Recenze: OCELOT - Bordell Roll /2021/ vlastní vydání
„BORDELLMAMÁ JINDRA“ ZVE DO SVÉHO VZRUŠUJÍCÍHO PODNIKU aneb NECHTE SI HO (třeba sluch) V BORDELLU SROLLOVAT
Recenze / skupina OCELOT / CD Bordell Roll / rok vydání: 2021 / stopáž: cca 41 minut / vlastní náklad (500 kusů) / žánr: bordell roll
Je to vlastně zajímavý, 
jak to ty metalový kapely rollujou furt směrem vod teho rokenrolu. Už počátkem 90. let měl projekt crazy metalového Detta song Thrash And Roll (a dokonce prý existuje společenská desková hra Thrashʼnʼroll, v níž se stanete manažerem metalové kapely), před pár lety pojmenovala legenda Törr svoje řadové album Black ʼnʼ Roll a teď nám v tom všem muzikálním světě dělá bordel znojemský Ocelot se svou novotinou pokřtěnou jako Bordell Roll.
Áno, zkušená „bordellmamá Jindra Novotná“ nám se svým spolkem „kurev nikoliv z paneláku, ale z pivních láků“ (jinými slovy tzv. znojemské ROLLničky - bacha, je tam novej dělostřelec, kerej vypadá trochu jak Pepa Vojtek po plastické operaci a bez kabátu :-) tentokrát servíruje fakt slušnej hudební bordel: metal, rokenrol, punk i blues dohromady na jedný placce, aneb krásný stírání hranic hudebních žánrů, přitom velmi solidně organicky propojených, takže to působí nenásilně, tedy rozuměno nenásilně na rozdíl od obsahu některých textů (viz např. úryvek ze Slovníku spisovné češtiny Další hajzl, poslechem si osvojíme rovněž výrazy jako „kurva“ či „chcát“ a zopakujeme si sousloví typu „Fucking Bastard“ nebo „Stará čůza Savana“ :- ).
Třebaže „Nakaženej“ je název až druhý pecky, hudebně vás nakazí už úvodka Kurva z paneláku, solidní punkʼnʼroll (ano, podle mne je tato píseň ve své podstatě opravdu svým kompozičním postupem punková). Mimochodem, kurva je takové smyslné, vlastně vícesmyslné slovo. V jednom paneláku v Bohunicích měli totiž souseda, kterej si furt na někoho z baráku stěžoval, a čirou shodou okolností mu taky říkali – (ne)nechte se překvapit - kurva z paneláku. Což ovšem ničehož nemění na skutečnosti, že i tahle krapet jiná kurva může být vhodný potenciální terč („pak otvírám skříň, vyndávám ten svůj kvér / a pak vás hned zastřelím, tak to bude fér“).
Což ve mně vyvolává trošku jinou asociaci kvéru a skříně, alias jeden starej fór (a proč o něj tuto recenzi neozvláštnit):
Chlap si stěžuje u doktora, že vždycky vyvrcholí příliš brzy. Doktor mu poradí, ať si pořídí kvér, a když už to na něj pude, ať vystřelí, tím se lekne a vrchol pozdrží. Tak jo. Příště se ho doktor ptá, jak to dopadlo. „Strašně, pane doktore. Měli jsme zrovna 69, už to na mě zase šlo, tak jsem vystřelil. Žena se lekla, ukousla mi ho, posrala se mi do ksichtu a ze skříně vylezl soused s rukama nad hlavou!“
Inu, (nejenom) s Ocelotem je legrace. Zmíněnej Nakaženej pojednává o tom, že doktoři někoho obvinili z kovidu, ale on měl pouze poctivou kapavku. Á propos, pohlavní sestrou kapavky je příjice neboli syfilis neboli lues. A odtud asi pramení onen hudební fórek, že v této skladbě zní v rámci intermezza basový podkres v podobě blues. Chilli, Nejsu žádnej padavka: Blues – Lues – Kapavka?!? – Ne, kecám, je to děs, rozuměno jazz, ne, kecám, je to jen jen poctivej rokenrol, sorry - bordell roll.
Což ovšem není hlavní blues noci strávené v tomto bordellu, panč nás čeká ještě bluesovka Vostrá jak břitva. Bookletový komentář kapely zní: „blues, nacházíme se v zahuleném baru těsně nad ránem“. Mno, upřímně řečeno, pokud by měla být každá skladba Ocelotu podle sloganu „blues, nacházíme se v zahuleným baru těsně nad ránem“, asi by to nebyla už metalová, ale bluesová kapela, a možná už ani kapela, cha cha.
