Recenze: VÁLVERA – Cycle Of Disaster /2021/ Brutal Records
Tahle brazilská skvadra 
za deset let existence dospěla ve velmi zajímavou kapelu. Měl jsem je sice tak trochu za brazilskou modifikaci OVERKILL, nicméně není důvod být zas tak striktní. Jakmile v mých uších VÁLVERA více „uzráli“, je jasně patrný podíl vlastního rukopisu a samozřejmě jsem náhled na kapelu odpovídajícím směrem přehodnotil. VÁLVERA se jisté podobnosti úplně nezbavili, ale na druhou stranu si říkám, co je dneska úplně původní??? „Cycle Of Disaster“ je na každý pád natolik podařené album, že nebudu zbytečně hledat blechy na každé skladbě, znám v tomto směru více o dost problematičtějších nahrávek, proti kterým jsou VÁLVERA absolutní novátoři a vizionáři. A úplně z druhé strany – Blitz a spol. jsou má srdeční kapela, takže vlastně není co řešit a dumám zde o nesmrtelnosti chrousta.
Start je jako kopanec do řiti – „Nothing Left To Burn“ je ideální otvírák pro alba tohoto ražení, dynamická thrash metalová jízda tradičního střihu, energie na rozdávání. Titulní „Cycle Of Disaster“ se láme do chytlavé groovy polohy, zvuk houstne a je to kurwa zajímavé. Ve výsledku se nám to trochu tříští. Dvě polohy, jedna klasičtější a dobová, pocitově hozená do druhé půle osmé dekády a druhá, charakterizovaná mohutnějším zvukem a celkově modernější, nám album poněkud rozdělují na dvě části. VÁLVERA tak působí lehce rozpolceně, jako by si nebyli úplně jistí, kterou cestou se definitivně a okamžitou platností vydat. Obě tváře VÁLVERA nejsou vůbec k zahození, je zřetelně slyšet, že mají leccos odehráno, jsou si instrumentálně jistí a bez výhrad uvěřitelní. Ve výsledku mi to tolik nevadí, ten zlom není nakonec tak ostrý a co hlavně, obě polohy VÁLVERA zvládají přirozeně a s patřičnou lehkostí, takže doesn´t matter… nádech „fear factoroid“, nebo spíše „machine headoid“ pokračuje i s „Glow Of Death“. Teď se na mě nezlobte za drobet (záměrně a v nadsázce) přehnanou předchozí větu, o generaci mladší elementy nezadupávají do prachu klasický základ a dovedu si dost dobře představit, že s tímto výrazivem budou VÁLVERA operovat i nadále, už jen proto, že jim to v této poloze náramně sekne, ale problém se vyskytl, ta klasika jim jde taky, takže milí Brazilci…nezapomínat na metalové základy, aby Vám to nepodrazilo nohy!!! Symbióza obojího jako skvělý příklad, jak to společně skvěle funguje, je „The Damn Colony“, to je takový metalový lišejník, funkční spojení dvou rozdílných organismů. Navazuje šťavnatá metalová klasika „OS. 1977“, mám tam sice dílčí výhrady, v půlce skladby nám vlaková souprava poněkud vykolejila, ale trvá to chvíli a skladba rychle nabere otáčky a fofrem je zpátky na kolejích. „Fight For Your Life“, naprostá metalová klasika, RUNNIG WILD by měli radost, zpěvný refrén a melodické riffování a mé staromilské heavy metalové srdce plesá, skladba nijak netrčí z konceptu a skvěle zapadá. „All Systems Fall“ opět cení zuby a srší thrashovou energií kolem sebe, chlupy se ježí a v zátylku mrazí, tohle je prostě metal jak má být, teda ne že by předtím nebyl, ale zde adrenalin doslova cáká na všechny směry!!! „Born On a Dead Planet“, postavená na heavy základě koketuje rovným dílem s thrash metalem, ta dualita stylů má solidní grády, a když dojde na melodický refrén, za který by leckteří druhořadí metalcoroví nýmandi dali poslední spoďáry, je totálně vymalováno. „Bringer Of Evil“ zakončuje album jako řádná rubanice pěkně postaru, razantní tempo, energické ostré kytary, vypjatý vokál, halekané sbory. Závěr jako prase…až jsem se zpotil.
Shrnuto do kuličky, „Cycle Of Disaster“ se krom základního thrash metalového stavebního materiálu skládá též z nemalého podílu metalové klasiky a syrového rock´n´rollového základu. Hutný zvuk a riffy, v některých skladbách mající šťavnatý groove, vypjatý a plný vokál a solidní odpich skladeb tvoří chytlavou směs nepostrádající dostatek invence. Dovoluji si drze tvrdit, že právě ten klasický a syrový heavy základ dodává VÁLVERA ten správný švih a pořádnou porci upřímného, srdečného hulvátství. Pro zažraného modernistu bude „Cycle Of Disaster“ téměř jistě promrhaným časem a dalším exponátem v oddělení zkamenělin. Onen honič novot pravděpodobně ovšem netuší, že to, co je dnes prudká progrese a současná bomba sezóny, bude jednou mezi fosiliemi mít své místo, a nebude to možná ani tak dlouho trvat, páč mnohé trendy hynou rychleji než jiné. Kdo chce kam, pomozme mu tam…
Medyed
Komentáře