Recenze: VOIVOD – Morgöth Tales /2023/ Century Media
Těžko 
budeme na metalové scéně hledat výraznější samorost a citovanější inspirační zdroj pro progresivní tendence v metalu obecně, než je kanadská ikona VOIVOD. K VOIVOD jsem si hledal cestu dlouho předlouho, jejich hudební jazyk je natolik specifický, že nevěřím tvrzení, že by někdo jazyku jejich kmene v plné míře porozuměl hned a okamžitě. Nebudu zmiňovat „Dimension Hatröss“, ale album „Angel Ratt“. Právě díky němu jsem se dostal za ortodoxní metalové mantinely, a právě tahle deska má lví podíl na následném setření žánrových zákopů v mých uších. Na ikoničtější desky došlo až o pár let později. Originální styl VOIVOD mi připadal jako neuspořádaný, až chaotický binec. Nechápal jsem zhola nic, natož abych se v tom vyznal. Nic prvoplánově líbivého, nic rychle vstřebatelného, nic, co by šlo hladce zkonzumovat a okamžitě strávit.
„Morgöth Tales“ není řadová deska v pravém slova smyslu, ale „Best Of“, složené ze znovu natočených skladeb napříč kariérou VOIVOD a zároveň vzpomínkou a vzdáním holdu Piggymu, jehož svébytná instrumentace byla vždy podstatnou součástí dodnes dechberoucí originality VOIVOD. Nejsem vůbec odvázaný z opětovného přetáčení původních verzí starších nahrávek, ale v této formě to je naprosto v pořádku. Starší skladby si beze zbytku zachovávají původního ducha a navíc se na jejich znovunatočení podíleli jejich původní tvůrci až na jednoho, tomu nepřízeň osudu tuto možnost sebrala roku 2005. Na albu se k mému potěšení taktéž objevují Eric Forrest a Jason Newsted, takže před sebou máme velmi důstojnou repre kolekci pro ty, kterým se z nejrůznějších důvodů nechce studovat kompletní diskografii. První kousek „Comdemned To The Gallows“ ale na žádném albu VOIVOD nenajdete, vyšla totiž pouze na pátém díle kompilace „Metal Massacre“ v roce 1984, tedy ještě před debutem „War And Pain“ (na ten ani při výběru skladeb nedošlo). Tak trochu mi lechtá moji ješitnost, že potenciál raných skladeb potvrzuje současná produkce, který byl hodně přizabit tehdejším dosti nekvalitním zvukem. Tvrdil jsem to vždy, když mi kámoši tvrdili, že takový bordel může poslouchat jenom magor. „Morgöth Tales“ rozdíly mezi jednotlivými etapami VOIVOD krásně stírá a dává jasně najevo, jak dobří byli VOIVOD i na startu své hudební cesty. „Morgöth Tales“ je novinka, která přesně zapadá do linie alba jak ulitá. Mezi námi, po tom, co Piggy zemřel, nedával jsem VOIVOD příliš naději na přežití. O to více mě těší, že jeho odkaz žije dodnes, a to nejen jako objekt pro ometání prachu. Chewy (Daniel Mongrain) Piggyho styl hry uchopil velmi dobře a já mám velkou radost, že to VOIVOD nezabalili. Kromě novinky je tu ještě předělávka na závěr. „Home“ pochází ze sólové tvorby Johna Lydona – a teď se ukažte, kdo to je? ANO, Johny Rotten. Origoš verzi prozatím neznám, ale určitě si ji poslechnu, minimálně pro srovnání.
Ohlédnutí dozadu v takového podobě, ale hlavně kvalitě si dám líbit. „Morgöth Tales“ mají neoddiskutovatelnou přidanou hodnotu a vypovídající hodnotu o výjimečnosti VOIVOD pro metalovou scénu. Tohle není prostá kompilace ani obyčejná tribute deska, jakkoliv jsou „oumysle“ těchto aktivit chvályhodné. Tohle je zvláštní a neobyčejné album, které by se mohlo s klidným srdcem pokládat za regulérní řadovku.
Medyed
Komentáře