Recenze: SEZARBIL - Jizva války /2022/ vlastní vydání

Nesporný pojem a kult, to lze bez přehánění říci o SEZARBIL. Pevná součást našeho metalového undergroundu se na dlouhý čas odmlčela, předchozí album „Dark God“ vyšlo roku 2009 a, přiznám se upřímně, byl jsem velmi mile překvapen zprávou o chystané novince. Podle avizovaných informací před vydáním byla má očekávání nemalá Po třinácti letech vše nasvědčovalo tomu, že se SEZARBIL  vrací ve vskutku zabijácké formě.

„Jizva války“, což asi nikdo nečekal ani v nejdivočejších snech, zůstává typickou ukázkou hrubého black metalu bez naroubovaných estetických apendixů. Kde ovšem SEZARBIL doslova prudce poskočili kupředu, je zvuk a produkce. „Jizva války“ je zvukově ošetřena naprosto luxusně, přičemž nedošlo (naštěstí) k umrtvení ducha desky, jak s oblibou říkám, vnitřního démona. „Jizva války“ má naopak díky vynikajícímu zvuku  neskutečný zabijácký potenciál, a to předesílám (dostaneme se k tomu vzápětí) že se nejedná o nějaký hyperbestiální výplach po vzoru „Panzer Division Marduk“ a jemu podobných. Zdařilé zvukové a produkční ošetření by nám ovšem bylo prdlajs platné, pokud by „Jizva války“ neosahovala nějaké ty skladby v pravém slova smyslu.

Devět chmurných zastavení na cestě k definitivnímu prokletí  včetně působivého intra „Vae Victis“ svou atmosférou a především pojetím odkazuje na black metal severského střihu, přesněji jeho švédskou variantu. Ovšem nelze o SEZARBIL tvrdit, a ani o dalších tuzemských hordách, že by recyklovaly osvědčený mustr, chápu to spíše jako výchozí pozici zpřed téměř třiceti let a jako zdroj prvotní inspirace (a i to bych nebral úplně na sto procent). „Jizva války“, to je především na poměry žánru osobitý kus hrubého a nečesaného hudebního násilí prezentovaného stylem zkušeného praktika černé magie. Pojmy jako svěžest a lehkost zde málem nemají místo, ale vzhledem k síle a magii obsahu se jim nebráním, protože v kontrastu s častou těžkopádností a nevyužitím veškerého ničivého arzenálu to zas tak nepatřičně nevypadá. „Jizva války“ totiž kuchá, seká a decimuje s odzbrojující lehkostí, jako by to bylo něco naprosto běžného. Jelikož SEZARBIL, jak už jsem zmínil, pouze bezhlavě nesekají hlava nehlava a dávají značný prostor pro rozvinutí temných nálad, podařilo se jim „Jizvy války“ mimo jiné stvořit sofistikované a rafinovaného zabijáka, kdy oběť v blažené nevědomosti do osudového okamžiku netuší, že se zanedlouho stane potravou. O to silnější je pak finální dojem, jakmile začínám album vnímat jako celek a přestávám řešit jednotlivé skladby jednu po druhé. Skladby spolu totiž těsně souvisí, sice pouze svou atmosférou, ale to bohatě stačí k tomu, aby „Jizva války“ byla takřka prostá jakéhokoliv rozkouskování.

Nehodlám jakkoliv album pitvat skladbu po skladbě, držím se pocitů, které ve mně „Jizva války“ vzbuzuje. „Jizva války“ toť soudržný, temnou energií nadupaný celek, hrubou a přesto skvěle propracovanou black metalovou desku se vším nezbytným, co si pod pojmem black metal osobně představuji. SEZARBIL s konečnou platností potvrdili kultovní status a nebál bych se tvrdit, že se jim podařilo překročit vlastní stín.

Medyed

sezarbil.cz/

facebook.com/sezarbilofficial/

bandzone.cz/sezarbil

sparkshop.cz/sezarbil-jizva-valky-cd/