Recenze: QUIETUS – Chaos Is Order Yet Undeciphered /2019/ vlastní náklad

QUIETUS jsou další velká neznámá a pro mě taktéž další ponoření se do stylu, který nemám téměř vůbec zažitý. Prakticky jediným záchytným bodem, odkud začít jsou experimentální polohy našich domácích NEUROTIC MACHINERY na jejich předposledním albovém počinu, a nelze nezmínit americké giganty MASTODON. A to je tak sečteno podtrženo vše, co se byť vzdáleně podobá tomu, jaké skopičiny tropí Francouzi QUIETUS na svém aktuálním albu. A když říkám vzdáleně, myslím vzdáleně. Zvukově se QUIETUS možná leckomu podobají (hozená rukavice pro znalce, já se ztrácím), náladami a atmosférou jsou svébytnou existencí, žijící ve vlastním mikrokosmu.

Krásně hutný zvuk provází celé album, nikde to netahá za uši a neskřípe, kopec emocí a kvalitní instrumentace zadupává pod pomyslný koberec myšlenky typu „kde jsem zrovna tohle slyšel předtím?“. Úvodní „Modern Rome“ mi prvním dojmem evokuje srážku stoner rocku s atmosférickou indie scénou, nasáklou metalovou naléhavostí – velmi zajímavá kombinace, hezky se to poslouchá, skvěle vygradovaná skladba, vyžadující pozornost do samého konce, stále se něco děje, jsem rychle vtažen do příběhu, jemuž nějak samozřejmě rozumím a důvod neznám. Snad za to mohou silné podprahové vibrace, ale ve finále nevím, co mě vtáhlo doprostřed situace. Jde to naprosto přirozeně a já jako stará metalová konzerva pozorně naslouchám kapele, kterou jsem předtím neznal ani podle názvu. S další skladbou „Always A Matter Of Sexual Thoughts“ vyvěrají na povrch intenzivní emoce, které se dají krájet, a mě se vybavují geniální a neuchopitelní CONVERGE, ale pouze jako letmá evokace. QUIETUS to válí po své koleji, divoký příval energie, vzápětí melancholicky, nedlouho urputně a nekompromisně, vše spontánně propojeno v jeden funkční komplex. „Le Ruban De Möbius“ je naléhavá, valivá a intenzivní. Vnitřní démoni ožívají, znovu týrají zmučenou mysl, znovu prožívat již odžitá traumata, na emoce ukryté ve skladbě si můžete málem sáhnout – říkejte si, co chcete, ale věci, co se skrývají za akordy, jsou silné a emotivní, nelze je mnohdy pojmenovat, nicméně jsou tam, a každý si je spojí vždy s něčím jiným, co si kdo prožil sám a co se mu v tuto chvíli připomene – a plynule se tento pocit přelévá do následující „Johny Crevé“, kdy se ta naléhavost násobí. „Yokin Club“ vybuchuje po křehčí a melancholičtější epizodě. Je v atmosféře krutá a sříravá, jako by nechtěla posluchači nic dát jen tak, aby vynaložil nějaké to úsilí a pronikl pod povrch, a to ještě v bláhové nevědomosti netuší, jaké utrpení a zážitek zároveň ho může čekat – já začínám bystřit, tady se cosi děje, a začíná mě to hodně zajímat a přitahovat. „Intrication Quatinque“ se vrhá technickým, progresivním a atmosférickým směrem, nezapomínaje na metalovou urputnost – interesantní mix, plný silných emocí a uvěřitelné atmosféry. Závan psychedelie prostupuje komplet celé album, vzápětí se zvrhne do stoner / metalové energie, aby se psychedelická nálada objevila znovu, v oparu zmaru a mizantropie – to je „Intrication Quantique“ v celé šíři, a to jsem jistě nezvládl popsat vše – je třeba toto okusit několikrát za sebou a ten pocit se mění jako dubnové počasí. „Le Colosse Aux Pieds D'Argile“ v hypnotickém tempu servíruje hektolitry frustrace, proložené melancholickými pasážemi, společně s technickými a naléhavými výpady, na míle daleko roztříštěnosti na dílčí kousky – celá skladba drží pevně pohromadě jako krátké intimní a niterné drama na ploše několika minut – no síla, co bych dál povídal. Závěrečná „Anomie“ – křehký úvod pokračuje ve intenzivní a svíravou výpověď, emotivní náplní přímo napěchovanou. Jako bych ze zavřel v pokoji před svými nočními můrami, v bláhově naději, že zůstanou stát před zamčenými dveřmi a neprojdou dál. Jakoby kapela tuhle skladbu dala na konec alba naprosto záměrně, má vůbec nejmrazivější atmosféru a živelný syrový závěr této skladby je naprosto úchvatný!!!

Tomu já říkám setkání metalového druhu, a pro mě parádní překvapení ve stylu, který mě dosud zas tolik neoslovil. A pokud vstupenkou do tohoto mikrosvěta mají být QUIETUS, já se vůbec nebráním!!!

Medyed

facebook.com/quietusfr/
quietus.bandcamp.com