Recenze: STABBED – EP Irena /2020/ vlastní náklad
Zvláštní to název, že? Zvláštní, ale naprosto logický a mrazivý. Jméno patří Ir
eně Čubírkové, bestiální vražedkyni a jednu ze tří žen popravených po roce 1918. Nemá na svědomí nijak dlouhou řadu obětí, ale obě vraždy, které spáchala na manželovi a o třináct let později na druhovi, byly děsivě chladnokrevné a brutální. Irena prostě nebyla žádné béčko a není divu, že byla 28. září 1966 oběšena v areálu pankrácké věznice. Hrůzy zákoutí patologických myslí vrahů jsou silným námětem nejen pro filmaře, metalová muzika je pro tato témata jako stvořená. Kam se budou jejich příběhy ubírat, dali STABBED jasně znát na předchozím albu „In The Shadows“ (výslech Andreje Čikatila v rámci intra je pořádná síla, zvláště když víte, čí hlas to je), „Irena“ je koncepčním děsem, zabývajícím se reálnými událostmi z let 1951 – 1964, kdy Irena Čubírková brutálním způsobem dvakrát vyřešila své soukromé problémy. EP je kromě silného reálného námětu o to působivější, že je oproti předchozímu albu ve slovenštině, kdežto „In The Shadows“ bylo komplet v angličtině. Slovenština dodává EP svíravou srozumitelnost, hrůza příběhu je nejen díky děsuplné atmosféře téměř hmatatelná.
Příběh se neodvíjí chronologicky od začátku, nýbrž od momentu, kdy je nalezena hlava druha Ireny, Ambruze Ščepky. Poté se začíná rozplétat sled událostí, který vedl k této druhé vraždě (tělo Čubírková spálila v peci na chleba a popelem posypala cestu před domem). Hrubý a syrový death metal je ideální kulisou pro bezesporu hororový příběh, hudba ohlodaná až na samotnou podstatu několika zemitých a řádně podladěných riffů. Titulní „Irena“ proniká do Ireniny chladné a bezcitné mysli, navenek nijak nápadná žena, uvnitř chladnokrevná a všehoschopná bestie, s talentem manipulovat svým okolím. Pomalé valivé tempo, řezající riffy a chorobný vokál se procházejí nitrem vražedkyně, náznak zahlédnutých myšlenek způsobuje mrazení v zátylku, chladný kalkul a krajní řešení bez výčitek svědomí. „Raz, Dva, Tri, Zomri!“ – první díl hororu začíná, manžel se domákl poměru Ireny se sousedem, ten ještě navíc se svou chotí Ireně pomáhá při třetím a konečném pokusu sprovodit nechtěného manžela ze světa – pokusy o otravu a oběšení v lese nevyšly. Třetí pokus vyšel, zamaskován jako nešťastná náhoda. O to více odstrašující a zarážející je fakt, že se Ireně podařilo zmanipulovat i milencovu manželku, kterou přiměla k asistenci při vraždě. Dlouho se nic nedělo, až do roku 1964, čímž se dějová linie obloukem vrací k první skladbě. Dramatická struktura skladby plně souzní s hrůzným textem, krátká punková stopáž naprosto stačí, aby všechnu tu hrůzu vychrlila na povrch. „Na Konci Septembra“ – pod tíhou důkazů vychází najevo i druhá vražda a Irena je jednoznačně odsouzena v trestu smrti. Formální žádost o milost je zamítnuta a „na konci septembra“ je Irena oběšena. Nálada skladby se drží tématu – ponurost by se dala krájet na kolečka. Síla příběhu, přenesená do death metalu, je nepochybná. Zhudebněný horor, umocněný reálnými událostmi, potvrzuje mimo jiné jednu děsivou skutečnost. Nejděsivější horory se nedějí v myslích scénáristů, ale v hlavách reálných lidí a ve světe kolem nás. „Irena“ je toho učebnicovým příkladem.
Medyed
Komentáře