Recenze: VLTIMAS – Epic /2024/ Season Of Mist
Označení 
supergroup s sebou často nese výrazný otisk Cimrmanovy frustrační kompozice, kdy prvek očekávání je následován prvkem zklamání. V případě VLTIMAS však balancování na tenké hraně mezi hvězdnou sestavou a kvalitou obsahu povedlo udržet v rovnováze. David Vincent a Rune Eriksen alias Blasphemer (nechci však upozaďovat další členy) dosáhli minimálně jedné podstatné věci – stvořil jednoznačně originální a životaschopný projekt, který svým druhým albem jasně potvrdil svou životaschopnost a potenciál dále posouvat a rozvíjet vlastní výraz. Hvězná sestava pak funguje jako milý bonus navíc vedle svébytného stylu na pomezí black a death metalu přímočarého a posluchačsky přívětivého střihu bez pocitu, že bych poslouchal typizovaný spotřební materiál, poskládaný na míru vytipovaného okruhu posluchačů na základě marketingové analýzy.
VLTIMAS, to není jen David Vincent & spol, nýbrž kapela se vším všudy, disponující originální atmosférou, temným sex appealem a nehranou vznešeností. Pro sebe osobně oceňuji ukotvení výrazu VLTIMAS v základech stylu a jejich rozlet mnoha směry, aniž by působili nekonkrétně a roztříštěně. Ozvěna MORBID ANGEL za časů, kdy v nich David působil, funguje stále, nicméně na odlišné vlnové frekvenci v souladu s Blasphemerovým instrumentálním jazykem. VLTIMAS dokážou být poutaví vypravěči stejně jako krvelační nájezdníci. Obě polohy vytváří nejrůznější temné odstíny, kdy ani v jednom případě nemám pocit, že by některé skladby jely ve stejných kolejích. Podstatnou zásluhu na tom mají majestátní melodika a stejně majestátní a variabilní Davidův vokál a Blasphemerova kytarová magie. Šťavnaté riffy, melodické vyhrávky a energií napěchovaná sóla mají na finálním výsledku klíčový podíl.
Čím déle „Epic“ poslouchám, mám silnější pocit, že jsem divákem časosběrného dokumentu, jehož natáčení začalo zkraje sedmdesátých let s prvotinou BLACK SABBATH, přes vrcholné momenty klasického hard´n´heavy, trash a death metalu s bonusovým norským dílem. Finále se odehrává v současnosti, kdy se všechny stopy metalové historie navzájem překryly a vytvořily zvláštní magickou esenci, která se příliš často na svět z hlubin temnoty nevynoří. Z tohoto temného přízraku ani nemusíme mít strach, může stát vedle vás a nic tak úplně zvláštního se z vaším osobním komfortem nestane. Ovšem všeho do času, jakmile opadnou poslední zbytky ostražitosti, bestie zaútočí a my se můžeme pokusit ve spěchu pomodlit, dokud na to je ještě zbývá zlomek času.
Medyed
Komentáře