Recenze: PURNAMA – Lioness /2017, 2020/ Slovak Metal Army
Po dopsání článku věnujícímu se aktuálnímu „Flame OF Rebellion“ j
sem si řekl, že by nebylo vůbec od věci se podívat na kousací aparát předchozímu albu „Lioness“. To je sice o tři roky starší, nicméně se letos objevilo v reeedici pod Slovak Metal Army. „Lioness“ je sice debut, jako relativně naivní nahrávka kapely, která se ještě hledá, ale rozhodně nepůsobí. „Lioness“ cení zuby se silou rozběsněné šelmy, ve srovnání s „Flame Of Rebellion“ je pevněji ukotveno v death metalovém bahýnku s moderním dochucením. Chvíli mi sice trvalo se v albu vyznat, skladby mi splývaly do jedné monolitické koule a první poslech mi toho moc nepřinesl, což se mi na druhou stranu stává pravidelně i u tzv. „světových“ hudebních těles. Prostě žádná křeč a nepovolme, ono se to vyloupne…teda doufám.
Trocha pozorného poslechu stačí, aby album začalo působit. Ta chirurgická přesnost, masivní zvuk a parádně stylový vokál dokáží nadělat řádný binec, o tom žádná. PURNAMA zvládá moderní švih současné mutace death metalu a nezapomíná na tradiční postupy, které jsou na „Lioness“ zastoupeny v nenásilné symbióze. Je pravda, že má nejoblíbenější podoba death metalu je ta stará a zatuchlá, v kontrastu k dnešní mnohdy prstolomné dokonalosti, a pak mi delší čas uši neberou, o co v současných nahrávkách jde a musím si poněkud namáhat sluch, než to všechnu začnu chápat a někdy to nepoberu vůbec. „Lioness“, ač po moderním způsobu kompaktní a soudržné album, pro mě naštěstí nemá natolik nepřívětivou výstavbu, sklady všechny bez výjimky mají solidní a vygradovanou strukturu. V rámci žánru vcelku hitovitý potenciál skladeb má sílu zlákat náctileté metalové adjunkty, když už nepopadnou nástroje do ruky, aby metalu propadli stejným způsobem jako já koncem osmdesátých let. Další nespornou předností PURNAMA je, že se nenechali strhnout honbou za hitovostí a zachovali si podstatný díl hrubosti a přesvědčivého tahu na bránu a dojde i na melodiku, funkčně včleněnou do brutální koncepce alba. S melodikou to má PURNAMA jako s chytlavostí – nepřehání, tudíž nedochází k pro mě nepříjemnému kontrastu chutné brutality s přeslazenými ultramelodickými pasážemi.
„Lioness“ je debut jestli ne z říše snů, tak v každém případě debut nadmíru vydařený. Některé postupy samozřejmě mají do originality docela daleko, ale to není zas tolik výrazný problém, řada věhlasnějších kapel si myslím s tím bojuje daleko více, navíc PURNAMA vše rovná se zemí cestou ozbrojujícího nasazení a potěšující úrovně instrumentace. Vyzdvihnout musím rovněž na debut výraznou nápaditost ve výstavbě skladeb a kytarových riffů. Zpočátku se „Lioness“ jeví jako lehký nadprůměr, vzhledem k přetlaku v množství kapel a alb, kdy je velký problém, ne-li nemožné přijít se něčím prudce originálním, po pozornějším poslechu se objeví řada zajímavých momentů, která „Lioness“ bez problémů z šedi průměru vytahuje. Zbytek vedoucí k úspěšnému konci dotahuje urputnost, se kterou se do toho kapela po celou stopáž opírá. Startovní pozice byla stanovena, a není vůbec marná.
Medyed
Komentáře