši upřímnej, než abych lhal. A vlastně netuším, jestli kdybych věděl, jaký peklo se v sobotu v Brně vodevře, jestli bych vůbec našel tu odvahu. Což ovšem neznamená, že jsem si nenadělal do gatí, ha ha.
Pakliže bych to měl vyjádřit s vědomím všech historických souvislostí a lehce básnicky, musel bych konstatovat, že Protector je kultovní thrash metalová kapela s německými kořeny a švédskými větvemi. Na kontě má – s výraznou dějinnou přestávkou – necelou desítku řadových desek, to debutové se jmenuje příznačně a výrazně Golem, to poslední je letošní a připojujeme z něj klip.
Zpěvák Martin Missy je hrozně příjemnej člověk, před koncertem jsem ho v zákulisí svou lámanou angličtinou lámal natolik, až jsem ho možná úplně zlomil ;-). Ne, nebojte, on je totiž chlapík nezlomný, ale fakt děsně pohodovej kořeň, měl se mnou trpělivost. No zkrátka žádná Sodoma a Gomora, ale hotoví Sodom!
Protector je dneska v podstatě zpěvák + „Tre Kronor“, prostě samej „hokejista“: Johansson, Karlsson, Carlsson… (to není překlep!).
Třebaže jsem kapele po koncertě ukradl playlist (předtím jsem se ovšem Martina slušně zeptal) a vyfotil Vám jej do galerky, některé názvy skladeb musím speciálně vypíchnout, neboť jsou věru symbolické, jako např. Holy Inquisition, Kain and Abel nebo Protector of Death. Tomu rozumíme i česky, viď, Zbyňku?
Vážení cenzoři, 
teď prosím s nadhledem - možná je ironií osudu či jeho záměrem, že kapela s názvem Protector u nás vystoupila přesně v době, kdy si připomínáme výročí Heydrichiády; co je však jasné, proč byl na koncertě přítomen Pavel Medvěd Urbánek, známý nejen z Meruněk alias Götterdämmerung, ale též z brněnského AZ-kvízu (R – Reinhard). Pavle, moc děkuju za rychlou pomoc s fotkama, máš to u mě!
No a když Protector spustil, kanonáda to fakt byla. Peklo, inferno či the hell, ani nevím, kolika symptomatickými slovy by se dalo vyjádřit to, co se v sobotu v noci v M13 ROCK HELL dělo. Ano, dělo se ROCK HELL, dělo se METAL HELL, dělo se DEATHRASH METAL HELL, a dělo se i dělo, které ze sebe prdělo jednu majestátní gulu za druhou – koneckonců, fotogalerka díky syrovým snímkům Roberta Makra vystihuje bohatou a bujnou sobotní atmosféru věru dokonale.
Ne nadarmo se říká, že thrash a punk mívají obdobné hudební výrazové prostředky, minimálně z hlediska rychlosti a drsnosti. A není tudíž podobnost čistě náhodná, že po chvilce produkce Protectoru se v klubu rozjelo pogo jak Brno, samá ruka, samá noha, no Labutí jezero to pravda nebylo, nicméně Šavlový tanec se naštěstí také ještě nekonal ;-). Né že bych nesnesl nějaký ten nechtěný úder či kopanec, ale bojím se o brejle a o foťák, takže jsem této krásné taneční přesile raději dobrovolně ustoupil.
A když mluvím o onom foťáku – nevím, jak se to stalo, ale v neděli jsem odeslal pouze první várku fotek a ta další se z paměťové karty někam ztratila. Nechápu. Takže jsem žhavil mejly, kdo by mi mohl pomoci a zajistit nějaké fotky jiné než moje vlastní, abych tenhle report vůbec mohl napsat a zveřejnit (protože report bez fotek je jako baba bez frndy :-), a ono se strašně rychle podařilo sehnat spoustu snímků, což mne úplně strašně dojalo a moc děkuji všem, kteří nám v tom pomohli – viz níže zdroje fotek – a samozřejmě též Tobě, Zbyňo.
Jo jo, tož tady jen tak v noci sedím (předtím, než začnu psát), vychutnávám si noc, chvilkama brečím z radostí nad tou vzájemností a nestydím se za to. Děcka, to byl takovej nášup, že bych si dal nášup. Kurwa THRAAAAAAASH!!!
Text Dědek.
Fotky – zdroje: Pavel Medvěd Urbánek, Robert Makro, Martin & Pretty Woman, Dědek. – Ještě jednou moc děkujeme!
P.S.: Post scriptum omluva DOA, že jsem neměl Vaše triko – nestihl jsem ho vyprat. No snad to nebudu mít na triku… ;-)
Komentáře