Recenze: STAROSLOVANSKÁ PITKA – Pivní vrh /2021/ vlastní vydání

Ještě předtím, než se pustím do pitevního procesu, je třeba zmínit jednu veledůležitou věc – STAROSLOVANSKÁ PITKA není jen tak ledajaká kapela a už vůbec nelze na tohle album nahlížet běžným způsobem. Tohle je naprosto jiný prostor a dimenze, kterou prostě všichni nepoberou. V Kopřivnici a v přilehlém okolí se asi kdysi něco „Cerdovi s Metůdem“ zcela nepovedlo a jejich šíření víry zjevně nedopadlo dle stanovených cílů. Obyvatelstvo přilehlých hvozdů si evidentně z této zahraniční delegace na prdel nekeclo a příchod soluňských atletů způsobil pořádný rachot málem až ke slezským hranicím. A přesně takový rachot se nachází na ploše třiceti minutách „Pivního Vrhu“.

„Pivní Vrch“, když by zůstalo jen u toho, je slušná taškařice a s odzbrojujícím nadhledem zahraná syrová a stylově nejednoznačná rubanice. STAROSLOVANSKÁ PITKA, to v kostce znamená punk srostlý s primitivním death metalem vybavený zvukem z kovošrotu (o křišťálové produkci si nechte raději nad ránem zdát) – tenhle zvuk mě poslední roky velmi baví, dost na tom má zásluhu řada švédských alb z devadesátých let a je to tam stále, jakmile kytara chytne rez, je to pro mě jako polití živou vodou. Potud jsem byl doma v „Pivním Vrhu“ v podstatě od začátku. Dále se však děje něco úplně jiného a pohybujeme se mimo známý mikrovesmír.

Může Vám to připadat neohrabané, nedodělané a vychrlené příliš živelně. Ono je to tak trochu asi pravda, na krásu a dokonalost se tady primárně nehraje, žádné komplikace nejsou na pořadu dne, jede se na hulváta přímočaře a na kost ohlodaný základ. S tímhle přístupem už nemáte moc možností, kam se vrtnout, je to strategie buď a nebo. Zůstává základní silný nápad a atmosféra skladby, pokud tam není ani to, jste nekompromisně v hajzlu – velmi tenká hrana, na které balancujete při stejné vzdálenosti majíce na dosah zkoncentrovanou duši muziky a stejně blízko je i grande průser. Nemám zcela logicky ani potuchy, zda je „Pivní Vrh“ výsledkem promyšleného záměru nebo STAROSLOVANSKÁ PITKA, respektive předmětné album je výsledkem spontánního jamování, na jehož konci je právě to, co na mě baflo. Přikláním se spíše ke kombinaci obojího, vyprávění spojující skladby do jednoho celku, navíc ještě jadrnou místní mluvou rozhodně nezní blbě, byť si tom leckteří mohou myslet svoje. Podobně tomu je i lyrikou, pojatá je rovněž regionálním jazykem, ta dovršuje svébytnou a roztomile neohrabanou tvář STAROSLOVANSKÉ PITKY (stále zastávám názor, že se jedná o naprostý záměr).

Mnozí jistě označí „Pivní Vrh“ za naprostý podprůměr a ztrátu času se jím vůbec blíže zabývat. Já rozhodně tak příkrý být nehodlám, dobře se bavím a narovinu si troufám říct, že téhle kulišárně rozumím. Slyším z toho značnou porci nadhledu a schopnosti nebrat se příliš vážně, což mi poslední dobou v těchto depresivních časech dosti schází. Prdel končí s dalším projektem, který kluci spáchali, ale o tom v dalším samostatném pokecu na téma SLZY MRTVÉHO SVĚTA.

Medyed

bandzone.cz/staroslovanskapitka

facebook.com/Staroslovanska.pitka