Recenze: UNCAVED – Dogmatorraistes /2023/ vlastní vydání
Ač jsem
se tu spoustu let posluchačsky posunul o velký kus jinam a prakticky srovnal se zemí téměř všechny myslitelné stylové bariéry, nezapomínám na muziku, která mě v náctiletém období nachytala na švestkách. Funguji v takových řekněme cyklech, kdy se vždy po rochnění se v progresivním bazénku rád vracím ke klasickému metalu a syrovému thrash a death metalu. Kolikrát si říkám, že jsem si cejch třídního exota nezasloužil jen tak pro nic za nic, když poslouchám alba, která i odstupem několika dekád neztrácejí nic za své ujetosti a naprosté výjimečnosti, a kromě toho jsou inspirací pro mladou generaci. Jedněmi z nich jsou Švýcaři UNCAVED, zajímavá banda, spojující surový death metal s progresivními směry a technickou instrumentací. Technika ale slouží syrovosti jako věrný komorník svému lordovi, nikdy jí nenapadne zorganizovat převrat a převzít vládu.
Právě o tom to celé je, UNCAVED jsou přes stylovou volnost stále syroví a hrubí, jako gymnasti na světové výkonnostní úrovni, kteří k pokusu nastupují zásadně v kostkovaném kabátu, řeznické zástěře a se sekyrou v ruce. Rozhodčí jsou z toho poněkud neklidní, nicméně to je tak jediné, co s tím mohou dělat. Pouze připomínám, že „Dogmatorraistes“ je debutovým albem UNCAVED, o to více vyniká jejich instrumentální jistota a dospělost. Tahle kapela nehledá sama sebe, spíše to vypadá, že spíchli své x-té album. Hudba UNCAVED je plná překvapení a zajímavých zvratů, noblesy a zvrácenosti v jednom balíku, drtivých riffů a neotřelé melodiky. Všechny vrstvy jsou do výsledného celku spojeny velice kompaktně a především funkčně, bez samoúčelných exhibic.
Zpočátku jsem na albu neviděl nic výjimečného, všechno bylo sice v naprostém pořádku – ostré riffy, razantní rytmika, hutný a lehce zašpiněný zvuk, ale nebylo to něco, co by mě okamžitě posadilo na pozadí. Pamětliv dlouhodobé zkušenosti, že se řada alb projevila až následně po několika až mnoha posleších, abych si pak sebekriticky drbal hlavu za svou ukvapenost. Proto jsem vyčkával, jestli přece jen z „Dogmatorraistes“ ještě něco navíc nevypadne. Jak to nakonec dopadlo, je myslím více než jasné. Album potřebuje delší čas na usazení v uších a roztažení křídel, nicméně investovaná energie se vyplatí. Album, kterému jsem nedával příliš moc nadějí na povyskočení nad hranici solidního technického průměru s ambicí do budoucna, si mě nakonec elegantně omotalo kolem prstu. Z prověřených surovin se UNCAVED s úspěchem podařilo vytvořit velmi zajímavou a poměrně výraznou a svébytnou debutovou nahrávku, na které lze stavět do budoucna.
Medyed
uncaved-ch.bandcamp.com/album/dogmatorraistes
Komentáře