Recenze: VESICARUM – Place Of Anarchy /2021/ One Eyed Toad Records
Pokud jsem v recenzi na debutové EP „Reign Of Terror“ britské sekerníky VESICARUM jemně přirovnal k SIX FEET UNDER, na „Place Of Anarchy“ se srovnávání zdržím, VESICARUM se na debutovém albu projevují jako poměrně svébytná kapela, která si piluje vlastní výraz a oprostila se od řady vlivů z vnějšku. „Place Of Anarchy“ přímo navazuje na předchozí EP, valivý a syrový death metal staré školy s morbidní a svíravou atmosférou dostal více prostoru projevit se na ploše plnometrážního alba.
S první skladbou se mě zmocňuje tísnivý pocit, jako když na mě za rohem kdosi číhá s ne zrovna přátelskými úmysly s cílem ukončit moji existenci na tomto světě. Přehledná a přímočará struktura alba tu hrůzu a děs dále umocňuje. Album se valí kupředu, nikam nespěchá, stejně jako neodbytné myšlenky v hlavě masového vraha. Pomalá, maximálně střední tempa spolu s maximálně hutným a plným zvukem, ostrým jako řeznické náčiní, vytváří působivý soundtrack k redukci populace prostřednictvím přesné ruční práce řezníka amatéra. Oproti debutovému EP působí „Place Of Anarchy“ jako výrazně pokročilejší a nebezpečnější materiál, který při neodborném zacházení v rukou nezkušeného uživatele se hravě může obrátit proti němu. K dílčím zrychlením sice dochází, pomalé tempo a smrtelný groove ovšem jasně převažuje. I přes drtivou přímočarost obsahu alba je výstavba jednotlivých zastavení na vražedné cestě lemována mrtvými těly, ukončenými různým způsobem s ukázkou solidní invence. Jinými slovy, převedeno do srozumitelnější mluvy, „Place Of Anarchy“ je přímočaré a zároveň i výrazově pestré album, netočí se kolem jednoho typu riffu a jednoho nápadu a formy v několika variacích. VESICARUM velice šikovně spojili dohromady groove prvky s death metalem staré školy a výsledný mix vyzdobili nakažlivými riffy. Nejedná se o žádnou změnu ani odklon od předchozího přístupu, ten na „Place Of Anarchy“ dostal mnohem zřetelnější obrysy a především daleko silnější účinek. Citlivě zakomponované melodické pasáže jsou už pak „jen“ posledním dílkem do skládačky, se kterou jednak nebudete mít problém dát ji díky její přehlednosti dohromady ve funkční podobě, a která dále nevyšumí s několika poslechy.
Co bylo na „Reign Of Terror“ jasně naznačeno, na „Place Of Anarchy“ propuká s plnou silou. Styl kapely je naprosto evidentně dotaženější ve všech směrech a dostává osobitější výraz směrem k vlastní jedinečnosti. VESICARUM úspěšně našli skulinu, kousek vlastního území na pomezí britského death metalu ražení BENEDICTION, BOLT THROWER, resp. MEMORIAM a „floridské“ školy. Možná z „Place Of Anarchy“ budete slyšet poněkud něco jiného než já a blbě to určitě nebude. Tahle syrová řež je zároveň v intencích stylu natolik barevná, že je co poslouchat i po delším soustředěném poslechu. „Place Of Anarchy“ s přehledem potvrzuje vše již vyřčené a posunuje VESICARUM do velmi zajímavých oblastí, přestože stylově nejsou žádnými revolucionáři a bourači hranic. Pilují svůj styl a to je mnohdy náročnější cesta, než stylová evoluce mílovými kroky kupředu.
Medyed
Komentáře