Recenze: VIOGRESSION - 3rd Stage Of Decay /2022/ Satanath Records
Vedle nesporných 
světových ikon death metalu americká scéna disponuje řadou vynikajících kapel, které z nejrůznějších důvodů nejsou v takové povědomosti fanoušků, jakou by si nesporně zasloužily. Jednou z těchto kapel jsou VIOGRESSION, kapela letitá, pamatující počátky vzestupu death metalu. Po dvou albech „Expound And Exhort“ a „Passage“ se nad VIOGRESSION již v první polovině devadesátých let zavřela voda téměř na dvacet let a vše vypadalo na to, že se VIOGRESSION definitivně stali kultem pro skalní fanoušky a klenotem pro pamětníky. Nestalo se tak - roku 2014 chytá kapela druhý dech, který vyústil právě ve „3rd Stage Of Decay“.
VIOGRESSION mi připadali jako blízcí kámoši, ne-li příbuzní OBITUARY. Vyhnu se jedovatým řečem o kopírování nečího autorského patentu, protože takhle se to s VIOGRESSION opravdu nemá, byť vokál Briana DeNeffeho má k projevu Johna Tardyho velmi blízko. Zbytek, tj. výstavba skladeb a celková směsice pocitů, čišící z alba je už někde úplně jinde. VIOGRESSION jsou, když už nic jiného, mnohem techničtější a více naladění na brutálnější strunu. Tomuto mému tvrzení velmi nahrává doslova smrtící zvuk, díky němu VIOGRESSION nejsou jenom jedni z mnoha a finální produkce alba v maximální míře zesiluje již tak vynikající album. K tomuto závěru ale nevedla přímá a snadná cesta, „3rd Stage Of Decay“ na mě nepůsobilo až tak smrtelně, jak bych možná čekal. Na svébytnost kapely jsem musel nějaký čas zvykat, což není nic nového, podívám-li se dvě dekády dozadu. Podobným nemastným obdobím si prošla řada mých posléze oblíbených kapel, kdy největší dřina mě druhdy čekala s MORBID ANGEL a VOIVOD, a přece jiskra přeskočila.
Ona ta jiskra přeskočila poměrně pozdě, ale ten požár, který potom vznikl, jen tak uhasit nepůjde. VIOGRESSION se nadmíru úspěšně podařilo přenést atmosféru devadesátek do současného zvukového prostředí. Mám tentýž pocit, jako když jsem se do death metalu nořil na střední jako náctiletý jinoch. Silná atmosféra a cit pro ni je vůbec jedním z nejsilnějších argumentů proč VIOGRESSION věnovat čas a energii. Druhým nesporným trumfem v prackách VIOGRESSION je technická promakanost skladeb, která zase na druhou stranu příliš neobrušuje ostré hrany a hrubozrnost výrazu kapely. Techniky je zkrátka tak akorát, aby bestii nenatočila kudrlinky a nezneutralizovala účinnost prudkého jedu, který ji kape z huby.
„3rd Stage Of Decay“ působí jako soundtrack k postapokalyptickému filmu, všude jen zkáza a zmar, vzduch (pokud se tomu plynu dá ještě vůbec takhle říkat) se nedá dýchat, země kontaminovaná, poslední zbytky života to mají sakramentsky nahnuté. Živí budou závidět mrtvým, kmotřička smrt má hody. Takhle si představuji kvalitní death metalové řemeslo!
Medyed
Komentáře