Recenze: STROMPTHA –Endura Pleniluniis /2020/ Satanath Records / Pest Records

Už jsme tu měli nahrávky z nejrůznějších částí zemské koule, ale Grónsko…nemusím moc lovit ve své chatrné paměti, Grónsko úplně jistě ještě ne a dovoluji si tvrdit, že zase dlouho na něj nedojde. Nepředpokládám totiž, že v Grónsku, jako v pro metal značně speciální destinaci, se bude krčit více než hafo metalových kapel, které nečekají na nic jiného než až si jich Medyed všimne – to asi takto nebude. Když už mám tu příležitost, doufal jsem v něco neobvyklého, ba i speciálního. STROMPTHA - nejedná se ani o regulérní kapelu, spíše jednočlenný projekt chlapíka, skrytým na pseudonymy „J“, resp. „Cardinal Doom“. „Endura Pleniluniis“ je, pokud pominu jedno EP a jedno splitko, druhým počinem pod hlavičkou STROMPTHA. „Endura Pleniluniis“ je speciální ještě minimálně ve dvou aspektech – album je značně neotřelým mixem atmosférického black metalu s doom metalem a dále je komplet celé otextováno ve francouzštině – mé očekávání je tudíž beze zbytku naplněno, STROMPTHA bude cokoliv jiného, jen ne šedá nevýrazná tuctovka.

Zádumčivost doom metalu a pochmurný chlad severu Evropy je prostoupen všemi šesti skladbami v celkové délce, zabírající hodinu hracího času. Melancholické náladotvorné plochy prolínají atmosférické black metalové pasáže, které se tam zpočátku ani moc nehodí. Ten počáteční klamný pocit však velmi rychle ustupuje do pozadí – ta temná tvář výrazu STROMPTHA velmi rychle získává na funkčnosti, a ničeho nic nevadí, že to není žádný vyleštěný „umělecký“ black, zde přetrvává ta původní syrovost a špinavost zvuku, na hony vzdálená digitální umělotině. Z „Endura Pleniluniis“ je doslova cítit chlad grónského ledovce, svištění větru a hučení vln severního Atlantiku. Sem by přehnaně vyčištěná produkce opravdu neměla co přinést, akorát tak zmatení a binec, celá ta úchvatná atmosféra alba by pak šla kam? Odpověď poručíka Hamáčka z filmu „Černí Baroni“ si dosaďte sami.

„Endura Pleniluniis“ je značně speciální, až okrajové album, které jistě mainstreamová rádia s největší mírou pravděpodobnosti točit v hlavním čase nebudou. Nacházíme se totiž v nižších patrech metalové scény, kam mnozí z vršku (nemyšleno nijak opovržlivě) příliš často nezavítají, je to osobitý svět nijak neoplývající touhou po velkém objemu světské slávy jako hnacím motoru vlastní existence. O to větší je však pravděpodobnost vzniku autentických a originálních nahrávek. Ty Vám sice nic zadarmo nedají, nemají potřebu jít posluchači naproti, ale pokud jiskra přeskočí, téměř vždy se jedná o nevšední zážitek. A Vy máte jednu jistotu – že Vám do tohoto setkání moc lidí kecat nebude, bude to osobní a skutečné, bez mediální masáže, protože tu cestu ke konkrétnímu podzemnímu klenotu jste si našli sami, takže se Vám tam nejspíš nikdo ometat nebude.

„Endura Pleniluniis“, to je poutavý výšlap na dlouhou vzdálenost nehostinně krásnou pustinou, žádný last-minute zážitkový pobyt, který s prstem v nose absolvuje každý a na konci vyfasuje na památku certifikát. Na konec „Endura Pleniluniis“ se rozhodně všichni nedoštrachají, ovšem Ti, kdo cíle dosáhnou, litovat nebudou a příští termín budou stát opět na startu. A jestli kecám, nechť mě kousne tuleň do…kotníku!!!

Medyed

facebook.com/stromptha/

bandcamp.com/album/sat283-stromptha-endura-pleniluniis