Rok vydání: 2010
Edice: CD

Vrcholy CD: zejména skladby Zlověstné časy, Pohár a meč, Řeka smrti, U cíle, Stříbrná deska I. a II., Založení říše
Propadáky CD:  nejsou
Zajímavosti CD: celé včetně hudby bylo připraveno během neuvěřitelně krátké doby pár měsíců / na desce hostuje lídr skupiny Root Jiří Big Boss Valter a lídr Cales Petr Blackie Hošek (ex-Root) / na CD si zahrál i bývalý kytarista skupiny Lukáš Gazda / CD je monotematické, všechny texty složil Big Boss /  lídr Asgard Mira Horejsek se tentokrát textařsky nepodílel

Hodnocení CD: 95 %

Již takřka tříminutové nejen klávesové intro, označené příznačně Intro – Kallsward, vás vtáhne do útrob tajemné atmosféry tohoto alba věru dokonale (pochopil jsem dobře fórek s Bachovou tokátou a fugou d moll?), a takto navozená temná nálada vás propustí až po čtyřiceti minutách, po které deska trvá; pokud si ji tedy hned nepustíte znovu, samozřejmě.

Železné jádro skupiny, tvořené nezlomným duem Horejsek – Paramba se obklopilo mladší šťávou v podobě šikovných kytaristů Pačesse a Honzy Zbavitele, plus bubeníka Filipa Smetany, a ono to vyšlo. Kytarista Pačess dokazoval svůj nepřehlédnutelný talent již na počinech vyškovských Defeated, a spolu s Parambou má na svědomí veškerou hudbu této desky. A to hudbu opravdu výtečnou!

Aktuální black metal je v podání Asgardu navzdory svému názvu patřičně „barevný“, což je dobře, takže na kotoučku naleznete jak nekompromisní „dělbuchy“, tak mystické mezihry, uslyšíte klávesy, akustickou kytaru, kromě Horejskova growlingu též čistý zpěv (hostující Big Boss) a tak dále. Absolutně nehrozí žádná jednotvárnost, naopak, současně ale všechny komponenty drží hezky pevně pohromadě. „Dunění bubnů, ohnivé tance“? To je přesná citace.   

Že to Asgard dokáže vydatně rozpálit, dokazují songy jako U cíle (což je asi nejšlapavější pecka desky vůbec, v níže se perfektně potkalo tempo kytarových riffů s bubenickou prací virblu a šlapáků) anebo Založení říše či Pohár a meč. Jelikož se však rychlostní údery dost často prolínají s uvolněnějšími plochami, tak v Založení říše můžete slyšet rovněž nepřeslechnutelnou magickou mezihru, stejně jako výrazný orientální motiv ve Vzpomínce. Specifickými skladbami jsou akustická instrumentálka V popelu předků - která tvoří jakési intro k následné Vzpomínce - mysteriózní Mysterium zla a Stříbrná deska I., s nádherným majestátním, avšak zde i intimně křehkým hlasem Valterovým (jeho hostování vyšlo stejně dobře jako na asgardovském debutu Kletba krále Stacha, Big Bossův čistý hlas je velmi příjemným osvěžením celé placky) .  
     
Vždycky jsem tvrdil, že Asgard je silný zejména v monotematických projektech s nádechem historie, a Zlověstné časy to jen a jen potvrzují. Mira Horejsek udělal tentokrát výjimku, a rozhodl se nazpívat „cizí“ text. Monotematický opus o tajemném a osudově krutém hledání pravdy z pera Big Bossova se asi nedal odmítnout. Zřejmě byl pro Horejska velkou výzvou, protože předložená poezie, vlastně bez rýmů a pevně daného rytmu, se musela zpočátku jevit takřka nezhudebnitelnou, resp. nezpívatelnou; Horejsek si však poradil na výbornou. Koneckonců, frázování bylo vždycky jeho silnou stránkou, stejně jako skutečnost, že jeho growlu je rozumět snad každé slovo.

Při zhudebňování poetického příběhu navíc nutně muselo dojít oproti původní předloze k drobným úpravám textů, a tak máte možnost prostřednictvím bookletu, který je všechny obsahuje, sledovat jednotlivé rozdíly. Nejvýraznější moment je patrný zřejmě v úvodním Založení říše, kdy si lídr Asgardu „dovolil“ vypustit celý jeden verš („a jejich ženy přinášely nám svou oběť“), aniž by změnil smysl výpovědi. Nepůsobí to v žádném případě rušivě, ba naopak, celému projektu to dodává ještě mysterióznější náladu.

Skvělou náladu alba podporuje adekvátně výborný zvuk, no aby taky ne, když se mixu a masteringu ujal, obdobně jako na Stachovi, Petr Blackie Hošek. Tenhle syrový, ale přitom perfektně čitelný zvuk sedí k asgardovské muzice jak hrnec - víte na co.  Temné náladě projektu plně odpovídá též tmavé grafické zpracování 12-stránkového bookletu a zdařilé fotografie, kdy na té společné Mistr Pačess zaujal postoj tak nekompromisní, jako kdyby se právě chystal jít dát někomu pořádně „za vyučenou“ :-). 

Dalším kladem, tentokrát již nikoli hudebním, ale ekonomickým, je skutečnost, že CD stojí na koncertech pouhých 100 Kč, čímž se nám mimořádně kvalitní muzika a mimořádně nízká cena dostávají do poměru opravdu nevídaného. A tak kdo tuhle „modrou desku“ Asgardu ještě čirou náhodou nemá doma...to může být jedině člověk, kterého black metal vůbec neoslovuje. 

Zcela nepochybně se jedná o velmi důležitou desku roku 2010, a to nejen pro tuzemský black metal, ale pro celý český metal bez rozdílu. Asgard dokázal, že s ním musíme počítat, protože dokáže do našeho metalu přinést vynikající hudbu s českými texty, což je koncepce, která má svoji nespornou sílu a která, jak pevně věřím, nikdy nevymře.

A tak mi už jen na závěr dovolte „zneužít“ část posledního textu, Stříbrné desky II. Ne, nebojte, překvapivou pointu celého příběhu rozhodně neprozradím, jenom si dovolím špetku parafráze:

Jestli hledáš dobrou muziku, hledej ji tam, kde skutečně je. A víš, kde je? - Na desce Asgardu.