Recenze: Rimortis - Ozvěny Minulosti (2017)
V táboře RIMORTIS se toho od minulého alba „Peklo, co říká si Svět“ událo mnohé. Předně se hnedle dvakrát během pěti let obměnila sestava, a především ta v pořadí druhá obměna by se dala nazvat téměř totální repasí. Z předchozí sestavy zbyl krom kapelníka a baskytaristy v jedné osobě Vaška Mrzeny pouze klávesák Jirka Vrba, což je nezáviděníhodná situace, kterou se naštěstí podařilo překonat. Změna nejvýraznější, nebo spíše nejslyšitelnější, je nový frontman – post z nejožehavějších. Láďa Spilka je bez debat osobnost, s výrazem, který co se barvy hlasu týče, mírně evokuje Honzu Toužimského. Oproti svému předchůdci Milanovi Hloucalovi je to změna z nejvýraznějších, nebojím se použít přirovnání osobnost za osobnost, kdy mnozí si budou chvíli zvykat na odlišný Láďův zpěv. Nehodlám se pouštět, který z nich je tzv. „lepší“, těchto diskuzí proběhne jistě bezpočet a já se jich záměrně neúčastním, stejně jako tomu bylo mnohokrát předtím v případě jiných kapel a jejich personálních změn. Klávesy Jirky Vrby se vlastně na studiové nahrávce RIMORTIS také objevují poprvé, mají sice ve stylu kapely své jasně definované místo, což ovšem nebrání Jirkovi vyřádit se dosyta a nejen v jeho případě platí, že když dva dělají totéž, není to totéž. Novic na postu kytary Martin Čermák svému mládí navzdory tempo neztrácí, po shlédnutí dvou živých vystoupení aktuální squadry v kombinaci v několikerým poslechem „Ozvěn minulosti“ v podstatě dokola nutno s upokojením konstatovat, kterak Martin (samozřejmě nejen on) svou hrou typický styl RIMORTIS obohatil a pozitivně „nakopl“. U toho pomyslného nákopu ještě na momentík zůstaneme – dostáváme se na bubenický post, který obsadil další dorostenec, zvaný Vojta Zapadlo. Rytmika rozhodně neutrpěla, ba co více, zavázat mi kukadla, abych neviděl na pódium, mé receptory by významnější výkyv směrem dolů, v žádném případě nepozorují. Mnohem zajímavěji vychází celkový výsledek spojení jádra s nově příchozími. Co mě hned na první zásah velmi výrazně praštilo do uší, byl ostřejší zvuk – kytara je nabroušenější a je více v popředí. Zvuk se vůbec vyvedl, vedle kytary jsou klávesové party „posazeny“ na rovnocenný post a ani omylem neplní úlohu výplně. Zvukově jsou „Ozvěny minulosti“ přesně podle mého náhledu na zvuk alba tohoto ražení – vyvážené, hutné a vzdušné zároveň, s vydatnou dávkou energie jako nedílnou součástí.
Krátce se zastavím u grafiky, při letmém pohledu by se mohl motiv obalu zdát takový chudý a strohý, ale není tomu tak. Stačí trochu pozornosti a na okamžik se zakoukat, a promakanost ústředního motivu se lehce vyloupne, grafika opět naprosto jiná, ale opět skvěle padnoucí k náladě alba, čímž se plynule dostáváme k vlastní hudební náplni. RIMORTIS jsou natolik typičtí, že si je rozhodně nespletete ani na novince. Výše uvedené pořekadlo o těch dvou, co dělali totéž, se nám na tomto místě objevuje znovu. Na jednu stranu typické album RIMORTIS, na tu druhou snad ani není realizovatelné znít naprosto shodně, pokud naklušou nové tři pětiny kapely včetně zpěváka. Co novince přetrvává, je cit pro kvalitní melodii, ať už se objevuje v rychlé speedové jízdě, nebo ve středním tempu dusající power metalovou záležitost, obojí pojetí má typickou elegantní gradaci a vznešený šmrnc, který mě velmi bavil již od „Stínu křídel“. „Ozvěny minulosti“ jsou prozatím dost možná nejhitovějším albem, kdy hitovost nelze rozhodně chápat v jejím odvráceném smyslu. Zajisté jste si všimli, že jsem neutrousil ani slovo o skladbách samotných. Já vím, že ne...je to naprosto schválně, naznačit a nevykecat všechno, a něco taky nechat na posluchači samotném.
RIMORTIS bez jediného přešlápnutí stranou potvrdili svůj status výjimečnosti na domácí scéně. Novinka v ničem nezaostává za minulými počiny, Láďův zpěv dále dodává výrazu RIMORTIS další rozměr, na který si mnozí z nás mohou chvíli zvykat, což však nemění nic na tom, že je pro kapelu skvělou volbou. „Ozvěny minulosti“ znějí svěže, uceleně bez slabých míst, hnidopich si jistě najde své cíle poukazujíce, kterak se ten či onen postup, melodie, riff, případně rovnou celá skladba podobá něčemu, co bylo vymyšleno někým jiným jinde a dříve. Tyto argumenty však mají váhu asi tak, jako chtít na kuří oka uhrát invalidní důchod. Vyslechněte a uvidíte...nebo vlastně uslyšíte.
Medyed
rimortis.cz
bandzone.cz/rimortis
facebook.com/RIMORTISofficial/
Gsmh (19. 2. 2022 05:57)
DSON