Rok vydání: 2008
Edice: Promo CD

Vrcholy CD: zejména Leť vysoko, Spal mě, Hledala maleny, To ti povídám, Pasáček, Divoký koně... a také skvělý zvuk
Propadáky CD: žádné
Zajímavosti CD: že prvotní CD, a ještě navíc promo CD kapely může být tak výborné

Hodnocení CD: 100 %

Když mi bylo rodinou věnováno Promo CD začínající brněnské skupiny Rekes Mudes s tím, že je to velmi dobrá záležitost a že určitě napíšu na web pozitivní recenzi, bral jsem to s rezervou, říkaje si, že takových projektů už bylo...a že většinou mne nebavily svou nezdolnou touhou experimentovat, která nakonec, většinou pro svou hudební roztříštěnost, končila ve slepých uličkách.

...Po několika posleších se skupině Rekes Mudes za svoji předpověď omlouvám. Omlouvám se jejich svěží muzice, která mne fakt dost baví. Omlouvám se jejich výborným hudebním i textovým nápadům. Jejich profesionálnímu zvuku. Jejich hitům, kterých je deska plná.

Sama skupina svůj styl označuje jako čistý melodický rock typu Bon Jovi, Aerosmith či Nikelback, já bych však jejich hudbu označil spíše jako melodický hard rock, ale to není až tak moc důležité.

Důležité je, že je to deska moc dobrá. Zaujme vás na první poslech, ale po dalším prozkoumání vás bude bavit ještě mnohem víc.

V podstatě zde nenajdete jedinou slabou skladbu. Samozřejmě, že některé věci se mi líbí víc a některé míň, ale CD je tak vyrovnané, že každý si najde právě ty svoje vrcholy, na nichž jej bude krásně mrazit, protože v nich najde kus svýho života, kus sebe, kus svých zážitků a vzpomínek, kus svých přátel...

Mne osobně mrazí např. při Leť vysoko - skladbě s fascinující hudební konstrukcí a gradací nálady, možná vůbec nejlepší písni celého alba ("Leť vysoko - nevíš, že sladký z pouti / do bílýho rána všechno seberou ti" – přiznám se, že než jsem si přečetl text, tak jsem rozuměl „sladký cpou ti“, což mi tam taky dost sedělo), a třeba při jasné hitovce Spal mě ("Teď znáš moje pocity / chtěl bych vědět, kdo jsi ty") či při úvodní "kriminální" vypalovačce Hledala maleny, popisující neradostné následky ranní návštěvy lesa (ale s ohledem na celý text jde zřejmě o širší téma nevydařeného hledání – možná bychom se divili, kolik z nás vlastně žije či přežívá v černým lese tmavým, nejsme-li to přímo my sami), dále při báječném rockovém ploužáku Pasáček, který naopak oproti nepodařenému nalézání pojednává o neštěstí ztráty, a sice toho nejvzácnějšího, které může skončit až…no zkrátka až tak, jak se zpívá v písni, anebo snad při jednom z nejlepších textů desky To ti povídám ("já u tvých dveří odložím zbraň / i když tě nemám, jsi všechno co mám"), nebo... a stačí!

Zpěv Vojtěcha Přehnala střídá dvě polohy, jednu jemnou, jako by vyprávěcí, a druhou vypjatou, poctivě rockovou - ta mne baví nejvíc, jelikož právě při ní mám pocit, že se nám tady nezadržitelně rodí vynikající zpěvák s opravdu silným hardrockovým vokálem.

Jmenovaný frontman, autor všech textů (včetně fascinujícího obratu "Můj důvod / ten spí ve tvé noční košili", a spousty dalších) a skoro poloviny hudby, je doprovázen svým dynamicky bubnujícím bratrem Josefem, kterýžto má na svědomí zbytek hudby, tito dva pak hrají za vydatné podpory talentovaného "syrového" kytaristy Karla Uličného a basáka Pavla Novotného.

Nedostatky lze najít jen těžko. Možná nějaké jsou, možná ani ne. Vždycky je co zlepšovat, ale díky tomu taky existuje pozitivní vývoj. Hlavně je tady vynikající, svěží, šlapavá rocková muzika, která vás zvedá ze židlí a vyvolává ve vás radost ze života.

Jedním z naprosto spolehlivých znaků dobré desky je to, že když skončí, máte chuť si ji pustit znovu, poněvadž když nehraje, tak vám prostě chybí. To už pak nehledáte maleny, ale hledáte... Rekes Mudes.

Tak se klidně nechte praštit do hlavy Sedmi Sekerami - to vám pak bude teprv dobře... :-)