Recenze: TORTURA –Tophet /2021/ vlastní náklad
Už se nám z toho stává pěkný seriál –
„Tophet“ jest již třetím naším zastavením u božích muk jménem TORTURA. „Tophet“ je sice počtem (čtyři) skladeb EP, stopáž však téměř vydá na plnometrážní album. Něco málo přes dvacet minut skýtá dostatek prostoru na tunu sugestivní atmosféry, ale nebudeme jásat předčasně, páč by to potom byla suverénně nejkratší recenze, jaká se kdy na Metal-Line objevila. O toto prvenství věru nestojíme, tudíž se „Tophet“ podíváme na chrup do větších detailů.
Již předchozí „Psychopompos“ pro mě byl příjemným zážitkem a s „Tophet“ toto mé rozpoložení pokračuje. TORTURA, ačkoliv ani zčásti neopustila výraz známý z předchozích dvou alb, na „Tophet“ více vystavuje na odiv atmosférickou rovinu. Výrazně ubylo rychlých pasáží, EP se spíše odvaluje a přirozeně plyne. Rychlých temp se sice sem tam dočkáme, vyskytují se však v menší míře a málem není skladby, která by silněji vcelku dupla na plyn a ve zběsilém úprku setrvala, snad jen „Hinnom“, ve které se „úprky“ prosadí ve větší míře. Zbytek se tak nějak plouží a nechává temné nálady vyvěrat bez překážek na povrch. Předem upozorňuji, že EP ani omylem neuspává, jeho atmosféra je natolik silná, že problém se zíváním a těžkými víčky je jaksi eliminován. Úvodní „Moloch“ dává tušit, že je řada věcí jinak. Živelnost ustoupila atmosféře a temným náladám, TORTURA zní více filozoficky a variabilněji při zachování předchozí porce temnoty. S tou variabilitou se to má poněkud odlišněji, než bývá v pravém slova smyslu chápána. TORTURA je na „Tophet“ variabilnější co do spektra nálad, každá ze skladeb je hozená do odlišné atmosféry, nakonec velmi zajímavým zjištěním budiž pevná soudržnost celého EP, kdy kratší skladby ani v nejmenším netrčí z koncepce. Naopak dlouhatánské „Hinnom“ a „Úlitba“ mi během poslechu vůbec dlouhé ani příliš natažené nepřipadají. Jejich poutavá výstavba udrží pozornost i přes nadstandardní stopáž.
„Tophet“ bych pasoval na typický exemplář dokladující platnost rčení že méně někdy znamená více. Dvacet minut a kousek je přesně tak akorát, kdy všechny nápady fungují bez nežádoucího rozmělnění a ztráty koncentrace. Nepřetržité vnitřní napětí přetrvává neustále a já jsem nakonec i překvapen, že jsem na konci. Pokud jsem v recenzi na „Psychopompos“ plácal něco o vychytání blech, na „Tophet“ se již jedná o bleší genocidu a tento hmyz lze považovat za vyhynulý druh. Již vychválená atmosféra je naprosto uhrančivá, podpořená velmi povedených zvukem. Ten se sic nevymyká z black metalových zvyklostí, ovšem krásně zesiluje temnou emotivní rovinu „Tophet“, ve sluchátkách je to síla přesilná (berly mrazilky netřeba). Dovedu si vcelku představit, že vydat čtyři skladby pospolu jako EP byl jasný záměr. Tenhle materiál je na první kompletní poslech odlišný od toho, na co jsem byl navyklý od TORTURy slýchat posledních pár let. „Tophet“ můžeme vnímat v zásadě dvojím způsobem – jedná se o vydání skladeb, které se svým pojetím hodilo vydat separátně, případně jde o poodhalení dalšího směřování kapely směrem k atmosférickému vyznění. „Tophet“ je nadmíru povedené EP, které představuje kapelu zase v o kousek vyspělejší podobě a chytající velmi dobrou tvůrčí formu.
A největší sranda na tom je, že ani jedna varianta není blbá.
Medyed
Komentáře