Recenze: Skinlepsy - Dissolved (2017)

Již od pozdně dětských let mi více, než málo šmakovalo rozhraní thrash a death metalu, takový zbrutálnělý styl SLAYER směrem ke staré škole death metalu. Není proto od věci hnedle úvodem vyzdvihnout klenoty pocházející z jižní polokoule nesoucí dnes již legendární patent zvoucí se SEPULTURA, jejichž zásadní záseky jsem hltal v přímém přenosu. Brazílie není ovšem jen jedno výrazné stylotvorné jméno. Tamní scéna je mnohem pestřejší a bohatší, a důkazem tohoto mého tvrzení budiž tříčlenná (magické číslo) banda SKINLEPSY, která hrne právě tuto mou oblíbenou metalovou mutaci, byť je ostřejší, naježenější svými ostny do všech světových stran a hrubější v porovnání s výše uvedenou legendou. Společného ve finále mnoho nenajdeme, SKINLEPSY si razí vlastní tunel za pomoci vyzkoušeného nářadí, kdy dojde i na decentní melodiku, blížící se US a na druhou stranu i evropské thrashové formulce, zhrublých do death metalového výrazu. Jako bych otevřel branku na starý hřbitov, kam už dávno nikdo nechodí udržovat hroby, zapalovat svíčky a celou plochu pohlcuje okolní vegetace a v noci mají duchové pohodu klídek na partičku ferbla v márnici a vzpomínky na staré zašlé časy. Krom současných zvukových možností je v případě SKINLEPSY téměř vše sympaticky při starém při zachování všech atributů, které tento běs nutně potřebuje, aby bez zádrhele rozséval zmar a zkázu. SKINLEPSY ctí klasiku metalového extrému, mají ji v krvi a lze jim bezpochyby věřit každý tón, výkřik i úder do bicích. Tuhle kapelu si všem starým a prověřeným postupům s jinými souputníky, věrnými starému poctivému řemeslu jen tak snadno nespletete, nejedná se o žádné čerstvé nerozkoukané usmrkance, kterým schází vlastní náhled na to, co produkují. SKINLEPSY mají mezi hrazením úzkého hřiště s přehledem vytvořený vlastní grif a fortel, který se rozvíjí ku prospěchu posluchače výrazněji ruku v ruce s několikerým protočením alba v přehrávači. Stačí juknout na povedený obal „Dissolved“, a i metalovému „nýmandovi“ musí být jasno, že na chlastačku party hormony poplašených puberťáků tenhle kus opravdu nebude vhodným matrošem. Ten obrázek v plné míře předznamenává a vystihuje všechny temné stránky, oheň a sílu pekelnou, mrtvolný odér, drtící a strhující energii. Valivé pasáže nebo ostré rychlé výpady, obojí je nacpáno po kraj energií, jejíž síla nedovolí byť na moment zapochybovat o míře originality, o možné absenci experimentálních tendencí, o stoleté nemodernosti obsahu alba a o nemožnosti zastínit léty otestované klenoty. O tom to vážení přátelé není a jistě nebude. SKINLEPSY si na tohle ani náznakem nehrají, s maximem zápalu pro svou věc stvořili nebezpečnou hydru s deseti hlavami (těmi hlavami míním deset skladeb :) ), která i když monstrum pamatující mrtvé moře jako ještě hodně marodné, dokáže rozsévat smrt a krev a stahovat nebohé nešťastníky do temných hlubin stejně efektivně jako před dávnými časy. 

„Dissolved“ není a ani nebude skloňováno jako přelomové a inspirativní album, jeho neoddiskutovatelná kvalita tkví v něčem úplně jiném. Jedná se o bezpochyby reprezentativní ukázku hrubého thrash metalu s nemalou příměsí kovu smrti, dotaženou do strhujícího a energií překypujícího finálního provedení. SKINLEPSY se s „Dissolved“ vytáhli jako staří mazáci a mají se opravdu čím pochlubit. Mě tahle schůzka se smrtí v drtičce na kosti, případně ve štěpkovači na větve náramně baví a příště třeba vyzkoušíme pro změnu výrobu masokostné moučky v kafilérce.

Medyed

skinlepsy2.bandcamp.com
facebook.com/Skinlepsy/