Recenze: SENSE OF FEAR – As The Ages Passing By /2018/ Rockshots Records

Při vyslovení slova „Řecko“, opomeneme-li kuchyni, moře a staré řecké báje a soustředíme se na melodický metal, mi skoro automaticky naskakuje jedno jméno – FIREWIND. Že tito nebudou ve své domovině osamoceni, se dalo brát jako téměř stoprocentní jistota. SENSE OF FEAR, ač kapela mě doposud absolutně neznámá, není v žádném případě nějaké vyjukané metalové nedochůdče. Tušení, že SENSE OF FEAR budou další šedou myší v zástupu uhlazených power kapel, se k mému potěšení ukázalo jako klamné, byť grafika obalu (mimochodem velmi vydařená) k těmto myšlenkovým pochodům může svádět. SENSE OF FEAR si slovo „power“ vyložili doslovně a té síly si užijeme dost a dost. SENSE OF FEAR zní důrazně a ostře, po leštění do křišťálového lesku a bombastické produkci se slehla zem. Rovněž zapomeňte na symfoňák a klávesy, SENSE OF FEAR razí úspornější strategii, ke které si vystačí s dvěma kytarami a pořádnou rytmikou.

SENSE OF FEAR jsou od prvního taktu mimo vší pochybnost citelně tvrdší a důraznější svých věhlasných krajanů. Zvuk by pohodlně pasoval k leckteré thrash metalové smečce, výstavba skladeb pro změnu odkazuje na plnokrevný a syrový hard´n´heavy. Státi takto na pomezí krom jiného teoreticky zaručuje dostatečnou pestrost projevu, nejste tolik svázáni se jednou linií a je možnost sáhnout si do více špajzek najednou. Pak už „jen“ z tohoto počtu surovin ukout životaschopný a funkční celek, to už je poněkud krkolomnější záležitost a vyžaduje to přec nemalou dávku vlastního talentu a instrumentální zručnosti, jinak Vám nepomůže ani kouzelná babička a modrý pramen dohromady. Ani jedno z tohoto SENSE OF FEAR netřeba – „As The Ages Passing By“ od začátku spustí slušný metalový výplach, který bez okolků sází ihned trumfy na stůl, jen mám trochu obavy aby ostrá munice záhy nedošla a nezbyly jen slepé patrony. „Molten Core“ nemá k thrash metalu daleko, vedle vynikajícího riffování a nápadité struktury dochází i na příjemné melodie. To „Slaughter Of Innocence“ více čerpá s klasiky let osmdesátých, kdy kapela více přibrousila ostří zvuku. Pomalejší „Black Hole“, napěchovaná temnější atmosférou, zlehýnka připomíná odkaz fenomenálních NEVERMORE, k čemuž svádí variabilní vokál – šepotem počínaje a naléhavým tónem konče. V závěru skladba přidává na tempu a graduje do dramatičtějšího finále. „Agent Of Steel“ jako klasický dusot ve středním tempu s neméně klasickým zpěvným refrénem to umě projet prostě nemůže. Klasickou šablonu SENSE OF FEAR uchopili s respektem a s poměrně značnou originalitou. Kapela se nebojí ani balad – nekýčovitá „The Song Of Nightingale“ přes svoji chytlavost nepadá do přílišného patosu a sladké vaty, takové balady bych i vcelku mohl. „Torture Of Mind“ přes thrashový úvod (vyjímal by se i u KREATOR) plynule jede v jednotném základním motivu, na který jsou postupně navěšovány dílčí nápadité drobné parádičky. Mé obavy z prázdných zásobníků se rozplývají, výrazné nápady zabalené do originálního rukopisu nedocházejí a mám dojem, že tendence přidávat na důrazu směrem k závěru alba je více než zjevná. „Lord Of The World“ je již šlapavá silová a šťavnatá thrashovka, včetně hulákaných vokálů v refrénu, SENSE OF FEAR velice tahle poloha sluší. „Unbreached Walls“ opět popouští vrch melodičtějším elementům, ovšem jen krapítek v melodiích. Důraz a nutnost projevu zůstává v plném objemu, pospolu s emotivním zpěvem je výsledek více než uspokojivý. „Sense Of Fear“ znovu nechává klasický metal trochu si orazit, zde se cení zuby!!! Chutný středně pomalý thrashing (ten syrový úvod je vážně bomba!!!), melancholické baladické intermezzo a jede se dál a slušně pod tlakem. „As the Ages Passing By... Time Still Runs Against Us“ je svou podstatou klasický melodický metal a výrazným refrénem a tím bych mohl s popisem skončit. Ale nebyli by to OF FEAR, a by to opět nebylo trochu jinak. Skladba nemá tu hyperpozitivní atmosféru, ze které se mi mnohokrát tvořila alergická vyrážka. Přitom ze skladby stále dýchá ten syrový duch starého metalu, který ostrý zvuk a sugestivní zpěv „pouze“ zesiluje.

Mám rád tato první setkání metalového druhu, kdy se mi od kapely, o které jsem neměl ani základní povědomí, dostane rány mezi oči a rázně si řekne o moji pozornost. „As the Ages Passing By“ není žádná druhořadá šmudla krčící se v koutě, nesměle šeptající „Haló, tady jsem, nechcete si mě někdo poslechnout?“. Tohle album má energie na rozdávání, nápaditosti a hravosti množství značné, a co vlastního názoru na muziku a originální tváře – překvapivé a hodné pozornosti!!!

Medyed

facebook.com/senseoffearband/
senseoffear.bandcamp.com/