Recenze: YBCA – Brno Robstars /2024/ vlastní vydání
Třetí album 
brněnské loupežnické družiny je věnováno městu Brnu se všemi jeho krásami a specifiky včetně událostí z dávnější a novější historie, brněnské sportovce nevyjímaje. Nejsem zrovna ideální cílovka pro tento druh humoru v rocku, případně v metalu, kolikrát mi to spíše, než humor přijde jako když mě někdo natře syrovou flákotou přes ksicht. YBCA mě však vážněji neirituje, vůbec mi nevadí a od druhé desky mě dokonce i baví. Musím sice disponovat patřičnou náladou a nejde to pořád, ale druhou fošnu jsem nakonec dal.
Třetí album je přece jen o něčem jiném – jednak je komplet autorské a brněnské reálie mu dávají autentickou atmosféru, ale především – je lepší než obě předchozí desky dohromady. Je to sice jen a pouze můj subjektivní pocit, ovšem už jen fakt, že jsem „Robstars“ dal hned poprvé na jeden zátah, napovídá mnohé. Šťavnatý a nabroušený rockový základ a povedený koncept si navzájem sedly a nebrněnský posluchač, prostý základních faktů o moravské metropoli (Olomóc, hoď sa do klidu), se alespoň něco přiučí.
Nesmí chybět magické intro od emeritního náčelníka loupežnické party, slovutného mistra Big Bosse, dávající na srozuměnou, jak jedinečné místo na loupežničinu Brno vlastně je. Taková místa se nezakládají, nevznikají náhodou a nemáme ani tušení, jak svrchovaná entita, vládnoucí zlu, dobru a celému vesmíru zároveň, na vzniku Brna zásadní podíl. Loupežnické řemeslo už není to, co bývalo, a i loupežník musí jít s dobou. Loupežník, to dnes už není jen tupý vagabund, ale i rocková hvězda – od rockstar k robstar je jen krůček. Už není možné být permanentně vylitý jak váza a je třeba udržovat si fyzičku, protože je to kolem samý sportovec, a potkat dva strůjce rozdělení federace při bílení vily Tugendhat, to chce bezvadnou taktiku a plán B, jinak se z lupiče hravě stává oloupený. Při té příležitosti je více, než vhodné nabrat sílu a motivaci ohlédnutím se do historie. Příběh obléhání Brna roku 1645 nebo legenda jménem Babinský naplní každého rabiáta energií, kterou nedodá ani Red Bull s dvojitým rumem. Šťavnatý a řízný bigboš přeruší baladička jak z partesu – „Duše loupežníka“, ve které se ozývá hostující hlásek Darji Hrubé – velmi příjemné osvěžení a velmi povedený song. Čórovat na Príglu je hodně rizikový job, zvlášť když textilu minimum a tudíž i kapes. Chce si to občas zahýřit a ukázat lesk a slávu. Nejlepší způsob je udělat veletrh zlodějiny a udělat do rovnou v holportu s mafošama, ať se o tom kecá až v Mukačevu!
Výlet šalinó po Brně je slušná prča, držící si až do konce příjemnou lechtivost a jiskření. A pokud se nebudete brát až za hrob vážně, budete se dobře bavit taky. Jen to chce nebýti suchoprdná treska a nasát trochu povýstřelových zplodin z bambitky a loknout si kořalky, aby vytrvala loupežnická kuráž.
Medyed
Komentáře