Recenze: PANYCHIDA - Říruřec / Dreisessel (EP) /2022/ Folter Records
PANYCHIDA nelení. Po vynikajícím albu „Gabreta Aeterna“ je tu EP s názvem, který by mohl posloužit jako pomůcka pro tréning mluvidel pro divadelní herce a pro logopedická pracoviště. Srandičky stranou, Říruřec je jeden z názvů šumavské hory Třístoličník na česko - bavorském pomezí. Vazba na příběhy ze staré Šumavy je tudíž zachována, stejně jako uhrančivá atmosféra, na kterou má PANYCHIDA tvůrčí patent. „Říruřec“ obsahuje kromě tří nových skladeb další dvě zajímavosti - novou verzi „Prokletí Christlova dvora“ a cover „Via Dolorosa“ od finských zatracenců IMPALED NAZARENE. Duševní krmě je to vydatná a především nadmíru vyvedená.
„Říruřec“ se tváří jako EP, stopáží však nemá daleko k regulérnímu albu. Kvalitou obsahu tomu plně odpovídá, žádné vymetání šuplíků. Trojice skladeb „Bouře les ničící“, „Pustina“ a „Dřevo pánům příjmem, lidu obživou“, pokud snad zůstala po předchozím albu, není ani náhodou chudými a neduživými sourozenci, nýbrž útočnější a temnější nesvatá trojice, jejíž síla si vysloveně říká o vydání samostatně. Úvodní „Bouře les ničící“ je věrně názvu - jedná se o bouři, schopnou zničit nejen les, ale i hájovnu s hajným a jeho psem…promiňte mi ty neustálé blbé vtípky, ale „Říruřec“ mi natolik dobíjí soukromé baterky, že mi tyhle kokotiny naskakují v hlavě zcela spontánně. Vedle ukrutné metalové bouře nemizí poetika textů ruku v ruce se strhující melodikou - na skvostné melodické kytary jsem se těšil obzvlášť a zklamán opravdu nejsem. Instrumentálně a skladatelsky je PANYCHIDA ve skvělé formě, každá z trojice skladeb disponuje specifickou tváří a atmosférou, přesto k sobě bez problému pasují a navzájem se doplňují. „Pustina“ se už tolik nežene kupředu a dává maximálně vyniknout silným nápadům a nápadité výstavbě, kterou ostatně má „Bouře…“ a následující „Dřevo..“. Jakmile „Pustina“ vybuchne ve středně rychlé pasáži, která na moment ještě zrychlí, jsem opět lapen a cítím závan čerstvého větru a šumění šumavských hvozdů. „Dřevo pánům příjmem, lidu obživou“ obsahuje úplně vše, co definuje PANYCHIDU jako výjimečnou a originální kapelu. Skladba přes svůj zadumaný a potemnělý úvod krásně zkošatí do poutavé kombinace black metalu s heavy metalovým feelingem. „Prokletí Christlova dvora“ se svou přehledností a chytlavostí poněkud vymyká zbytku skladeb, ale působí bleskurychle. Doteď jsem o ní nezavadil, k blízkému setkání dochází až teď a musím konstatovat, že jsem nachytán na švestkách, tohle neskutečná pecka (při vším respektu ke skladbám ostatním). Moje stará známá „Via Dolorosa“, která mě snad už ničím překvapit nemůže, „Absence Of War Doesn´t Mean Peace“ je jedním z mých vůbec nejoblíbenějších alb IMPALED NAZARENE - dobrá volba, zvláště když skladba dostala výrazný nový rozměr a přitom si ponechává původní ksichtík.
Nerad bych přepálil svoje nadšení a vykřikoval do světa něco o nejlepší desce, nicméně nebudu zas tak daleko. „Říruřec“ skvělým způsobem doplňuje stále ještě poměrně novotou vonící „Gabreta Aeterna“ a jsem si jist, že pozitivní adrenalin v červených číslech nezpůsobí pouze mě.
Hájovna to asi nedala, ale co, však lesní správa postaví hajnému novou. Ten to přežil i se psem, takže nakonec všechno dobře dopadlo.
Medyed
bandzone.cz/panychida
facebook.com/panychida
panychida.com
panychida.bandcamp.com
Komentáře