Recenze: SINISTER DOWNFALL – A Dark Shining Light /2020/ Funere / Weird Truth Production
Tento německý one-man band je bez vzletných slov a hubatýc
h prohlášení bezesporu výjimečným zjevem na doom scéně. Eugen Kohl, ústřední postava SINISTER DOWNFALL, figuruje v mnoha dalších projektech – mimo jiné v DONARHALL, NECROCHAOS a NIHILISTICON. Vybavena svíravým a brutálním zvukem (ten nemá daleko ke švédské death metalové škole, mám – to takto nazvat), záhrobním vokálem a mrazivě pochmurnou náladou, má v základu naprosto vše, s čím se dá obstojně operovat, abychom na konci dostali solidní kus funerálního doom metalu. SINISTER DOWNFALL dovedou s temnými emocemi jaksepatří pracovat, úvodní a zároveň titulní věc, předlouhá a pochmurná, neposkytuje pražádný prostor pro falešný optimismus. Ztěžka se převaluje jako mlhy na blaty za studeného svitu měsíce, zpočátku s pocitem jednoho nekonečného motivu, smrtelné mantry vysávající poslední stopy života do temné hlubiny. Při pozornějším poslechu vyplouvají na povrch pestřejší momenty, kdy ona dlouhá stopáž skladbě vůbec neškodí a nechává všechen ten zmar a beznaděj působit s plnou intenzitou. Kdo by si snad myslel, že s dalším kusem „Shape In The Mist“ se hustota prožitku zmaru a beznaděje aspoň trochu rozplyne, je vedle jak jen to je možné. Atmosféra svou podmanivostí jde snad ještě o špetku dál, více místa dostávají atmosférické pasáže, které v kontrastu s hutným zvukem a skvělou kytarou (kytary na vrstvené přes sebe mají úžasnou sílu, stačí náležitě otevřít sluchové orgány a nelze to neslyšet!!!) vytvářejí velmi poutavý, ač beznadějný příběh. „Reach For The Dead“ má v rámci absolutní žánrové pomalosti ještě temnější odér a i minimalističtější strukturu. O to silněji působí pohřební emoce a pochmurná atmosféra, která mě k sobě do bezprostřední blízkosti vtáhla již počas první skladby. Jako bych trávil noc v márnici za úplňku, akorát že se nějak nezalykám strachy, tahle blízkost konce mě nějakým mě neznámým způsobem velmi baví, ani mě neděsí ten zatuchlý pach nevětrané místnosti, jen se nechávám unášet temným proudem za asistence zastřeného chropotu, vokálu, který je sice do tónů hluboce ponořen, ale skvěle do této nihilistické a pozitivních emocí prosté hudby pasuje. „Bury You Thoughts“ začíná temnými tóny klavíru, kytara se zlehka a plíživě přidává, aby stejně plíživě zesilovala – až do své mocné síly, která albu celý hrací čas parádně sedne. Ke slovu znovu přicházejí melancholické atmosféričtější pasáže a klavír, na který snad hraje osobně sama Smrt. „Behold Darkness“ Konec plyne stejným tempem, po stejné cestě, vedoucí ke krematoriu. Jeden podstatný rozdíl tu přece jenom je – objevuje se sekaný riff, dříve naprosto neslyšený (v takto pomalém tempu je hůře postřehnutelný, nicméně to je výrazný zpestřující prvek v kontrastu s temnými a těžkými akordy, ke kterým skladba stejně sklouzne, a je to tak naprosto správně.
SINISTER DOWNFALL, to je luxusní a bombastický doom metal se zvukem, za který by se nemusela schovávat za rohem ani leckterá death metalová banda. K bombastickému doom metalu patří i bombastická a náležitě silná atmosféra - „A Dark Shining Light“ je album, které by se silnou atmosférou mohlo soutěžit o soundtrack ke konci světa.
Medyed
https://www.metal-archives.com/bands/Sinister_Downfall
Komentáře