Recenze: THE CROWN – Crown of Thorns /2024/ Metal Blade Records
Setkání s T
HE CROWN proběhlo v mém případě velmi pozdě, a to s předchozím albem „Royal Destroyer“. Setkání to bylo pozdní, ale o to intenzivní. S pocitem jako po nakládačce jsem byl pln očekávání, co bude následovat. První dojem mi evokoval, že se jedná o výběrovku – CROWN OF THORNS se totiž jmenovali THE CROWN v počáteční fázi kariéry. Ovšem žádná kompilačka se nekoná, nýbrž jedeme z kopce, ba co víc, THE CROWN ještě přiložili pod kotel.
Ne, nešlehl jsem žádnou veselou substanci a moje nadšení nepramení z přítomnosti syntetických stimulantů v krvi. „Crown of Thorns“ je neskutečně natlakovaná nahrávka, drtivě se hrnoucí kupředu. Za vším tím tlakem se ovšem skrývá to nejpodstatnější – kupa silných a čerstvých nápadů, činících k desky velmi poslechovou a pozitivně nakažlivou záležitost, ani se snad nechce věřit, že „Crown of Thorns“ nese pořadové číslo 12. Na soulad agrese a melodiky mají THE CROWN patent, o tom se léta nemusí vést spory, ve srovnání s některými se souputníků jsou stále hrubí a svým způsobem tradiční. V jejich případě nemám vůbec žádný problém, že se kapela prudce nevyvíjí a experimenty jsou sprosté slovo. Takto mám THE CROWN přesně tam, kde je chci mít a jak je mám rád. Originální poměr syrového thrashingu, melodického death metalu a punkové drzosti má neuvěřitelný šmrnc a strhující atmosféru, kdy nemáte potřebu řešit kdejaký detail. Stačí na sebe THE CROWN vypustit, nechat se okopávat za všech stran a s potěšením sledovat, jakým tempem postupuje dobíjení vnitřních baterek životodárnou energií. Hladovost a zápal čiší z každého tónu, riffu nebo úderu do bicích. Funguje to prakticky stejně, jako když si zavdáte sklínku dobrého moku a máte přirozenou touhu dát si okamžitě repete.
„Crown of Thorns“ funguje okamžitě, což skýtá nemalé riziko, že jak rychle nastoupí, tak rychle při prvním průvanu vyprchá. Ale tak tomu není ani náhodou, ta první prda mezi světla je jen úvodní oťukávání. Ten pravý sekec nastává až na několikátý poslech, až je posluchač patřičně „promasírován“ a ztratí ostražitost. Poté přichází drtivý útok a „Crown of Thorns“ účinkuje na plný výkon. Produkční a obsahová stránka jsou jako dvě strany téže mince, jedna patří ke druhé a navzájem se podporují. Slabou skladbu jsem nenašel, pravda, nic mě nenutí k tomu, abych sám sobě kazil vynikající dojem hledáním nepodstatných blech na takhle silném albu.
Medyed
facebook.com/thecrownofficial/
Komentáře