Report: 06.05. 2018 - Death on Arrival, Mynded, Impalers, Crisix - Brno, Unleaded Coffee

MY VŠICHNI ŠKOLOU POVINNÍ

aneb 

TAKOVÍ NORMÁLNÍ ZABIJÁCI

Report / Death on Arrival, Mynded, Impalers, Crisix / neděle 6. května 2018, od 19 hodin / Brno, Unleaded Coffee (bývalej Black Diamond), Hybešova v ohybu vedle Millenium Centra

Chrrrrrrr....chrrrrrrrr....chrrrrrrr...chrrr.....chrrrchrrr...chrchr...chrchchr...pfrrrr...pfr...frkfrk...grh...huh!  Probudiv se ze zlýho snu, praští mne do palice trysk slunečního světla. Kouknu na mobil, tý wole, půl sedmý. A jenom půl hodiny mi to trvá na Hybešku. Tak to su v rektu. 

„Váženej pane, já vám teď žádnej taxík nepošlu, všechny mám vobsazený,“ zesinám asi. Jiný numero je už však úspěšnější. Chlápek mne sice chvílu nemůže najít (to chápu, když vážím necelých pět deka a skoro nejsu vidět, ha ha), ale pak už vesele drandíme směr Hybeška, podvečerní rozpálenej květen, lidí venku poskrovnu, žízeň je veliká, Walda a Kabát si rozumí, ajajajajaj.

Premiérově skoro běžím do klubu s prapodivným názvem Unleaded Coffee (nevím nevím, ale Black Diamond mi připadal údernější i srozumitelnější), na zápraží sedí vypražení dánští kucííí Impalers, s nimiž se rozverně zdravím. Prolítnu otevřenejma dveřma, nade mnou motorka, po pravý ruce bar a přede mnou – DEATH ON ARRIVAL. Blansko v Brněééééé! 

Vkročil jsem přesně v okamžiku, kdy deathrash počnul hrát. Uf, tomu říkám úleva. Na baru si objednávám výborně ošetřenou Chotěboř a před stejdží si vychutnávám poctivé akordy a nachlazený brouky v hlase. S ohledem na zkrácený, pouze půlhodinový set chlapci vynechávají svého vstupního a mého milovaného Kinga (tož proč jsem kurwa tak spěchal?), zato však zařazují absolutní novinku Post Mortem (tož vím, proč jsem spěchal). 

Cca pět minut po nástupu na plac zjišťuji zajímavou skutečnost, že jsem si v tom podvečerním spěchu zapomněl vzít do kapsy Canon. Hmmm, taky dobrý. Tak tohle se mi stalo fakt poprvý. No vytahuju svůj starej tlačítkovej mobil a říkám si, že omluva u reportu za sníženou kvalitu fotografií asi úplně stačit nebude. Vono totiž asi nepůjde moc poznat, že jsou to vůbec fotografie, ha ha. 

Nedělní produkci, na níž se sešlo překvapivě hned několik desítek lidiček, bych rozdělil na takové dva bloky: první blok se jmenoval podle Markéty Zinnerové My všichni školou povinní, protože těm třem klukům z Death on Arrival je dohromady šedesát let, čili skoro tolik jako mně, no a ten druhý blok, to byli taky zabijáci, takže Takoví normální zabijáci, jak by řekl Oliver Stone. 

Pořádek musí být i v řeznictví, a tak DOA startovali přesně v 19, MYNDED ve 20, Impalers ve 21 a Crisix v deset. No není to krásný, takhle hezky naporcovaný řízky? 

Němečtí thrash metaloví Mynded mne zaujali nejprve kontrastním bílým tričkem s vlastním logem a posléze kanonádou á la Michail Timofejev Kalašnikov. Stříleli to do nás kuci germánští skutečně docela úspěšně, ale paradoxně lidí před pódiem naopak přibývalo. Trošku mi v produkci kapely chyběla výraznější melodika, nicméně rytmika byla hotovej datel. 

Klubík má moc hezkou galerku, tak jsem si říkal, že udělám pár snímků seshora. No, snímky se tomu asi říkat dalo, fotky ovšem ne, tož jsem je vyřadil, a kdož jste tam nebyli, měli jste tam zkrátka i zdlouha bejt, ha ha. 

Hlavní hvězdy večera, dánští megamrdi IMPALERS, kteří se na začátku úspěšně rožnili na zahrádce před klubem, až z nich kapal tuk a krev, jedou stejně jako na podzim, kdy se vskutku famózním způsobem představili v brněnském klubu Vegalité („Dobrý den, my jsme Impalers“, jako by řekli, a ono to bouchlo, až kořeň lezl po řetězech u stropu – report z tehdejší akce můžete sát zde), turné ke své zatím poslední desce z roku 2017 The Celestial Dictator. 

Na fotce ve slavné „metalové Wikipedii“ Encyclopaedia Metallum má kořínek triko Kreator, a tak nějak to asi bude i v Dánsku. Opravdu výrazné songy, jak po stránce rytmické, tak harmonické, začaly tančit brněnským motorkářským klubem a rezonovat jak vibrátor při orgasmu, až jsem se bál, že ta zavěšená motorka spadne a rozjede se směr Route 6(6)6! 

Navíc nelze pominout ani ty rypáky, jelikož natolik nassraný rypáky maj thrasheři jenom v Dánsku a Česku. ;-) Jo a co se týče baru, tak ač Moravák, pil jsem jak Dán. 

Espaňola, Espaňola! Mezinárodní thrash metalový summit (není od slova sumo) pokračuje, a na pódiu se zjevují (no fakt to byl slušnej zjev)  španělští jatkaři CRISIX, kteří už můžou zpívat fakt o čemkoli, pančto se nacházíme po 22. hodině – první „fotky“ dělám 22:13. 

Dost (ne)slušnej vlasatec, kerej vypadá, jako kdyby právě utekl z brazilského pralesa, a kolem něho mela. Prostě kterak jsem již naznačil shora, takoví normální zabijáci. 

Produkce pokračuje v tradičním schématu prvotřídních bucharů, moje ušiska by už možná chtěla cosi jako „Letěla bělounká holubička“, ale dal ses chlapče na vojnu, tak služ. A tak sloužím vlasti, neb neustálým objednáváním bronzového moku roztáčím kola národního hospodářského produktu takovým způsobem, že ani Pan K. Lousek (Aleši, ahoj!) ve své dotované poslanecké jídelně na mne nemá. 

Nářeznické šílenosti dosahují svého konce zvonce někdy kolem jedenácté hodiny, anžto poslední deklarovaný klan, němečtí Surgical Strike, dnes nevystoupí. Proč? No asi štrajk. 

Hoši z DOA naložili do káry radši šlapák než mě  - chápu, je pro ně užitečnější;-), a tudíž jsem musel jet opět taxíkem. 

A řeknu Vám, jak byl ten taxál už v pondělí celej od krve, začal jsem si připadat jak v Améééricéééé – takovej normální, školou povinný zabiják.

Text Dědek. 

Omluvte prosím přímo u reportu sníženou kvalitu toho, čemu se fotografie fakt říkat nedá. Níže ve fotogalerii už jsou fotky very good. ;)

Fotogalerie