Nicméně text „Seš vostrá jako břitva / Jak nůž, co v tobě pitvá“ ve mně evokoval jeden zajímavý pitevní „protokol“:
Lékař pitvá pana Nováka, a přitom si říká: „Týjo, takový obrovský péro, to musím donýst ukázat manželce, něco takovýho v životě neviděla.“ Uřízne péro, zabalí do pytlíku a donese ukázat manželce. „Máňo, dívej, to je, co?“ – A Máňa jenom vyděšeně vytřeští zrak: „No neříkej, že je Novák po smrti!“
A teď děcka, nahoďte šólny, panč dem do opery. No koneckonců není to v rockové krajině nic nového, všichni známe Královnino Night At The Opera, přes Lucii v opeře až po … až po „Ocelot v opeře“. Zpěvačka Štěpánka Schneiderová je cobyžto host kapely nejenom sexy (takže slogan „Ať svatá zůstane“ v tomto kontextu zřejmě příliš nesedí, hihi), ale metalový hymnický duet Ať svatí zůstanou zpívá opravdu famózně. Osobně se přiznám, že při tomhle refrénu, při téhle metalové árii, mně běhá onen pověstný mráz po zádech, a kdyby jenom tam! Myslím, že videoklip, který desku předcházel (hmm, taky bych si Štěpánku předcházel :-), hovoří za vše.
No a komuž se tahle roba tak říkajíc „orálně“ zalíbila, ten se bude doslova honit, aby si poslechl další song Další hajzl, kde si zmíněná cérečka dvojsmyslně počká ještě chvíli, až se vycukáš. ;-)
Zajímavostí je určitě táž Kácův text k titulce Bordell Roll neboli k písni složené z názvů některých ocelotích písní. Třebaže to není zcela originální koncept, z pragmatického hlediska je to určitě jednodušší než vydávat bestofku, he he.
Písní je na CD mnohem víc (celkem 10), leč není účelem recenze suplovat a dublovat booklet. Vypíchnout ovšem musím mimořádně zdařilá kytarová sóla, a jejich autoři si plně zaslouží, že jsou v bookletu speciálně jmenováni (nebudu je zbytečně jmenovat, protože není účelem recenze suplovat a dublovat booklet).
Zajímavé jsou i další informace v bookletu (nebojte, nebudu je citovat všechny, protože není účelem recenze suplovat a dublovat booklet). Nicméně údaje jako „výroba ořechovky, bedny, rum“ mne zaujaly natolik, až jsem začal usilovně uvažovat, co že se vlastně v těch tzv. bednách ve skutečnosti pašuje :-). Mmm, Znojmo je u hranic…
Booklet využívá své možnosti maximální měrou. Na 12 stran se vměstnaly všechny texty, podrobná anotace k jednotlivým skladbám, kapele i k ROAD TEAM OCELOT, množství zdařilých fotografíí (zejména Fofo tam má neuvěřitelnej rypák jak Ozzy Osbourne), promluva kapely i cosi, co běžně součástí bookletu nebývá, ale já su za to strašně rád: „Rubrika“ O ČEM TO JE aneb co tím chtěl básník říct. Což je strašně chytrý a důležitý, jelikož tím pádem odpadají slavné hodiny strávené nad hovniválem. ;-)
No, a pak že se to tam nemůže vejít!
Co se týče zvuku, je to jasný, je to tam. Když řve Kurva z paneláku, je to hustý, je to hutný, je to plný – prostě jak říkám, je to tam!
Vážení čtenáři, a na závěr si dáme lekci přírodopisu. Ne, nebude to přírodopis pro dospělé, a nebudeme se tedy zabývat anatomií kurvy z paneláku, bude to opravdu přírodopis:
„Vážení přítomní, velkou vzácností je živočich, jež jmenuje se Ocelot, zejména pak jeho poddruh česko-anglicky zovaný Bordell Roll. Považte, považte, na celé celičké planetě se jej vyskytuje pouhopouhých 500 jedinců!!! Exemplář, jenž nyní držím pevně ve své pravé ruce (nemyslím na zpěvačku a myslím fakt CD – pozn. aut.), byl našemu kabinetu laskavě poskytnut Ústavem prof. Heinricha Novotného, držitele Bordellovy ceny za literaturu a (hudební) chemii, a my si tohoto vzácného kousku nesmírně vážíme.
Studenti, prosím, s opatrností Vám jej předávám, nechte ROLLovat!“
Zde srollovaný Dědek.
Komentáře