Report: 13.7. 2018 - Visací zámek - Brno, Vaňkovka fest
JÁ CHCI, JÁ CHCI – VISACÍ ZÁMEK!
aneb
PÁTEK BYL VELKÝ, BYLI TO VISÁČI!
Report / Visací zámek / pátek 13. července 2018, od 20.30 / Brno, Vaňkovka
Pro lok: Teda, byl jsem na Vaňkovka Festu už vícekrát, ale takhle narvaný vystoupení jsem tam ještě nezažil. Nedalo se procházet, na škopek jste čekali půl století, a pokud jste se vzdálili od stejdže směrem zpět, zpátky jste se už nedostali. No jo, 
dalo se to čekat – Vaňkovka Fest totiž pozval nikoho jinýho než VISACÍ ZÁMEK: to je prostě Klasika, to je prostě Punk!
Děcka, znáte Karla Gotta? No tak Karel jak známo si svoje šlágry nechává skládat od jiných, výjimečně si sám složí hudbu, a ještě výjimečněji text. Třeba „Text k téhle písni jsem psal já, tolik nocí sám a sám, a teď vážně trému mám.“ (teď si zrovna nevzpomenu, který album ze 70. let to bylo, tak snad mi Supraphon promine). No ale proč zmiňuju právě Karla.
Text k tomuhle reportu jsem psal já, třebaže vážně nésu punker. Psal jsem z noci na sobotu i z noci na neděli, a teď vážně trému mám. No tak mi prosím odpusťte, vy pankeři znalí, případné chybičky, mrtvý rybičky, pankárium, pulcárium a tak dál.
Můj webmaster Honza stihl pár fotek i první kapely, jež se prý zovala TWIN SOUL BROTHERS. Což byl tak nějak „soul“ střihnutý Twin Peaksem, chilližto dosti hřmotný crossover. Ale good, ale good, ale good.
Před nějakým časem mi došel mejl týkající se atributů ženských ňader: Můžou být velký, ale nesmí být visací! (Fotografie s ohledem na autorská práva a dnes i GoDoPRdele raději nepublikuji.) Nicméně věta ona mne (sledujete, jo, „ona mne“!) zaujala k parafrázi v podobě druhého titulku tohoto článku: Pátek byl velký, byli to Visáči! A jak všichni vědí, byl to pátek třináctého, kdy se může stát ledacos, což se taky stalo – viz dále.
No tak někdo to má holt těžký – třeba můj kolega Vaněk, kterej měl tím pádem Vaňkovku povinnou, ha ha. Totálně přeplněný Punkový království, kde se stály nekonečný fronty na pivo, nedalo se skoro projít, horký tělo na tělo, pivo na pivo, ušiska na reprák, anebo spíš radši co nejdál od repráku - to byl VISACÍ ZÁMEK!
Punkový bože můj, já prvnička – můj první report v životě z punku. No to zas bude ostuda. Jenom štěstí, že v punku je to každýmu jedno. A naštěstí mi s názvy písniček pomohl můj webmaster Míťas, takže to možná zas takovej průkak nebude: padesát cigár za den, pardon, Padesát a Cigára, dále pitomá Mahulena, pardon, Pitomá a Mahulena, ještě dále Balada o zubu času – Milosh, pardon, Balada o zubu času a Prezident, no a úplně nakonec na značky a na sračky, pardon, Dopravní značky.
Zato já mám doma ještě předrevoluční singl VZ (ony iniciály tehdy musely stačit: Supraphon 1988, tradičních 12 Kčs): Hymna šibeničních bratří / Podvedení kameloti. Malý kotouček s textem Christiana 
Morgensterna a logem Galaxie tvoří stabilní součást mé vinylové diskografie, tvoří hymnu, jež zahřměla i v pátek třináctého. Ano, bratry jsem neviděl, šibenici naštěstí taktéž ne, leč hymna vskutku zněla.
Visáči to rozpálili svými megamrdami včetně již shora zmíněnýho Punkovýho království, nastala show a nedalo se projít na pivo. To je holt Známka punku, legendární startky a tak. Vlnily se děvy, vlnili se chlapi, vlnily se vlny, vlnily se pivní vany. Vaňkovské železné konstrukce nad našimi hlavami se kymácely nejenom do rytmu a připomínaly Vítkovické Železárny.
Visací zámek je nejen posloucháníčko, ale i pokoukáníčko, protože takový zjevy, to jen tak nespatříte; zkrátka totální panková šílenost, kterou ve své plné nádheře vidíte v naší fotogalerii, jež je tentokrát naštěstí v gesci nikoliv mé, ale mého webmastera Míťase. To budete koukat (viz)!
Ohnivé cihlové zdi odrážely kytarové rytmy hudebně nejžalobnějšího světového stylu, a ještě že jsme byli venku, poněvadž bez open-air by se snad nedalo dejchat.
Děcka, sbíráte známky? Pokud ano, určitě Vám ve Vaší sbírce nechybí Známka punku. To ani nemusíte být filatelisti, abyste tohle sBEERali, ha ha. V punkrockové terminologii to znamená cosi jako Modrý Mauritius, a co přesně znamená Modrý Mauritius, to vlastně ani nevím, ale co znamená Známka punku, to znám.
A taky znám Zetor. To je takovej ten socialisteckej traktor, z brněnský Líšně. Tam jsem se jednou hlásil do práce, a nevzali mě – asi věděli proč. Proto už skoro 20 let dělám jinde.
Přátelé, když jede speciání vozidlo, víte, že je to traktor, víte, jaká je to značka, víte kam jede a víte co tam bude dělat, no tak co vám mám víc říkat! JEDETRAKTORJETOZETORJEDEDOHORORATBRAMBOR. No a je to. Totální podpora socialistického průmyslu úspěšně působící i za trvání českého pseudokapitalismu. Což je ovšem pravda, jelikož Zetor (doslova) jede, vyváží prý i do Asie, a taky tady máme kapelu ZETÖR, která ovšem v pátek nehrála. Mimochodem, lásky moje, kdo vlastníte řidičák na traktor?
Vážení přátelé, zde moje paměťová stopa končí, ježto plynule navazuje stopou pivní. Navíc se mi zdá, že i ten mozek už (nebo ještě) není úplně v pořádku, takže s dovolením zakončím heslem punkovým:
Visací zámek? – Spokojenost odemknuta!
Text Dědek, foto Míťas.
P.S.: A co že se to vlastně ledacos, pardon letos stalo? – - - No holt jsem se wožral, nicméně třebaže to nebyl fest, tak fakt fest. Mimochodem, dítka moje, kdo z Vás ne? :-)
Komentáře