Recenze: OBLIVIUM REGNUM – EP Zrádce /2023/ vlastní vydání
Inu jářku, jsem
nachytán na švestkách. Vrátily se mi mocné dojmy, jaké mi způsobovala tvůrčí forma tuzemského doom metalu na konci devadesátých let. OBLIVIUM REGNUM jsou tedy více o death metalu než o doomu, ale stačí se nechat unášet melodikou a prostě to tam je! Tematika textů mi je jako milovníkovi historie více než blízká. Časy českých knížat a králů evropského významu jsou jedním z vůbec nevýznamnějších etap našich dějin, o tom snad nemůže být ani řeč, že by to snad bylo jinak. České země (mnohem přesnější by bylo označení Země koruny české, ale to jen tak na okraj) byly po celý středověk významným hráčem na mapě Evropy a jedná se o jedno z nejslavnějších, jestli vůbec nejslavnější období našich dějin vůbec.
Hezky se to poslouchá, symbióza pomalého death metalu, melodií a vypravěčské roviny si velmi dobře navzájem sedly. Základní informace o historickém kontextu textů v bookletu je rozhodně skvělý nápad, ne každý utrpěl historické vzdělání a ne každý měl ve škole v oblibě dějepis, sám sebe v tomto ohledu považuji spíše za školního marťana. Historie je to dávná a především období před dědičností královského titulu v českých zemích poskytuje poměrně široký prostor pro uchopení příběhu, páč autentických pramenů je poskrovnu. „Zrádce“, po kterém je pojmenováno toto EP, se jmenoval Prkoš, správce ve službách knížete Břetislava I. Ten se nechal roku 1040 podplatit od míšeňského markraběte Ekkeharda II., aby se severních Čech ustoupil do vnitrozemí a Sasové pak plenili po devět dní severní Čechy. Prkoš skončil, jak lze předpokládat, značně nekomfortně. Výběr manželky a realizaci sňatku poněkud dobrodružným způsobem, o tom je důvěrně známý příběh Břetislava a Jitky. Břéťa byl nemanželský syn a potřeboval legitimizovat svůj nárok na trůn tím, že pojme za choť urozenou babu a bude jasno. Jelikož se oba dva nikdy předtím neviděli, lze se domnívat, že tahle „akce“ byla dohodnutá a odsouhlasená předem. Tolik úvodní skladba, téma skladby „Homburg“ mi doteď unikalo, jedná se však o významnou událost, týkající se prvního českého krále Vratislava I. Jeho vojska roku 1075 zvrátila bitvu se Sasy na straně císaře Jindřicha IV. „Poslední bitva“ je téma již mnohem známější a o dvě století mladší. 26. srpna 1278 padl během druhé bitvy na Moravském poli velký český král Přemysl Otakar II, což znamenalo dlouhá léta zmatků a těžkých časů pro české země, které ukončil až nástup Jana Lucemburského na český trůn.
Možná jsem se až příliš zasekl na popisu historického pozadí skladeb, ale právě ty hrají podstatnou roli v celé skládačce, na konci které je „Zrádce“ jako celek. Zásoba příběhů z české historie je bohatá, tudíž se nedostatku námětů neobávám. Poměrně syrové hudební zpracování zahalené do ponuré nálady pasuje k textové složce jako ostrý meč do břišní dutiny nepřítele, formát EP navíc úspěšně eliminuje možný výskyt hlušších momentů. Ty se v zásadě na „Zrádci“ nenacházejí. Slušný předkrm, po kterém rychle vytráví v očekávání hlavního chodu.
Medyed
Komentáře