Recenze: ROLO TOMASSI - Where Myth Becomes Memory /2022/ MNRK Heavy
Žádná novinka,
album je venku už něco málo přes rok. Smyslem mých recenzí ale nikdy nebylo vám servírovat pouze aktuální novinky. To, že se ke mně tahle paráda dostala poměrně pozdě, bych nepovažoval za důvod o ní nenapsat ani písmenko. Šestá deska těchto styly nespoutaných Angličanů je totiž jednou z vůbec nejzajímavějších rockových, metalových, metalcorových a kdovíjakých dalších desek loňského roku. Proto jsem si řekl, že když už jsem se pustil do ZEAL & ARDOR a WIEGEDOOD, je málem mou morální povinností uzavřít kruh a popřát sluchu i tomuto albu. Je v tom možná trocha masochismu vůči sobě samému, pouštím se potřetí bez kompasu na pro mě málo zmapované území, zvědavost je ale silnější.
Není to jednoduché pro na klasickém metalu vyrostlého jedince doposlouchat „Where Myth Becomes Memory“ na jeden zátah. Podařilo se mi to až na třetí pokus, přitom už od začátku mi bylo jasné, že tohle určitě není obyčejné album. Jeho atmosféra je naprosto uhrančivá, jen poněkud déle trvalo mé naladění na společnou frekvenci. Nejsložitější bylo vstřebat kontrast mezi křehkými, snivými pasážemi a nervními, drsnými momenty na pomezí metalcoru a post-metalu. Jakmile jsem pobral hudební jazyk ROLO TOMASSI, byl jsem beze zbytku pohlcen. Nechutenství jako mávnutím kouzelného proutku zmizelo v nicotě, album rázem dostalo zprvu netušenou barevnost. Jasné barvy střídají šedé až černé odstíny, melancholie se propadá do zmaru a zase zpět. Nekonečný koloběh záblesků světla a pádů do temnot, je to zřírající a neveselé, ale přesto jedním dechem přitažlivé a fascinující. Vokální čarování Evy Spence od čistého éterického zpěvu po svíravý vřískot dotváří spektrum všech nálad, které „Where Myth Becomes Memory“ obsahuje, a že jich je. „Where Myth Becomes Memory“ je jako jízda na horské dráze, jakmile se dostanu do stavu klidu a nicneřešení, přijde bouře a mohutná hluková stěna, která mě srazí na dno. Pořád se však nad skladbami vznáší opar pozitivní energie, ač to zní schizofrenně a možná až protichůdně, vězte že ROLO TOMASSI prostě takoví jsou.
Navzdory těmto dvěma extrémům není „Where Myth Becomes Memory“ nesourodá směs. Spíše, než kolekci deseti skladeb ho vnímám jako souvislý příběh, kdy jedno systematicky navazuje na druhé a v plné síle působí jako celek. Dostal jsem se mimo dohled své komfortní zóny a nejsem vůbec ve stresu ze zcela odlišného prostředí. Akorát jsem měl ze začátku trochu problém se s místními domluvit, během krátké chvíle jazyková bariéra padla a já zjistil, že domorodci jsou milí a pohostinní. Je to sic trochu rázovitý lid, ale to si jistě i oni myslí o mě.
Medyed
facebook.com/rolotomassiofficial/
instagram.com/rolotomassiband/
Komentáře