Recenze: VESICARUM – Reign Of Terror /2020/ One Eyed Toad Records
SIX FEET UNDER na britský způsob? Dost možná ano, ale pokud by se jed
nalo o bohapustou slabou kopii, pravděpodobně bych si raději odpustil mrhání časem a energií a věnoval se něčemu smysluplnějšímu. VESICARUM na svém debutovém EP používají podobný přístup, jako skvadra vůkol Chrise Barnese, tudíž nic komplikovaného a surově přímo k jádru věci. Syrový a přímočarý death metal, ohlodaný na kostru, s důrazem na morbidní atmosféru si VESICARUM osvojili jako primární vyjadřovací prostředek, s čímž je těsně spojena i tematika – obsese v ukončení životních procesů humanoidních jedinců. Společným tématem EP je koncept zrození a následného vývoje zvrácené osobnosti masového vraha. Je třeba rovněž podotknout a zdůraznit, že tento krvavý román působí přesně tak, jak patrně tvůrci zamýšleli – pach krve a děs běs je z EP silně cítit.
„Reign Of Terror“, jak už jsem hnedka na začátku prozradil, není žádná komplikovaná nahrávka. Skladby mají v zásadě jednoduchou „písničkovou“ výstavbu postavenou na nosném riffu. Všechny čtyři skladby včetně závěrečného hororového outra nikam nepospíchají, spíše se valí v pomalejších tempech, zabalené do hutného a řezavého zvuku kytar. Vokál je kapitola sama o sobě, jeho maniakální barva velmi významně dokresluje atmosféru vražedného seriálu, který má tolik dílů, kolik orgány činné v trestním řízení vrahovi dovolí. Není zase tolik brutální, zvířecím polohám se vyhýbá úplně, jeho hrubost je ovšem působivá a srozumitelnost rovněž.
Ta podobnost s Barnesovci tam je, ne že ne, první věc „Reign Of Terror“ je silně spřipomíná, a to minimálně v první polovině, poté se začnou rojit vlastní nápady a je to pro mě v rychtyku. Inspirace, byť neúmyslná, není plagiátorství, zvláště když ve stylu VESICARUM slyším řadu dalších vlivů, které je posouvají poněkud jinam a především blíže k britskému death metalu ve stylu BOLT THROWER. V „The Sick And The Depraved“ se vokál jakoby vyčistí směrem k vyšší čitelnosti, ta vražedná posedlost v něm zůstává ve stejném množství a koncentraci. Death ´n ´Roll získává více death metalový tón, kytary do toho více řežou, pomalá pasáž dodává solidně děsivou náladu, až bych se bál otočit, co když tam bude stát s kudlou v ruce…adrenalin stoupá, „Midnight Slasher“ se sice taky nikam nežene, její intenzita a drtící groove bez námahy přesvědčuje. Kousavé riffy a razantní bicí hnané dvěma kopáky dotváří s nepříčetným vokálem zhmotnění reality – zrodil se další masový vrah, další vraždící mostrum. „Early Warnings Of A Serial KIiller“ se valí kupředu sice pomalu, ale důrazně a nekompromisně. Zesílené mrtvolné emoce v refrénu jasně a definitivně rozmetají pochybnosti o přílišné načichlosti VESICARUM emerickým vzorem, zde už se s konečnou platností hraje podle odlišných not. Příběh zahuštěný do tří regulérních skladeb zakončuje hrůzné outro „Undivine End“ – pohled oběti masového vraha, vražedná vášeň propuká, oběť je uvězněna a únik je krajně nepravděpodobný.
Tak to bychom měli. VESICARUM, ač mi připadali jako klon SIX FEET UNDER, na tom jsou nakonec o poznání lépe. Syrový death metal, řekněme s chutnou příměsí hevy metalu a klasických rockových postupů v podání VESICARUM má dostatek brutální síly, vlastní invence a především silné vražedné atmosféry, že se není třeba přehnaně obávat následků plenění již jinde vyzkoušených šablon. SIX FEET UNDER to dostávali kdysi sežrat, že se podobají starým OBITUARY. A pak se v tom vyznejte…
Medyed
Komentáře