Recenze: ZMARCHROB – Sedmero Hříchů /2021/ vlastní vydání

Produktivita páně ZMARCHROBa je, když už nic jiného, hodna ocenění za objem. Třetí nahrávka během dvou let, to vzbudí minimálně pozornost…a následně diskuzi, proč tému tak je, zdali je to způsobeno tvůrčím přetlakem, nebo v horší variantě je to způsobeno snahou upoutat pozornost i kdyby sra..y padaly. Kdož jste četli moje dva předchozí výhřezy týkající se minulých opusů, můj náhled na fenomén jménem ZMARCHROB budete znát do detailu. Já se jasně kloním k první eventualitě, s třetím albem (demem, nazvěme si to jak chceme) už je navíc jasně patrný přirozený vývoj směrem k vlastnímu mikrokosmu. To, co dostalo jasnější kontury na „Yersinia Pestis“, se tentokrát posouvá o pořádný kus vpřed.

Předně ale nesmím opomenout zdůraznit jednu podstatnou skutečnost – jakýkoliv posun směrem k masověji přijatelné produkci nelze očekávat, podstata ZMARCHROB je jasná a pevná, syrový a zkorodovaný old school black metal s gustem zabydlený v hlubinách undergroundu. Znovu připomínám, že tyhle nahrávky nejsou pro běžnou spotřebu, kupříkladu jako kulisa k rodinné oslavě, kdy čiperná babička slaví osmdesátku, tudy prosím cesta nevede.  „Sedmero Hříchů“, jak již název napovídá, velmi osobitě rozebírá smrtelné hříchy s odkazem na příslušníky padlé skvadry, kteří mají v popisu funkce jejich živení uvnitř populace smrtelné chásky. Když osobitě, myslím tím „lidovou slovesnost“, s jakou jsou zpracovány texty. Bavily mě už na prvním zářezu v diskografii „Black Metal Forever!“ a ke ZMARCHROB neodmyslitelně patří. Zlidovělá lyrika tvoří příjemný kontrast k syrové a pekelnými zplodinami nasáklé instrumentální rovině. Nechci a ani mi nepřísluší hodnotit texty odborným způsobem, nicméně není od věci se jim samostatně pověnovat, pak nejen „Sedmero Hříchů, ale i dva předchozí zářezy fungují úplně jinak. Pokud na „Yersinia Pestis“ vládla vskutku „morová“ nálada a imaginární lidičky kapali jako mouchy před zimou, „Sedmero Hříchů“ je po čertech ponuré a temné, ovšem úplně odlišným způsobem, než tomu bylo nedávno. Atmosféra je hustá, že by se dala krájet a ukládat k pozdějšímu použití, její intenzita a charakter rovněž doznává jistých změn podle konkrétního hříchu (tohle možná bude moje soukromá iluze, ta mě ale z hlavy stále nemizí). Jednotlivá hříšná dějství lze od sebe snadněji odlišit, k potěšení mému se tolik neslévají do jedné koule a lze je bez nadměrného soustředění od sebe odlišit, totéž lze říci o jejich vnitřním démonovi, nezbytné to součásti black metalových kompozic.

„Sedmero hříchů“, ač ve srovnání s předchůdci stylově nepokročilo zhola nikam (nikdo soudný to ani nemůže očekávat), produkce postoupila sakramentsky, nejvýrazněji je to slyšet na programování bicích, tam se udál pokrok „ako pri vymýtaní oportunismu v socialistickom priemysle“ a albu to v každém ohledu velmi prospělo. Zvuk je o dost mohutnější a chorobnější, s tématem skvěle fungující. Opět to nebude pro zástupy posluchačů, spíše opět pouze pro jednotlivé šílence, kteří mají na „Sedmero Hříchů“ vhodně nastavená ušiska. Tahle naše „skupinka“ však tvrdí jedno – tenhle hlas z podzemí se poslouchá více, než dobře!!!

Medyed

bandzone.cz/zmarchrob

facebook.com/zmarchrob

zmarchrob-666.bandcamp.com

zmarchrob.webnode.cz/