Recenze: SOILWORK - Övergivenheten /2022/ Nuclear Blast
Se SOILWORK
jsem ztratil kontakt před cca deseti lety, kdy mě naposledy bavilo album „The Panic Broadcast“ a další dvě alba jsem už vůbec neslyšel. Zbystřil jsem ve chvíli, kdy jsem zaslechl nadšené ohlasy na aktuální nahrávku. Začal ve mně hlodat červík, že by ta pauza mohla skončit a SOILWORK by zase u Medyeda mohli znovu bodovat. No co to budu okecávat, je to jinačí…
…na ostré schéma mých srdcových alba „A Predator´s Portrait“, „Natural Born Chaos“ a „Fibure Numer Five“ již můžu jen s láskou vzpomínat, dnešní SOILWORK jsou vzdušní až písničkoví, slovu „vyměklí“ se záměrně vyhnu, protože to není pravda. Jsou pestřejší, umělecky větší a co hlavně - řekl bych i lepší. Současná fazóna SOILWORK mi k nim pasuje daleko přirozeněji než sevřená, s metalcorem koketující podoba, když jsem je s klidným srdcem opustil. Zpětně hodnoceno to tolik průserové období rozhodně nebylo, ale tehdy jsem měl metalcoru tak akorát a SOILWORK se s tím nechutenstvím prostě svezli. Je mi naprosto jasné, že do téhle podoby se SOILWORK nedostali lusknutím prstů a předcházel ji postupný vývoj, který mi stačil během deseti let uniknout. „Övergivenheten“ obsahuje řadu prvků včetně až AOR melodií, dovedně propojených s původním drsným stylem. Propojení je natolik organické, že mi současní SOILWORK nepřipadají ničím nepatřiční, poměrně dlouhé album je po okraj plné skvělých instrumentálních výkonů a především invence…a ve mně hlodá tušení, že tomu s tímto albem nebude zdaleka konec. Z tohoto alba totiž čiší kreativita, nemající konec s posledním taktem, je to takový skvělý náčrt, nekončící proces, naznačující směr, kam by se SOILWORK mohli v blízké budoucnosti ubírat. Upřímně bych si přál, aby SOILWORK udrželi právě tuto kreativní linii, což se asi dá podle posledních dvou alb možná i předpokládat, byť z mé strany je to odhad velmi mlhavý, vzhledem k velké posluchačské díře, kterou jsem si vlastním rozhodnutím vykopal. Velmi sympatický budiž fakt, že se SOILWORK nezměnili k nepoznání, z „Övergivenheten“ stále slyším typický rukopis jako na výše zmíněných albech, za tu dobu SOILWORK pokročili o řádný kus kupředu a absorbovali řadu vlivů, především z progresivního spektra. Díky tomu jsou takoví vznešení a seriózní, aniž by se z nich stali nudní suchaři.
„Övergivenheten“ je na více, než hodinové ploše (pořádná porce, ovšem reálně dlouhý hrací čas není v žádném případě otravný - „no fillers, just killers“) rozkročeno mezi náladovou písničkovou formou, progresivním směřováním a agresivním výrazem. Všechny tři roviny do sebe skvěle a především funkčně zapadají a tvoří barevný, vpravdě vzrušující příběh, který neustále roste s každým poslechem. Nemá příliš význam zdůrazňovat jednotlivé skladby, „Övergivenheten“ nejlépe funguje vcelku jako hodina do detailu promakané, poutavé duševní potravy, rozmáchlé do maximální šíře výrazu i obsahu. SOILWORK se stávají (a dost možná se už stali) posluchačsky přístupnější kapelou, která nerezignovala na vlastní minulost a vyvíjí se velmi zajímavým směrem, aniž by si sami sobě podřízla vlastní větev a dostali se do neřízeného pádu. Rozhodně jsem velmi mile překvapen a potěšen.
Medyed
Komentáře