Recenze: THE SPLIT – Reminiscences /2021/ Slovak Metal Army
THE SPLIT, relativně nový zjev na domácí scéně, zjevně říkají mantinely stylů velmi málo. V jejich hudbě lze vystopovat mnoho žánrových inspirací, které jsou přetaveny do originální formy a projevu. Podobné pocity povznesení jsem měl čtyři roky nazpátek při poslechu zatím posledního kusu FORGOTTEN SILENCE jménem „Kras“. Není to úplně náhoda (dověděl jsem se později) – THE SPLIT mají v podobě Zdeňka „Čepy“ Čepičky s FORGOTTEN SILENCE přímou personální vazbu, stejně tak s POSTCARDS FROM ARKHAM.
„Reminiscences“ nese stopy progresivních směrů devadesátých let, ovšem THE SPLIT s nimi zacházejí po svém způsobu. Takovou tu akademickou odtažitost nahradili osobnějším pojetím, výraznější syrovostí a širokým stylovým rozpětím a neméně tak silnou emoční stránkou včetně působivé atmosféry. Album startuje na progresivní poměry vcelku standardně, to ovšem dlouho netrvá. Co rozhodně nelze albu vyčítat je schématičnost. Každý skladba je v jádru o něčem jiném a o jiném druhu emocí, zajímavostí je fakt, že vokály jsou záležitostí hostů, nikdo z řadových členů kapely vokály nepřispěl, tedy alespoň to tom nemám povědomost. Startujeme razantně – „Ancestral Signs“ nasazuje pomyslnou laťku kvality velmi vysoko, hutné riffování vyvážené výrazným refrénem a dramatickým klávesovým pozadím ústí v úchvatné finále, a to se snažím příliš neuletět na příjemném adrenalinu. „Trapped“ bez pauzy navazuje, hraje si s lehčím výrazem a melancholičtějšími náladami. Když už mám pocit, že se na té vzdušné melancholii budu vznášet do posledního taktu, dochází ke zvratu k zemitějšímu projevu, jako by se během osmi minut pod povrchem hromadil tlak a nakonec vše vyletělo do luftu. Dvě dějství „Annual Rings“ – „Stardust“ a „Echoes“ obrací směr alba opačným směrem – jedná se o průzračné akustické kousky s čarokrásnou atmosférou. Lze namítat, že z koncepce alba poněkud trčí a tříští ho na kousky, já však jsem jiného názoru. Úvodní nátlak postupně slábne ve prospěch „kosmických“ nálad, ty albu nesmírně sluší a nehrozí, aby se tyto dvě polohy mezi sebou pohryzaly. Takto pokračuje i „November Days“, ovšem přidává zadumanější tón – osm a půl minuty podzimní melancholie, jak ten podzim a dušičkové počasí nemusím, tenhle listopad nemá slabých míst. Instrumentálka „Chain Reaction“ se vrací z kosmu zpět na povrch zemský, typicky progresivních přemetů a technických kotrmelců přibývá, do silácké exhibice na efekt to má pořád velmi daleko. Na závěr se jedná o výtečný kus a skvělé uzavření celé desky. Není to ale ještě úplně finito – na úplný závěr album obsahuje instrumentální verze prvních dvou skladeb – „Ancestral Signs“ a „Trapped“.
„Reminiscences“ je z jednoho úhlu pohledu typická progresivně metalová deska, obsahuje všechny atributy, na které je posluchač-progresivec navyklý a dají se předem očekávat. Přidaná hodnota se ve značném objemu skrývá v množství kvalitních nápadů a muzikantské hravosti, díky kterým dostalo „Reminiscences“ výrazný originální kabátek. THE SPLIT se nadmíru podařila minimálně jedna věc – udržet technickou komplikovanost a instrumentální vyspělost pod kontrolou ve prospěch skladeb jako takových. Běžný posluchač se při troše snahy neztrácí a akademik bude spokojen. Tedy doufám...nejsem akademik.
Medyed
instagram.com/thesplit_official/
Komentáře