Recenze: RIVERSIDE – ID.Entity /2023/ InsideOut
Další doklad 
mých mezer ve znalostech. Bezmála dvacet let (rok vydání prvního alba „ Out Of Myself“) mi existence polských progresivistů RIVERSIDE totálně unikala. Trvalo to, ale nakonec jsem o ně mimoděk zavadil a vypadá to, že to je zajiskření na první poslech. Odkaz YES nebo i TOTO snad ani nemohl dostat lepší pokračovatele, spolu s výrazným otiskem klasického hard rocku a stopou progresivního metalu současnosti. RIVERSIDE se daří s grácií opanovat velmi široké území a je to zážitek, ke kterému nedochází zas tak často.
„ID.Entity“ je díky stylovému rozběhu velmi pestrá a kolekce, bohatá na nejrůznější odstíny atmosféry a především variabilní výstavbu skladeb. Úvodní „Friend Or Foe?“ se nese ve vzdušném oparu ve stylu progresivního rocku osmdesátých let se zřetelnými vlivy dobového popu. Zřetelně si vzpomínám na jedno album YES (název si po těch letech nevybavuji, bylo mi prosím třináct), které mi doslova učarovalo. Přes hitové ambice skladba nezní komerčně, je to příkladná ukázka elegance, ani by mi nevadilo, kdyby takto znělo celé album. „Landmine Blast“ na první výhybce mění směr k těžším náladám a komplikovanějším kompozicím. Dochází i na dechy („Big Tech Brother“) – zde se mi na chvíli připomíná nesmrtelná „Nová syntéza“ od BLUE EFFECTu – a na hammondky. Ten pocit pohlcení znám velice důvěrně, nevnímám jednotlivé skladby, pouze probíhající barvy a nálady kolem sebe. Jako bych nasedl do vozíku ve strašidelném zámku, ten ale odbočí úplně jiným směrem a veze mě skrytým paralelním a pestrobarevným světem, který je ostatním bezpečně skryt. Není to vždy o krajině zalité sluncem, často je i pořádně pošmourno a mlha, že i ptáci chodí pěšky. Křehčí polohy střídají ty důraznější a vlastně každá ze skladeb má svůj unikátní poměr barev, dramatu a emocí.
Má to své výhody, že jsem RIVERSIDE objevil až teď. Nemám vazbu na předchozích sedm alb bez potřeby srovnávat, co je lepší a co horší. Mám ale neodbytný pocit, že RIVERSIDE nemají nic, o čem by se dalo říci, že je průměrné a už vůbec ne slabé. „ID.Entity“ hovoří velmi svébytným a velmi sofistikovaným hudebním jazykem, aniž by bylo nadměrně složité na pochopení i ze strany posluchačů, kteří nejsou zrovna kovanými progresivci. Vlastně si ani nevzpomínám, kdy na mě nějaké album právě tohoto ražení začalo v plné síle působit takhle rychle a stejně rychle nevyšumělo do prázdna. „ID.Entity“ mi rotuje v přehrávači již více než dva měsíce a rozhodně nemám pocit, že by mělo v brzké době zapadnout prachem. Stále nacházím předtím neslyšené souvislosti a jemné odstíny, které mi stále zvládaly unikat. A právě o tomhle jsou pro mě progresivní alba – o trvanlivosti a objevování v delším časovém horizontu.
„ID.Entity“ může na někoho působit jako až příliš usedle, bez naježených ostnů a vyceněných zubů. Nejsou ale třeba, tahle deska je o něčem úplně jiném. Potkávám se s tímto pojetím rockové progrese právě v momentě, kdy potřebuji právě o všelikého rambajzu nějakou dobu oraz a nechat se jen obyčejně unášet bez potřeby energetických koncentrátů a dějových zkratek.
Medyed
instagram.com/riversideband.pl/
Komentáře