Recenze: VANAHEIM – Křížem Proti Meči EP/2020/ vlastní náklad
Vanaheim, toť jeden z devíti světů severské mytologie, 
odkud pochází Njörd, Freya a Frey. Stejně se zove i parta z Chlumce nad Cidlinou, od Bydžova kousek. Někteří už větří, na melodické kapely bohatý region, u nás v nedávném čase recenzovaných. VANAHEIM se krom jiného odlišují právě inspirací severními kraji, čehož dokladem je novinkové EP.
VANAHEIM se svými krajovými souputníky mají mnohé společné – stylově sdílejí identickou větev, melodický (power) metal je vlastní i ALŽBĚTĚ a SALIERI, ovšem VANAHEIM dřepí blíže ke kmeni – mají výrazem blíž k heroickému heavy metalu, případně k jeho epické vypravěčské formě. Zprvu jsem váhal, ze kterého konce začnu EP rozmotávat. V první moment mě přepadl nostalgický pocit, VANAHEIM zní obyčejně, a to nemyslím nijak v negativním smyslu, civilně – záměrně se vyhýbám slovu „zábavově“, to bychom byly rázem na jiném písečku. VANAHEIM mají již něco odehráno a na EP je to více, než zřetelně slyšet. „Křížem Proti Meči“ má pouhopouhé tři skladby, z nichž každá představuje trochu odlišnou podobu kapely. Titulní vikingská „Křížem proti Meči“ (klip níže) mě jako někoho, kdo o kapele donedávna nevěděl zhola nic a ani neměl povědomost o její existenci, mě příjemně navnadila. Elegantní, klávesami odlehčená skladba obsahuje zajímavé spojení klasického metalu s jeho lehčí a stravitelnější podobou, nemající daleko třebas i k takovým SERENITY. Výsledek zní velice dobře, jestli takto má znít další album, upřímně se těším na věci příští. „Uctívači Zla“ přitvrzují muziku, basa příjemně zvoní do kvapíkového rytmu, lyrika tentokrát rozebírá neveselou současnost. Více metalová podoba VANAHEIM není rovněž marná, a je čistě můj osobní pocit, když mi přijde výraz VANAHEIM v duchu „Kříže“ přesvědčivější a výrazně dospělejší. Následuje akustická křehká balada „Elisabeth“, romanťárna až za humna. Nejsem přílišný romantik, abych do toho dokázal naplno položit, nicméně sem tam se zadaří. Předchozí dvě věci mi chutnají daleko více, obě metalové podoby VANAHEIM působí vstřícně a sympaticky, a co je hlavní – baví mě (a je velmi pravděpodobné, že nejen mě).
Nechci na základě tří kousků pronášet nějaké soudy, jedno je však jasné – VANAHEIM rostou do originální kapely, minimálně „Křížem Proti Meči“ prezentuje kapelu velmi slibně a takto se mi osobně velmi líbí, vzdušné aranžmá VANAHEIM evidentně sluší a nepopírá dravý metalový základ. Dovedl bych si taktéž představit dynamičtější a plnější zvuk, VANAHEIM by si jej zasloužili, takto některé silné momenty přece jen drobet zapadají a neříkají si tolik o pozornost. Co se mi podařilo doteď vyčíst, VANAHEIM by měli být příští rok bohatší o další položku v diskografii, takže jsem upřímně zvědav, jak budou VANAHEIM znít na novém řadovém albu. Třískladbová návnada zafungovala, teď se už nechme překvapiti. Nechť jsou Vám bohové Vanaheimu i Asgardu nakloněni !!!
Medyed
Komentáře